Mnoho vody od těch dob uteklo ve fotbalové řece času. Z hráčů, kteří tehdy ve slavném utkání před čtyřmi tisícovkami fanoušků ve svitavských barvách nastoupili, v současnosti ještě aktivně hrají Martin Kučera v Březové nad Svitavou, gólman Radek Škorpík v Radiměři a Martin Schuppler, jenž občas naskočí za Jevíčko. Někteří další se angažují jako trenéři a funkcionáři, jiní z centra pozornosti fotbalové veřejnosti zmizeli.

11. září 2002: Svitavy – Slavia Praha.11. září 2002: Svitavy – Slavia Praha.Zdroj: archiv/SK Slavia Praha

Slávisty z lavičky vedl kouč Miroslav Beránek a Pavel Kuka se o postup Pražanů zasloužil hattrickem. Mnozí z diváků, kteří tehdy byli v hledišti, si však určitě spíše vzpomenou na vedoucí branku domácích z kopačky Radka Ehrenbergera, po které outsider necelých deset minut vedl.

Svitavy si střet s atraktivním soupeřem vysloužily postupem z předchozích kol přes Předměřice nad Labem a Chrudim. V mistrovské soutěži se jim však v ročníku 2002/2003 od začátku vůbec nedařilo, čerstvě byly v tomto období přeřazeny z moravské do české divizní skupiny a v ní na její kvalitu tvrdě narazily. Devět měsíců po legendární pohárové bitvě sestoupily z posledního místa po dlouhých letech do krajského přeboru.

11. září 2002: Svitavy – Slavia Praha.11. září 2002: Svitavy – Slavia Praha.Zdroj: archiv/SK Slavia Praha

A co se tenkrát na svitavském pažitu odehrálo? Takhle o tom informoval Deník, tehdy ještě Noviny Svitavska.

TJ Svitavy – SK Slavia Praha 2:5 (1:3)
Fotbalisté pražské Slavie splnili roli favorita a v zápase třetího kola Poháru ČMFS vyhráli ve Svitavách nad místním divizním celkem přesvědčivě 5:2. Domácí hráči však podali velmi dobrý výkon a v některých fázích střetnutí nebyl rozdíl tří tříd na trávníku příliš patrný. Na rozdíl od dosavadních vystoupení Svitav v divizní skupině C byli tentokrát domácí příznivci s výkonem svého týmu spokojeni.
Na představení jednoho z nejslavnějších českých fotbalových klubů přišly do ochozů stadionu Míru čtyři tisícovky diváků, které se sjely z celého regionu. Nebýt v Čechách bohužel již tradičního bučení některých omezenců v okamžicích, kdy se k míči dostal černý Brazilec Adauto da Silva, zasloužili by diváci absolutorium. Svému týmu vytrvale po celé utkání fandili a po závěrečném hvizdu jej zcela zaslouženě vyprovodili do kabin potleskem.
„Utkání z našeho pohledu splnilo účel, hodnotím jej pozitivně,“ uvedl slávistický trenér Miroslav Beránek. „Dali jsme příležitost hráčům širšího kádru a těm, kteří se rozehrávají po zranění. Podstatné pro ně bylo, aby měli zápasovou praxi. Spokojen jsem byl v první půli s výkonem útočné dvojice Kuka – Adauto, která spolu hrála prakticky poprvé a byla produktivní. Domácí divizní celek podal výkon na hranici svých možností,“ ocenil Beránek výkon týmu TJ Svitavy.
11. září 2002: Svitavy – Slavia Praha.11. září 2002: Svitavy – Slavia Praha.Zdroj: archiv/SK Slavia Praha

V podobném duchu hovořili i další „sešívaní“ činovníci a hráči, kteří byli po skončení utkání doslova zasypáni desítkami malých a velkých lovců autogramů, kterým se dlouhé minuty ochotně podepisovali na vše možné. „Jsme rádi, že jsme krásné návštěvě, která nás tu přivítala, předvedli zajímavý fotbal. Diváci se určitě nenudili,“ konstatoval vedoucí slávistického týmu a bývalý vynikající prvoligový fotbalista Pavel Řehák.
První gólovou radost do ochozů svitavského stadiónu, zaplněného natěšenými fanoušky, přinesl v páté minutě Radek Ehrenberger. „Martin Kučera perfektně potáhl po levé straně míč, dal ho do běhu Lukáši Kotasovi, který mě našel prakticky před prázdnou bránou,“ tak popsal svůj cenný brankový zápis. Celý zápas hodnotil rovněž kladně: „Myslím si, že jsme nezklamali, klidně jsme mohli dát ještě nějaké góly. Branky jsme dostali po našich chybách, minimálně čtyři situace se daly vyřešit. Celkově to bylo o něčem jiném než v divizi, slávisté používají hodně lokty a držení za dres,“ přidal zajímavý postřeh střelec úvodního svitavského úspěchu.
Kapitán svitavského celku Milan Králíček byl rovněž s odehranými devadesáti minutami spokojen. „Zápas určitě splnil očekávání, byla výborná divácká kulisa a lidé fandili, i když se prohrávalo. Dali jsme dva góly, takže výsledek beru jako úspěch.“ Také Králíček však připomněl, že na většinu gólů nahráli Svitavští soupeři sami nebo nechali protihráče neobsazeného před svoji brankou, takže při lepším plnění obranných úkolů mohlo být skóre příznivější.
Milan Králíček byl druhým úspěšným střelcem v domácím dresu. Za stavu 1:5 si v 82. minutě postavil míč na značku pokutového kopu. „Většinou, když jsem kdysi kopal penalty, střílel jsem gólmanovi po levé ruce. Teď jsem si řekl, že to zkusím po pravé ruce a udělal jsem dobře. Gólman skákal na druhou stranu, měl jsem i trochu štěstí, že jsem to trefil přesně k tyči,“ řekl úspěšný exekutor.
Branky: 5. R. Ehrenberger, 82. Králíček z pen. – 12. z pen., 37. a 71. Kuka, 23. Adauto da Silva, 68. T. Došek. Rozhodčí: Matějek – Kašný, Gallo. ŽK: 3:1. Diváci: 4000. Sestavy – TJ Svitavy: Škorpík – M. Zatočil, Králíček, Kabát, Macháček – M. Kučera (62. Boštík), P. Kotas, L. Kotas (64. Schuppler), O. Jelínek (68. R. Jelínek) – R. Ehrenberger, Hýbl. SK Slavia Praha: Černý – T. Šilhavý, Suchopárek, Müller, P. Novotný – Sláma, Bejbl, Kuchař, T. Kučera (61. Vachoušek) – Kuka (79. Skácel), Adauto (46. T. Došek).