Následovalo doslovné „zemětřesení“ v hráčském kádru i realizačním týmu, ale ani start do nového ročníku divizní soutěže nebyl zdaleka podle představ fanoušků ani vedení klubu, když dobrých výsledků bylo jako šafránu. Po sedmi kolech tudíž následovala další trenérská změna a teprve potom se ústečtí fotbalisté výsledkově zvedli a posunuli se do lichotivějších tabulkových vod. „Přes to všechno, co jsme letos zažili, se dívám do budoucnosti ústeckého fotbalu s optimismem,“ říká předseda klubu ROMAN LANGER, který má upřímnou radost i z úspěšného fungování mládežnickým týmů FK Orlicko a také z dokončené a tolik potřebné rekonstrukce umělé trávy.

Vraťme se nejprve do léta, kdy jste spadli z třetí ligy a stál před vámi úkol sestavit nové mužstvo pro divizi…

Každý sestup je těžký a je jedno, jestli z první ligy nebo z I. B třídy, vždy je to nepříjemné. Pro nás to bylo složité období i proto, že nám odešlo dvanáct hráčů, kteří měli ambice hrát ve třetí lize či výše. A musím dodat, že mnozí z nich tam skutečně hrají, pět z nich dokonce druhou ligu. Jen se tím potvrdilo, že jsme na jaře měli snad nejlepší tým, jaký v Ústí kdy byl, minimálně jmény. Když jsme jezdili po zápasech, tak nám všude říkali: Jak vy můžete sestupovat, vždyť hrajete snad nejlepší fotbal… Ale výsledky jsme neměli, fotbal se hraje na góly a body, takže bohužel.

Roman Langer.Roman Langer.Zdroj: archiv klubu

Výsledky jste však neměli ani poté, co byl rozehrán divizní ročník. To pro vás bylo asi nemile procitnutí, že?

Je pravda, že k nám přišlo třináct nových hráčů i nový trenér, skládali jsme úplně nový tým a ve finále bylo vidět, že než si to trochu sedlo, tak výsledky nebyly takové, jaké jsme si představovali. Výkony byly strašně nevyrovnané. V utkání MOL Cupu v Trutnově jsme zahráli suverénně, v divizi třeba proti Letohradu nebo Novému Bydžovu to byla katastrofa, naopak v Hlinsku velmi dobrá práce, ale zase jsme to potom nedokázali potvrdit. Byli jsme jako na houpačce. mužstvo si samozřejmě sedalo, to je jasné, ale asi se nepotkalo s trenéry na takové vlně, kdy by mělo všechno klapat. Důsledkem byl zisk sedmi bodů v sedmi utkáních.

Najednou nám to začalo fungovat

A tak přišel „tradiční“ krok, tedy změna na trenérském postu, kdy Evžena Kopeckého nahradil Vladimír Chudý s kolegy a po několika měsících se vrátil zpět na lavičku…

Po porážce v Turnově jsme sáhli k této změně, protože jsme se dostali do pásma sestupu a naše představy byly úplně jiné. Přece jenom nám v kádru zůstalo osm kluků, kteří hráli pět let třetí ligu, především díky práci sportovního manažera Davida Hocka se ho povedlo i vhodně doplnit. Nakonec se ukázalo, že to byl dobrý tah, ve druhé polovině sezony jsme z osmi zápasů získali 17 bodů. Kdybychom takhle jeli od začátku, tak jsme třeba bod dva za Libercem a bojujeme o návrat zpět. Jak to bývá, vyměníte trenéra najednou to funguje, a často ani nevíce proč. Samozřejmě jsme se více zaměřili na defenzivu a poctivější práci dozadu, byli jsme schopni zúročit standardní situace, tyhle atributy pomohly k našemu zlepšení.

Změna na trenérském postu byla prezentovaná jako dočasná. Jaké řešení pro do dalšího období trvalé?

Dočasné řešení se změní v trvalé. Vladimír Chudý šel se svými kolegy k týmu na jeden až osm zápasů, dokud nezískáme nového trenéra. My jsme hned vstoupili do jednání s Petrem Pražákem z České Třebové, který ale svůj dosavadní klub nechtěl nechat ve štychu a řekl, že bude schopen začít od 1. ledna. Nicméně po úspěšné druhé polovině podzimu byla volba na samotném realizačním týmu a ten se rozhodl, že když to takhle úspěšně rozjel, tak musí nadále pokračovat.

Po podzimu jste v pozici, kdy k postupu máte daleko a od sestupu jste ještě dál. Takže předpokládám, že cílem pro jaro bude především konsolidace mužstva a žádné velké hráčské zemětřesení podobné tomu letnímu se nebude konat. Je tomu tak?

Nebude, i když chceme kádr ještě doplnit. Do zimní přípravy by měli nastoupit tři noví fotbalisté, navíc chceme zapojovat svoje odchovance, už na podzim úspěšně naskočil Tomáš Pinkava. Chtěli bychom se posunout alespoň na třetí místo v tabulce, abychom patřili ke špici divize, protože co se týče postupu, tam si myslím, že pozice Liberce je jasná. Mojí vizí je, abychom nyní ustálili a stabilizovali kádr a v horizontu dvou tří let hráli v divizi co nejvíce nahoře s tím, že pokud by se nám opravdu všechno sešlo, tak se pokusili znovu o třetiligovou soutěž.

Chceme si hráče sami vychovávat

Co vám asi radost neudělalo, to byl podzim v podání vašeho béčka, které bude v I. A třídě bojovat o záchranu…

Je to tak, ale je nutno si uvědomit, že se do mužstva posunulo hodně hráčů z dorostu a ti se musí, jak se říká, vykopat. Zkušenosti jsou v soutěži, jakou je I. A třída, hrozně znát. Náš tým nehrál špatný fotbal, v řadě zápasů byl herně lepší, ale často ho srazila jedna hloupá chyba. V momentě, kdy jsme rezervu posílili byť jedním dvěma hráči z kádru áčka, tak bylo hned znát, jak si mladí kluci začali věřit a jejich výkon šel rapidně nahoru. Víme, že je potřeba čas, ale doufám, že na jaře výkonnost zvedneme.

Vaše mládež se od této sezony sdružila pod hlavičkou FK Orlicko a týmy U12 – U15 působí v divizních a ligových soutěžích. Jak hodnotíte první půlrok tohoto projektu?

Je to obrovské překvapení hlavně výsledkově, protože nás všichni nás pasovali do role outsiderů. V soutěží U15, které je rozhodující, co se týče sestupů, jsme po podzimu na šestém místě, celek U14 je dokonce čtvrtý, mladší ročníky jsou uprostřed svých tabulek a kluci navíc hrají i pěkný fotbal. Takže hodnocení je jednoznačně pozitivní. Podařilo se nám jednotlivá družstva kvalitně obsadit trenérsky. Navíc dalším pozitivem je, že po letech máme mladší dorost. Výhledově bychom se s dorostem dostat do divize s jasnou motivací. Tou je vychovávat si vlastní hráče do dospělé kategorie.

Dá se tedy říci, že přes veškeré letošní peripetie hledíte do budoucnosti ústeckoorlického fotbalu s optimismem?

Určitě ano. Mládež nám dělá radost, áčko konečně také, rezerva snad na jaře vylepší svoje výsledky, takže věřím, že vše bude dobré.

Ještě jednu pozitivní zprávou pro Jiskru by bylo záhodno zmínit a dotýká se vašeho zázemí pro fotbal…

Podařilo se zrekonstruovat umělou trávu, což je pro klub zcela zásadní. Pokud bychom neměli přes zimu kde trénovat, tak by mládež nemohla herně růst a těžko bychom si někoho vychovali. Získali jsme dotaci Národní sportovní agentury 10,5 milionů korun, město Ústí nad Orlicí doplatilo zbylých asi 5,5 milionů, což schválilo městské zastupitelstvo a hodně nám tím pomohlo. Nová umělá tráva nás výrazně posune kupředu, mít možnost trénovat přes zimu na kvalitním povrchu je nesmírně důležité.