Premiérové dějství mistrovského fotbalového ročníku nabídlo na stadionech v regionu celou řadu zajímavých momentů, radost i zklamání.

Jak je důležité mít v týmu Konečného

Na jaře nemohl dlouho kvůli zranění hrát a byla to jedna z příčin ne zrovna vydařeného závěru sezony v podání SKP Slovan. Zdeněk Konečný je nadstandardním hráčem krajského přeboru a palčivě scházel. Na startu nového ročníku byl nachystán natolik, že v Lanškrouně naskočil do boje v průběhu druhé půle a hned předvedl svoje kvality. V klíčové chvíli parádní trefou srovnal na 3:3 a díky tomu Moravská nezamířila domů s prázdnou.

Svitavská Elm Street v Moravanech

Legendární filmový nervák z roku 1984 se po pětatřiceti letech dočkal zbrusu nové verze, a to se svitavskými fotbalisty v hlavních rolích. Noční můru v Elm Street nahradila Noční můra v Moravanech. Jinak nelze nazvat závěr utkání prvního kola krajského přeboru. Vždyť Svitaváci tam ještě na počátku 87. minuty vedli 1:0, vítězství měli na dosah a bodový zisk skoro v suchu. Realita? Kolaps, prohra 1:2 a zážitek pro hostující příznivce, kteří vážili cestu na zápas, vpravdě hororový. A celých zpátečních 56 kilometrů mohli jen přemýšlet, jak se to jejich mužstvu, v němž nehrají fotbaloví zelenáči, mohlo stát.

Potěšili jenom svého bývalého hráče

Začínat u nováčka, to nebývá nikdy žádný med a hráči Sokola Dolní Újezd by o tom po své čerstvé zkušenosti mohli mnoho vyprávět. Místo vyprávění však bude lepší, když se ze svého vystoupení v Proseči ponaučí, protože se jim především v obranné práci hrubě nepovedlo. Porážkou 2:5 rozhodně do I. A třídy vstoupit nehodlali a i když se vezme v potaz nadšení a odhodlání soupeře, tak tento duel měli hosté zvládnout o poznání lépe. Mimochodem jediným spokojeným skoro „Úježďákem“ paradoxně byl prosečský trenér Vladimír Pala, který na „Dolňáku“ strávil patnáct let své hráčské kariéry.

Individuálně výtečně, týmově nikoli

Tři sezony působil bývalý ligový plejer Ivo Svoboda v Litomyšli na pozici hrajícího kouče, svoje svěřence dovedl na podzim 2018 až do čela krajského přeboru. Na konci jara se jeho cesta s Jiskrou rozešla, ale kopačky se mu na hřebík ještě věšet nechtělo, tudíž přijal nabídku z Opatovce od tamního nového trenéra a další známé postavy regionální kopané Jiřího Valty. A jak tam může být prospěšný, to předvedl dvěma góly při premiéře v I. B třídě v Kunčině, kde mužstvo vedl dokonce jako kapitán. To vše je pěkné, ale není-li týmová radost, nemůže být ani spokojenost. A po porážce 3:4 nebyla.

Generačně pestrý výběr zafungoval

Realizační týmy někdy nemívají úplně snadnou úlohu při skládání sestav do mistrovského zápasu. V případě béček platí toto tvrzení dvojnásob a občas vzniknou pozoruhodné soubory. Aktuálním příkladem budiž Dolní Újezd B, v jehož dresu se sešli mladíci Michal Jireček (ročník 2000) a Pavel Dvořák (1999) s nestárnoucími klubovými ikonami Karlem Svobodou (1977) či sedmačtyřicátníky Pavlem Kutou a Romanem Chudým. Rozdíl v jednom týmu tedy činil bezmála tři dekády. A ejhle, tato věkově rozmanitá soupiska si na trávníku sedla, „bétřídní“ úspěch nad Semanínem to dokazuje.

Ligová zkušenost zatím nepomohla

Výrazná fotbalová osobnost přišla v létě do okresního přeboru. Do domovských Morašic se vrátil Vojtěch Štěpán, dlouholetý ligový fotbalista, který oblékal ve své kariéře dres Olomouce, Hradce Králové, Slavie Praha, Jablonce nebo Ostravy. Naposledy působil v divizním Vysokém Mýtě. Nyní přijal výzvu pomoci klubu, v němž učinil svoje první fotbalové krůčky a který stojí před nelehkým úkolem odehrát celou podzimní část na venkovních hřištích. Premiéra v Jevíčku pro něho měla hořkou příchuť, Morašičtí totiž nadějně rozehrané utkání nedotáhli k úspěchu a odešli s prázdnou.

Táta a jeho potomek poprvé společně

Fotbalové geny by se měly předávat z generace na generaci, alespoň takhle si to většina otců – fotbalistů přeje. Ne vždycky se to povede, někdy si potomek třeba najde jinou aktivitu, tím větší hrdost ale cítí rodič, když si se synem zahraje v jednom týmu a dokonce v soutěžním utkání. Což se teď stalo v Mladějově, kde domácí mančaft vyběhl zabojovat o mistrovské body v okresním přeboru proti Boršovu a v jeho žlutých barvách nastoupili poprvé společně Serynovi: otec Leoš a jeho patnáctiletý syn Štěpán. Pro mladějovský klub historická událost, byť lehounce pokažená „jen“ remízovým výsledkem.

Ostrá palba na úvod, pětkrát ostrými

Pět gólů v jednom utkání, to je vždy mimořádný výkon, ať v jakékoli soutěži. Což platí i ve III. třídě. O takový chvályhodný počin se při premiéře v novém ročníku postaral sebranický Vojtěch Prokůpek, který tím pořádně otrávil vstup do soutěže protihráčům z Třebařova. No a protože jeho parťáci přidali další tři, byl z toho osmigólový výprask a nejjednoznačnější výsledek z celého zahajovacího fotbalového kola na Svitavsku. V Sebranicích teď doufají, že to nebyla pouze pověstná jedna vlaštovka, která „udělá jaro“ (v tomto případě podzim), a že se tamní fotbal dočká příjemnějších časů.