Prostřední krajské soutěži dominují dva kluby z pardubického okresu. Tolik očekávané vzájemné měření sil připadlo na deváté kolo. Před ním měly Lázně Bohdaneč na kontě 23 bodů za sedm výher a dvě remízy. Libišany zaostávaly o jediný bod, když nashromáždily také sedm vítězství, ovšem na své konto si připsaly kromě remízy také prohru. Právě před týdnem o post šéfa přišly na půdě rezervy Ústí nad Orlicí.
LIBIŠANY - L. BOHDANEČ 1:1
Branky: 5. Záruba - 63. T. Klátil. Poločas: 1:0.
Bleskový úder Libišan
Domácí plánovali útok na návrat na nejvyšší pozici. A utkání zahájili ze svého pohledu skvostně. Už v páté minutě pronikli po straně a na konci akce stál Radim Záruba.
„Samozřejmě nás rychlý gól nakopl. Dá se říct, že se od něj vyvíjel celý první poločas, který se hrál pod naší taktovkou,“ popisuje úvod zápasu libišanský trenér Petr Šmeral.
Jeho protějšek si určitě takový začátek utkání nepředstavoval. Taková facka by otřásla každým mužstvem.
„Věděli jsme o síle soupeře. Kluky jsem připravil na to, že Libišany budou devadesát minut k nezastavení. Říkal jsem jim, že sílu směrem dopředu mají takovou, že si šance připraví. Otázkou je, jestli jim ulehčíme situaci a necháme je vytvářet více příležitostí,“ podotýká bohdanečský asistent Jan Uhlíř.
A to se přesně stalo. Domácí fotbalisté si v prvním poločase vypracovali několik hodně slibných možností.
„V prvním poločase jsme si vytvořili čtyři tutovky a dostali se do několika nadějných brejků, které jsme však nedotáhli do gólového konce. Kdybychom po první půli vedli 4:0, tak by se nikdo nemohl divit,“ tvrdí Šmeral.
Za to jeho kolega si mohl oddechnout, že se neodehrál klasický scénář pro týmy, které do Libišan přijedou.
„Většinou rozhodují do poločasu, kdy je to, dejme tomu, 3:0. A je po zápase. Proto jsem kluky nabádal k tomu, abychom co nejdéle udrželi hratelný výsledek, 0:1 nebo 0:2. Potom by mohli fyzicky odcházet. V první půli byli domácí jasně lepší, my jsme si vytvářeli šance sporadicky. Měli jsme kliku, že nepřidali druhý gól,“ má jasno Uhlíř.
A to ještě první pětačtyřicetiminutovka mohla skončit 1:1. Hostům nebyl uznán gól.
„Do sítě nám málem zapadl nepodařený centr. David Šimon to ale skvěle vyřešil. To byla jediná vážná situace v první půli, kterou jsme museli řešit,“ uvádí Šmeral.
To bohdanečský lodivod je v tomto případě mluvnější.
„Markl se snažil se dát prudkou přihrávku před bránu. David Šimon na něj vybíhal, ale míč mu sklouzl. On se však skvěle vrátil a hodil rybičku do brány. Míč chytil. Bohužel byl v takovém úhlu, že nikdo nemohl posoudit jestli gól padl, či nikoli. Kdyby šel balon po zemi, tak se dá konstatovat, jestli byl nebo nebyl za čárou. Tím, že šel vzduchem, s to odhaduje těžko. My jsme ale ani neprotestovali. Snažili jsme se dát vyrovnávací branku průkaznou.“
„Po zápase jsem se ptal Davida Šimona, mimochodem chodili jsme spolu na základku do fotbalové třídy a nebyl schopný v té rychlosti určit, jestli se jednalo o gól. Naopak asistent jasně tvrdil, že to gól nebyl. Ze svého postavení to ale nemohl takto rezolutně říct. Markl je totiž tak rychlý, že i pomezní má problém ho chytit,“ směje se Uhlíř.
Bohdaneč měla navrch
Do kabin se tak šlo za stavu 1:0 z libišanského pohledu. Po změně stran se začal ale obraz hry měnit.
„Druhý poločas se proměnil na boj o každý metr. Hra byla rozkouskovaná. Znovu jsme dojeli na neproměňování šancí,“ krčí rameny Šmeral.
„V první půli jsme se snažili konkurovat pohybem a být důraznější. Do druhého poločasu jsme šli s cílem ještě zvýšit agresivitu i pohyb. Tak, aby domácím došly síly. To se nám povedlo. Každou odehranou minutou jsme měli více ze hry my. Při troše štěstí jsme mohli zvrátit utkání v náš prospěch, střely totiž lehce míjely tři tyče,“ poznamenává Uhlíř.
Vyrovnávací branku vstřelil v 63. minutě Tomáš Klátil. Od té doby převzali definitivně otěže hosté.
„Soupeř vyrovnal snad z jediné střely na bránu. Přesto, že jsme vyhráli na střely i vyložené šance, nakonec se body dělily. Ke konci utkání už nám docházely síly. Po změně stran stran se fotbal proměnil v boj. Zápas byl fyzicky velmi náročný,“ míní libišanský kouč.
„Věděl jsem, že pokud se udržíme v kontaktu do šedesáté minuty, tak jsem tušil, že z nás budou funět. A také to tak bylo. Libišanské kluky chytaly křeče, střídali. Z toho rezultovala červená karta, protože už nestíhali,“ všiml si hostující kouč.
Pořadí v čele tabulky se tak po devátém kole nemění. Je stejné jako po osmém, kdy Bohdaneč sesadila Libišany.
„Soupeř nás ničím nepřekvapil. Nicméně jsme pohořeli na tom, že jsme zejména v prvním poločase nedotáhli některé akce, ke gólovému efektu. To rozhodlo celý zápas. S ohledem na průběh druhého poločasu ale považuji remízu za spravedlivou. I když je pro nás ztrátou,“ říká Šmeral.
„Bod je pro nás plusový. Kor, když jsme dostali branku takhle brzo. Někdy to může tým zlomit a dostane další tři. Pak bychom horko těžko hledali motivaci k otočení utkání. Věřili jsme, když už soupeř ty šance zahodil, že bude nervóznější. Libišany jsem letos párkrát viděl. Byl jsem přesvědčen o tom, že tenhle soupeř není zvyklý bránit. Věděl jsem, že jejich obránci budou mít problém,“ přidal Uhlíř postřeh.
Na I. A třídu báječná kulisa
V Libišanech není zvykem, aby se jejich tým díval v tabulce někomu na záda. Navíc už déle než týden.
„Je to samozřejmě něco nového. Musíme spolknout hořkou pilulku a jít dál. O tom ten fotbal je. Jednou vyhrajete, podruhé ne,“ opakuje známou pravdu domácí kouč.
Na okresní derby, na přímý souboj o první flek bylo zvědavo 350 diváků. Návštěva jako na divizi.
„Atmosféra byla super, ale že by nás vybičovala k nějakému lepšímu výkonu, to asi ne. Nicméně vidět tolik diváků v I. A třídě je pecka,“ pochvaluje si Šmeral.
„Atmosféra byla slušná. Derby přispělo k tomu, že kluci, který byli zdravotně na hraně, tak za mnou přišli a chtěli hrát. Jako Vašek Kejmar, který po zranění z Mýta čtrnáct dní netrénoval. Libor Flekr měl svalové zranění a celou dobu se připravoval individuálně. Když viděli kulisu utkání, tak všichni chtěli hrát. Tak jsem je tam dal. A vlétli do něj natvrdo. Flekra jsem nakonec musel vystřídat a Kejmar si ze zápasu odnesl dva stehy na bradě,“ vyzdvihuje obětavost svých svěřenců Uhlíř a dodává: Divácká obec se dala rozdělit na třetiny. Jedna fandila domácím, druhá nám a třetina byla neutrální. Příznivci fotbalu, kteří chtěli vidět, jaký je rozdíl mezi oběma týmy. Žádný ale nebyl.“
