Rovněž druhé dějství mistrovského fotbalového ročníku nabídlo na stadionech v regionu množství zajímavých momentů.

Takhle by to šlo. Ovšem nepřeceňovat

Šest gólů, mraky dalších šancí, pohodlné vítězství, ve kterém se i občasná obranná okénka schovala. Svitavští fotbalisté napravili prohru z Moravan a domácí premiéru oslavili půltuctem v síti nováčka z Pardubiček. Potud všechno O.K., určitě dobrý počin, jenž pomůže pohodě v kolektivu, ale nelze se vznášet v nebesích. Upřímně řečeno, hosté rozhodně nebyli pro Svitavy měřítkem, evidentně zatím mají problém porovnat se s úrovní přeboru a bylo to na nich znát.

Oslabení se změnilo v čekání na smrt

Navázat na venkovní výhru a potvrdit ji doma, takový byl jasný cíl litomyšlské Jiskry před utkáním s Třemošnicí. Že to nevyšlo, to každý ví, a analyzovat příčiny nezdaru je pro celý tým úkolem tohoto týdne. Jednoduché vysvětlení říká, že sedmdesát minut v deseti bylo moc náročných. Složitější, že i toto oslabení se dalo zvládnout daleko lépe. Je na zvážení, zda hluboký defenzivní blok nebyl příliš hluboký a jestli se nevymstila faktická rezignace na aspoň občasnou útočnou hrozbu. I tak ale měla Jiskra duel k té remíze přivést. Osudná penalta, to byl „dárek“ pro soupeře. Hloupý, zbytečný.

Ani na Slovanu se zázraky nevyrobí

Úzký kádr, to je věc, s níž se moravskotřebovský Slovan potýká dlouhodobě. I když potýká… Dokud měl kouč Válek svůj celek pohromadě, tak to fungovalo. Už závěr jarní části však prokázal, že jakmile mu do sestavy sáhnou zranění, nemoci a disciplinární tresty, má to závažné výsledkové dopady. Vstup do nového ročníku tyto komplikace jen prohloubil a prohraný zápas s Luží byl vrcholem. Díry v jedenáctce, která vyrukovala do boje, byly takového rozsahu, že je hráči z rezervy, byť se snažili ze všech sil, prostě nemohli účinně zacelit. A fotbalově zdatný protivník toho nemohl nevyužít.

Předkrm v podobě vítězství se nekonal

Když dolnoújezdští fanoušci přicházeli na utkání Sokola proti Rosicím nad Labem, jistě si představovali, jak jim bude po dobrém fotbale chutnat nedělní oběd. Hrálo se totiž netradičně dopoledne. Místo toho usedali ke stolům po návratu domů otrávení a zklamaní, přihlíželi totiž v pořadí druhé porážce svého celku v sezoně. Porážce z rodu těch, které v konečném účtování soutěže mohou mrzet. Aby ne, když smrtící úder z kopaček protivníka padl v poslední minuty a místo jasného bodu, možná dvou, nezůstalo na hřišti v Bořkově nic. To se nelze divit, že diváci odcházeli bez chuti.

Start vyděsil, ale není všemu konec

Tak trochu se to dalo čekat. Cerekvičtí fotbalisté vstoupili do skupiny A I. B třídy sice s odhodláním, jenže los se s nimi nemazlil a pro první dvě kola jim do cesty postavil rivaly, kteří budou nepochybně patřit do popředí tabulky: Slatiňany a Skuteč. Rezultát z těchto měření sil nebyl z pohledu Slavoje povzbudivý: bez bodu a skóre 1:9. Tedy nulová dávka optimismu na úvod sezony, jež bude podle předpokladu kromobyčejně náročná. Na pohřební řeči je dost času, přijdou soupeři, se kterými se tým od Loučné popasuje jako rovný s rovným, ale že ho čeká pořádná šichta, o tom žádná.

Vzdát se? Nikdy. Borová našla spásu

Lehkovážnost, podcenění situace, pocit, že se nic nemůže stát, že vítězství je v kapse, čekání na konečný hvizd, který všechno zpečetí. Zhruba tyto dojmy se usadily v hlavách janovských fotbalistů, když v 87. minutě duelu okresního přeboru proti Borové zvyšovali z penalty na 3:1. Tím větší bylo jejich překvapení, když se hosté odmítli stát pohodlnou kořistí a ačkoli se čas valem krátil, vydali se do útoku. No a potom stačila nekoncentrovanost domácích, dvě slepené trefy v jejich síti a srovnání na 3:3. Najednou bylo vše jinak a zůstaly nevěřícné pohledy. Na obou stranách, byť pokaždé z jiného důvodu.

Na Malou Hanou? Proboha, nikdy více

Jak blízko byli fotbalisté z Morašic, aby měli po dvou kolech okresního přeboru na kontě šest bodů? V Jevíčku vedli a zápas měli skvěle rozehraný, týden nato v Jaroměřicích byli dokonce o dvě branky vepředu. Výsledek? Nula. Ani v jednom případě nedokázali náskok udržet, ba co hůře, neuhráli ani plichty a pokaždé dovolili rivalům, aby se přes ně převalili jako velká voda. Což je pro ně škoda, vždyť odehrají celý podzim venku a nemusí být vždy pravidlem, že budou sahat po úspěchu takto reálně, jako nyní dvakrát na Malé Hané. Drobnou útěchou jim budiž, že do těchto končin v sezoně vícekrát nezavítají…

Zpátky na scéně a hned se třemi body

Po několika letech se mistrovský fotbal vrátil do Vendolí. A premiéra proti Koclířovu ukázala, že hlad po kopané v obci nedaleko Svitav byl. Návštěva čítající podle oficiálního údaje 180 duší to názorně dokládá, ta by slušela i daleko vyšším soutěžím než III. třídě. Početné publikum strávilo v areálu hezké odpoledne okořeněné přesvědčivým vítězstvím navrátilců na fotbalovou mapu, kteří své konkurenty počastovali čtyřmi „fíky“. Že ne všechno bylo úplně O.K. a zejména travnatá hrací plocha bude potřebovat trochu péče, to je také fakt, ale na začátek určitě sympatický počin.