Rok 2015 se nepovedl kunčinským fotbalistům ani v nejmenším tak, jak by si sami představovali. Na jaře sestoupili z I. A třídy, což by snad ještě nebyla taková tragédie, horší však bylo, že ani jejich podzimní „bétřídní" vystoupení se nedá nazvat jinak než zklamání. Přezimují až na dvanáctém místě s pouhými čtrnácti body na svém kontě a tedy v pásmu akutního ohrožení sestupem.
Je tedy zřejmé, že odpověď na otázku na hodnocení podzimu z pohledu dosažených výsledků, umístění, zisků bodů a předváděné hry nemůže být jiná než negativní. Však se vedoucí družstva MIROSLAV KUBÍN ani netají svým rozčarováním. „Podzimní část musím hodnotit jako velice nepovedenou. Je to obrovské zklamání pro fanoušky i pro všechny lidi, co se kolem fotbalu v Kunčině pohybují. Bodů máme po podzimu málo a s tím souvisí i naše umístění v tabulce a jarní boj o záchranu."
Pátrání po příčinách této neradostné skutečnosti začíná na paradoxním faktu, že vstup do soutěže měla Kunčina výborný a zdálo se, že se bude pohybovat na úplně opačném pólu pořadí, než kde nakonec zůstala. „Ano, úvod byl pro nás skvělý: kvalitní výkon v derby proti neoblíbenému soupeři z Dlouhé Loučky a domácí kanonáda proti FC Jiskra 2008. Po dvou zápasech jsme tak byli na čele pořadí a všechno nám vycházelo," přisvědčil Miroslav Kubín.
Potom se však v Kunčině něco zvrtlo. „Asi přišel moment uspokojení v hlavách hráčů a patrně nabyli dojmu, že se nemůže nic stát. Tvrdě jsme narazili v Semaníně. Jako rozhodující vidím naši úspěšnost v domácích zápasech se soupeři, které bychom měli porážet. Místo toho, abychom doma vyhrávali utkání, v nichž jsme měli navrch, nedokázali jsme z tutovek vstřelit branky a protivník nás trestal," říká funkcionář.
Přitom není pochyb o tom, že hráči Sokola umí hrát fotbal, z nějakého důvodu to však v podzimní části předvedli jenom v řídkých případech. „Neumím si dost dobře vysvětlit skutečnost, že náš tým je někdy jako noc a den. Dokážeme drtit silné Králíky, dokonce vybojovat vítězství nad Libchavami či v Kamenné Horce, ale také prohrát ve Verměřovicích nebo Řetové po výkonech, který nebyly ani na okresní přebor," podivuje se výkyvům Miroslav Kubín.
Pokud vůbec lze na odehraném podzimu objevit z kunčinského pohledu něco pozitivního, je to podle slov vedoucího týmu zapojení většího počtu dorostenců a hráčů z rezervy do sestavy áčka. „Kluci jako Krepl, Šír, Scholze, Šejnoha či Richter dostali větší prostor a jistě nezklamali," myslí si Kubín. Leč ani oni nedokázali pohnout s vlekoucím se problémem, což byla nízká produktivita. „Naše střelecká nemohoucnost, to je společný jmenovatel pro většinu střetnutí," poznamenal.
Top zápasem první poloviny sezony bylo pro Kunčinu domácí vystoupení proti vedoucímu Sokolu Libchavy, jenž na jejím trávníku utrpěl jednu ze svých dvou porážek v podzimní části soutěžního ročníku. „Jako další bych vybral duel s FC Jiskra 2008, když tohoto soupeře jsme porazili výrazným rozdílem. Naopak v Semaníně a Řetové jsme zahráli opravdu špatně," vypočítavá Miroslav Kubín plusy a mínusy ze sehraných utkání.
Je nepochybné, že fotbalisté z Kunčiny musí v jarních odvetách výrazně přidat, pakliže budou chtít zažehnat sestupové nebezpečí a posunout se alespoň do středu tabulky I. B třídy skupiny B. „Makat, makat a ještě jednou makat," nabízí Kubín recept, který povede k úspěchu, a pokračuje: „Pevně věřím, že se hráči kousnou a pořádně potrénujeme. Bez fyzické kondice a kvalitní zimní přípravy se krajské soutěže hrát nedají. Na slabou účast v zimní přípravě jsme v roce 2015 doplatili, neboť byl z naší strany katastrofální. To už nechceme vícekrát zopakovat."
A co kunčinského vedoucího, mimo jiné též starostu obce, na podzim v soutěži zaujalo? „Jednak nový informační systém. Z mého pohledu je více než povedený a jeho zavedení do praxe bylo bezproblémové. Ze soupeřů se mi líbil nováček z Horního Újezdu, kde je vidět, že klub prožívá úspěšné období. Myslím si ale rovněž, že kvalita soutěže je nižší, než když jsme postupovali do I. A třídy. Jenže i tak jsme bohužel až na dvanáctém místě v podzimní tabulce," posteskl si Miroslav Kubín.