Kde byl kámen úrazu? Proč to oproti předešlým zápasům tentokrát nevyšlo? Slavia se hlavně nepoučila z prvního utkání na Arsenalu. To sice skončilo skvělou remízou 1:1, která dávala optimistické vyhlídky do odvety, jenže už tehdy byli Pražané ohromně pasivní, hned od úvodních minut. Nebýt žalostné produktivity domácích, mohlo to klidně skončit 4:1 a nebylo o čem. Jen díky obrovské porci štěstí byl výsledek 1:1. Slavia začala pořádně hrát až po obdržené brance v závěrečné desetiminutovce.

I ve čtvrtek vstoupila do zápasu tak, jak neměla – neskutečně pasivně. Připomínalo to bránění bezbrankového výsledku hned od první minuty. Přihrávky ve vlastním vápně, ano, jednou dvakrát to ničemu nevadí. Ale když je to delší dobu, tak akorát natáhnete k sobě soupeře, ten vycítí šanci a začne vás presovat. Přesně tak se taky stalo, Arsenal brzy začal získávat balony a najednou mu narostla křídla. Získal půdu pod nohama a pak byl k nezastavení.

Slavia vstoupila špatně i do víkendového ligového derby se Spartou. V tomhle případě měla štěstí, že soupeř v prvním poločase nešel do vedení.

Kdekdo může říct, že většině hráčů Slavie došla šťáva po náročném programu. Fotbalisté Arsenalu také neměli zrovna odpočinkové období, i když je pravda, že teď trošku obměnili základní jedenáctku (nebyli v ní Bellerin, Gabriel, Soares, Wilian – ve slávistické nebyli Sima a Oscar).

Oběma týmům chyběla řada zraněných opor, Slavii hlavně ve skvělé formě hrající reprezentant Kúdela (soupeři Luiz, Aubameyang, Odegaard). Díra ve stoperské dvojici byla chtě nechtě vidět, i v prvním zápase. Holeš, při vší úctě k němu, nemá (zatím) stoperské návyky (zdvojování, zastupování, posouvání, vystupování), jeho místo je na defenzivním štítu, případně na beku. A hlavně neměl obranu kdo řídit. Po mladém Zimovi to ještě nemůžete chtít, musí k tomu dozrát. Holeš je poněkud tišší, verbálně na hřišti moc slyšet není. Tohle se zákonitě muselo projevit.

Svoji roli mohl sehrát i fakt, že Sešívaným prostě a jednoduše odešla forma. Už remíza v Brně něco naznačila. Pak přišel na ně slabý výkon na Arsenalu. Následovalo sice vítězné derby se Spartou, ale kdo ví, jak by utkání dopadlo, kdyby šli Letenští do vedení. A teď přišel výbuch největší.

Nedá se nic dělat. Když se podíváte, kam to Slavia (nejen) letos v Evropě dotáhla, tak určitě klobouk dolů! Z pohledu českého fanouška si lze jen přát, aby se takovéto úspěchy opakovaly i v dalších letech.