Fotbalisté Sokola se v podzimní části krajské I. A třídy předvedli jako tým s velice kvalitní defenzivou, ale současně s velkými starostmi s efektivitou v zakončení. Po podzimu obsazují deváté místo se ziskem patnácti bodů. To není vůbec žádná jistota v boji o záchranu, ale za docela solidní základ to považovat lze.

Brankový poměr 9:13 ukazuje vcelku jasně, jak vypadaly jednotlivé morašické zápasy.

Trenér FRANTIŠEK ROPEK není z dosažených výsledků nijak nadšený. „Spokojenost u mě není. Cíl byl hrát ve středu tabulky, jenomže bodový zisk tomu neodpovídá,“ potvrzuje.

Proč se nepodařilo na bodové konto přispět častěji, na to má morašický lodivod jasnou odpověď. „Zpočátku jsme hledali ideální sestavu. Mužstvo podávalo nevyrovnané výkony, trápila nás častá zranění hráčů a ofenzivní část naší hry byla špatná. To všechno jsou důvody nižšího bodového zisku a tím i menší spokojenosti s podzimní částí sezony. Navíc nejsem ani spokojen s přístupem a výkony některých hráčů a také s úzkým kádrem,“ netají se František Ropek.

Nesporně silnější stránkou morašického týmu je defenziva, která nedostala branku ani na hřišti Cerekvice a během celého podzimu inkasovala jen třináctkrát. „Kvalitní obranná hra je základem dobrého výkonu v utkání. Naše mužstvo navíc nedisponuje dostatkem kvalitních útočných hráčů,“ poznamenal trenér, který tomu přizpůsobil styl hry.

„Kladl jsem velký důraz na defenzivní činnost a hlavně v závěru podzimu se to projevilo. Jeden inkasovaný gól v posledních čtyřech duelech s těžkými soupeři je toho důkazem. Ovšem bez podpory kvalitní ofenzivy nelze ani pomýšlet na lepší výsledky. Toto bude hlavní úkol pro zimní přípravu,“ je si František Ropek dobře vědom, že dát jenom devět gólů ve třinácti utkáních, to příliš lichotivá vizitka není.

„Jak už jsem uvedl, nemáme tolik kvalitních fotbalistů do útočné fáze. Po zranění Martina Buriána se stala naše ofenzivní činnost naprosto bezzubou,“ uznává Ropek. Problém není jenom v tom, že by Morašičtí vyložené gólové příležitostí neproměňovali, ale také v tom, že si jich v mnoha zápasech ani dostatečný počet nevypracují. „Šancí si vytvoříme poměrně málo a pokud už ano, tak naše produktivita nepatří zdaleka k nejlepším,“ ví trenér.

Přes celkovou nespokojenost byla střetnutí, která potvrdila, že Morašice jsou v I. A třídě konkurenceschopné. „Je těžké vybrat nejlepší utkání podzimu, ale možná to byl domácí duel proti Moravanům,“ naráží František Ropek na pěkné vítězství 4:2. Naopak s volbou nejméně povedeného vystoupení svých svěřenců problémy nemá. „Nesporně to byla dohrávka v Moravské Třebové.“

V Morašicích si jsou vědomi, že je na jaře čeká složitý boj o záchranu, protože na předposlední Načešice mají jen tříbodový náskok, a ten se může v případě nevydařeného vstupu do odvet rychle rozplynout. „Soutěž je na hranici možností našeho současného mužstva a jsem rád, že jí můžeme hrát,“ říká František Ropek. Udržet či dokonce ještě vylepšit stávající umístění nebude v jarním těžkém pokračování ani trochu jednoduché. „Záleží to na mnoha okolnostech, které není možné odhadnout dopředu. Za určitých okolností je ale obojí možné,“ věří Ropek.

Jednou z oněch okolností je třeba posílení kádru, což by v Morašicích nepochybně přivítali všemi deseti. „Samozřejmě se budeme snažit doplnit tým především o ofenzivní hráče, ale to není v našich podmínkách tak jednoduché,“ pronesl trenér, která počítá se standardní zimní přípravou s jediným cílem – připravit tým tak, aby se udržel v I. A třídě.