V roli zřejmého favorita vstoupili do čtvrtfinále nejvyšší soutěže poličští sáloví fotbalisté. A přesvědčili se, jak je ošidná. Všechno ale dobře dopadlo.

VPS Novabrik Polička – FK Adria Dobříč 3:2 (2:0)

Branky: 11. J. Mužík, 13. Stejskal, 31. Navrátil – 25. Caizl, 32. Fujdiar. Rozhodčí: Hradil – Hamrník. ŽK: 1:2. Chyby: 7:7. Stav série: 1:0.

Polička: Slaný – Netolický, Jílek, Vondra, J. Mužík, Poul, Kovář, Navrátil, Stejskal, L. Mužík, Slováček, J. Dittrich.

První poločas přinesl zřetelnou herní převahu domácích, soupeř vážněji zahrozil snad jednou. Skóre otevřel umístěnou střelou J. Mužík, na 2:0 zvyšoval Stejskal a nezdálo se, že by Poličští mohli mít potíže. Ty ale oproti všem předpokladům přišly, a to ve 25. minutě, kdy domácí hrubkou v rozehrávce doslova radovali Dobříči snížení.

Sice se jim Navrátilem podařilo znovu odskočit na rozdíl dvou branek, jenomže vzápětí po dalším zaváhání ve středu hřiště dali hosté kontaktní trefu na 3:2 a místo klidu to v závěru byly pořádné nervy. Poličští jakoby se lekli koncovky a nakonec za ně „kaštany z ohně" tahal Slaný, když v poslední minutě kryl dva těžké přímé kopy. Díky tomu se stav nezměnil a Novabrik si oddechl.

„Tohle bychom měli dohrát ve větší pohodě"

Ve čtvrtfinálové sérii vede Novabrik 1:0 a na nic jiného se historie ptát nebude. Což však neznamená, že by trenér FRANTIŠEK ŠVEC neměl s hráči o čem hovořit, neboť to, jak z utkání, v němž měli evidentně navrch, stvořili drama, se mu pranic nelíbilo.

Úkol jste splnili, nakročili do Final Four, ale stálo vás to zase dost zbytečných nervů…

Vítězství se počítá, ale z průběhu jsem trochu zklamaný. Soupeř byl do poločasu jednou na dostřel, my měli kromě dvou gólů minimálně čtyři další velké možnosti a zápas mohl být v půlce rozhodnutý. Po přestávce jsme udělali fatální chybu, kdy jsme hostům sami nahráli, a rázem to bylo dramatické. Za výhru jsem rád, ale spokojen být nemohu. Tohle by naše mužstvo nemělo dopustit, jsou to zkušení kluci a nemají se na co vymlouvat. Zaplať Bůh za ten výsledek.

Zdálo se, že do druhé půlky jste vstoupili poněkud vlažněji a po inkasované brance se těžko dostávali do tempa.

To můžete pořád říkat, ale kluci prostě mají v hlavách, že vedou 2:0, soupeř není nebezpečný, tak nemusíme jít úplně naplno, stačí, když budeme v klidu držet míč. To je právě ono. Měli jsme je dorazit, místo toho chybovali a v sálovce je potom možné všechno.

Závěr vám musel snad přivodit infarkt. Jak je možné tak hazardovat s úspěchem?

V poslední minutě byli hosté u naší branky nejvíce za celý zápas. Měli bychom to měli dohrát v pohodě, s grácií, zkušeně, ale stal se opak, soupeř šel do přečíslení a měl dva trestňáky. To by se stávat nemělo, tady vidím náš blok, jaký zatím nejsme schopni zvládnout.

Čeká vás odveta, v níž jste před rokem na půdě téhož soupeře prohráli a série se vracela do Poličky. Nic takové nechcete připustit, že?

Na loňský duel si dobře vzpomínám. Dvacet sekund před koncem jsme vedli a místo toho, abychom udrželi balon, tak jsme ho odevzdali soupeři, ten vyrovnal a v prodloužení nás srazil. Dobříč tady neměla kompletní sestavu, nehrál její klíčový hráč Abrahám, myslím, že doma budou silnější. Tím to bude těžší, ale víme, že v sérii vedeme, relativně nejsme pod tlakem, ale my se pod něj někdy přivádíme sami. Doufám, že to dohrajeme.