Jednoznačný jarní cíl, tedy udržení, jste nesplnili. Dokážete pojmenovat hlavní příčiny sestupu?

Důvodu je hrozně moc, každý nese na sestupovém umístění svoji vinu. Byla tu slabší účast na tréninkovém procesu, v počátcích možná iměvytýkaná ztráta motivace, podle méhonázoru rovněž nepříliš kvalitní práce výboru. Především jsme ale bez jakýchkoli výmluv selhali po stránce fotbalové diplomacie, ať si to každý vyloží, jak chce. Je to zkrátka součást fotbalu amy jsme v ní pokulhávali. Bylo to vidět na prapodivných výsledcích posledních kol, kdo a jakýmstylem dokázal bodovat.

Souhlasil byste s názorem, že po herní stránce váš celek mezi sestupující nepatřil, že v soutěži byla mnohem slabší mužstva?

Určitě. Už pokud si vezmemepočet vstřelených branek, patřili jsme někamna páté místo. To o něčem svědčí. S takovými absencemi hráčů v zápasech jakomyse potýkal málokdo, dokázali jsme se s tím vyrovnat a krom posledních dvou utkání prohrávali nejvýš o gól. V konfrontaci s mužstvy, která hrála o sestup, jsme byli výrazně lepší, tím je smutek větší. Byly tam bohužel zbytečné remízy hlavně vinou zahazování šancí.

Během jarní části kopala Litomyšl devět penalt, ve dvou utkáních dvě. Tím se může chlubit málokdo…

Je to vysoký počet, ale jsem přesvědčen o tom, že všechny byly správně nařízeny. Především jsme si však o ty pokutové kopy dokázali říci, útočnou aktivitou a důrazem ve vápně soupeře k faulům nutili.

Čím si vysvětlujete skutečnost, že téměř stejný tým dokázal během dvou dnů předvést tak diametrálně odlišné výkony jako velmi špatný doma proti Svitavům a vzápětí vynikající v Pardubicích?

Domnívámse, že to bylo dáno zejména tím, že kluci spolu jsou málo času a nejsou ideálně lidsky ani herně propojení. Vše záleží na správné motivaci k zápasu. Moje slovo je strašně málo, to musí vzejít zevnitř kabiny, kde musí být nějaký duch mužstva. Ten se několikrát projevil v zápasech, kdy jsme měli velkou neúčast hráčů, jako byly Pardubice nebo Moravany, v jiných však nikoli. Také jsme dostávali množství laciných branek, které vedly ke zmíněným remízám nebo těsným porážkám.

Nejednou se stalo, že hráči utkání dobře začali, dostali se brzy do vedení, velmi lehce si však nechali vyrovnat a poté nastalo trápení. Čemu to přičítáte?

Především horší psychice. Několikrát jsme vedli 1:0 a kontrolovali vývoj utkání, ale pak přišel slabší okamžik. A musím říci, že se to několikrát týkalo gólmanů, jak Krále, tak Šedivého. Byli jsme za to trestáni školáckými góly, které brankáři prostě nemají pouštět. Nebyl na ně stoprocentní spoleh, v jiných týmech dokázali gólmani podržet více.

Jak jste byl spokojen s výkony hráčů, kteří přišli v zimě jako klíčové posily, Kroulíka, Vaníčka a Dobra?

Ondra Vaníček se rozstřílel až v závěru a hlavně v utkání v Moravanech, jinak se v koncovce trápil, nedokázal své šance dobře řešit a ani připravit pozice spoluhráčům. Vláďa Dobr je velký bojovník, i když muzápas nevyjde, tak ho odjezdí a to je velký klad. Radan Kroulík podával, jakmile se zbavil sálovky, také nadstandardní výkony. Bylo vidět, že máohromnou sílu, umí být vůdcem týmu, což bude snad plus pro budoucnost.

Překvapil vás primát Holic, tedy celku, kde jste nedávno trénoval?

Velice mě to překvapilo, přestože vím, že postupový cíl tam v dlouhodobém plánu byl. Neřekl bych, že k jejich postupu úplně vedla nejvyšší fotbalová kvalita, ale dokázali jít disciplinovaně za výsledkem, přestože nikomu nedávali nějaké velké příděly. Například myjsme s nimi vždycky sehráli vyrovnané zápasy.

Když se celkově ohlédnete za vaším více než tříletým působením v Litomyšli, co na něm nacházíte pozitivního či negativního?

Hlavní zápor vidím ve velké migraci hráčů. Nesešel se půlrok s půlrokem, aby nikdo neodešel, výčet fotbalistů, kteří zde zaměpůsobili, je strašně velký.Vůbec tomu nepomohla ani vysokoškolská docházka. Proto došlo i k částečné ztrátě mémotivace, chtěl jsem několikrát končit a zůstal jsem kvůli jediné osobě, a tou je předseda oddílu Jiří Coufal. Nebylo mi umožněno pracovat s kolektivem tak, jak bych si představoval. Jako negativum hodnotím i nedobrou komunikaci vedení klubu s mužstvem. Nadruhou stranu jsem pracoval s kluky, kteří jsou skutečnými fotbalisty. Když srovnám náš kádr s ostatními v přeboru, myslím, že patří k těm silnějším, pohříchu absence pravidelné práce s nimi se projevila v herní i kondiční kvalitě. Jsem přesvědčen, že mančaftmádaleko na víc, mrzí mě, že jsem to s ním právě já nedokázal potvrdit.

Jak naznačila vaše předchozí odpověď, na lavičce Jiskry jste po sezoně 2006/2007 skončil. Kam povedou vaše další fotbalové kroky?

Chtěl jsem si dát od kopané pauzu, ale byl jsem osloven asi třemi kluby a domluvil jsem se na spolupráci ve Vysokém Mýtě. Rád bych časem pracoval ve výboru v Litomyšli a měl bych zájem o konkrétní činnost. Pokud se tu pohne něco k lepšímu, milerád půjdu dělat bafuňáře. Musí to však být smysluplné, jinak ne.