Trenéři regionálních celků znovu okomentovali víkendové zápasy svých týmů. A tentokrát byla spokojenost u jediného z nich, čtyři zbylí musejí vstřebávat porážky a hledat jejich příčiny.

Cerekvice – Svitavy 3:0

Evžen Kopecký, trenér Slavoje: Narazili jsme na silného a dobře organizovaného soupeře, který byl v prvním poločase důraznějším a nebezpečnějším týmem. Do druhé půle jsme museli nastoupit aktivněji a díky agresivnějšímu pojetí jsme hosty donutili k chybám. Ty jsme v tomto zápase dokázali gólově potrestat. Velice důležitá pro nás byla vedoucí branka Vondry krásnou střelou přes hlavu krátce po přestávce. Ta kluky uklidnila a postupně se jim podařilo přidat další dva góly, které utkání rozhodly. Doufám, že jsme potěšili i naše fanoušky, kteří přišli do hlediště. S výkonem svého týmu jsem spokojen a chválím všechny hráče, i tento duel nám však ukázal, že pořád je co zlepšovat. Jsem rád, že mužstvo zareagovalo na naši poločasovou domluvu v kabině a že se konečně zlepšila i střelecká potence. Zvlášť musím ocenit Josefa Vondru.

Zdeněk Válek, trenér TJ Svitavy: První půlka byla taková od šestnáctky k šestnáctce, my jsme si vytvořili jednu čistou šanci, kterou jsme bohužel neproměnili. Soupeř nás v podstatě vůbec neohrožoval, takže to vypadalo na remízu nebo na body pro nás. Ve druhém poločase dala hned zkraje Cerekvice šťastný gól a my jsme pak už nebyli schopni manko srovnat. Znovu jsme doplatili na naši stálou slabost – nepokrývání standardek a zbytečné chyby v obraně. Domácí nás nepřehrávali, ale byli prostě efektivnější v zakončení.

Třemošnice – Litomyšl 2:1

Pavel Schejbal, trenér Jiskry: Velká škoda této porážky. Zasloužili jsme si když ne vyhrát, tak minimálně remizovat. Co je ale platné, že jsme na vyložené šance vyhráli možná 5:2, když soupeř obě proměnil, zatímco my jen jedinou hned v první minutě. Herně jsme byli především ve druhém poločase lepší, ale fotbal se hraje na góly a my je nedali. Domácím perfektně zachytal brankář Vojáček, kryl nám dobře tři tutové šance. K oběma brankám jsme Třemošnici zase pomohli sami vlastními chybami v defenzivě. Pozitivní je, že jsme si příležitostí dokázali vypracovat, ale musíme je začít proměňovat. Každopádně jsme v tomto utkání jasně ztratili body.

Choceň – Polička 3:1

Roman Kysilko, trenér SK Masokombinát: Jak se říká, po posvícení přichází půst, a v našem případě se to potvrdilo. Hráli jsme třetí zápas v jednom týdnu a určitá únava byla na našich hráčích patrná. Náš projev nebyl tak dobrý jako v minulých utkáních, vázla nám kombinace, působili jsme místy zakřiknutějším dojmem. Ovlivnila to jistě i penalta proti nám ve třetí minutě, ale v závěru prvního poločasu jsme ji kopali i my a vyrovnali. Na začátku druhého jsme ale nepokryli rychlou akci soupeře zakončenou krásnou střelou Šruta. Hned následovala další penalta a tam se zápas zlomil. Ve zbytku času jsme se snažili o nápor, měli jsme tam nějaké slibné šance, ale nepovedlo se je gólově dotáhnout. Domácí vlastně vystřelili třikrát mezi tyče a dali tři góly. Hráli jednodušší hru, hledali útočníky za obranou, která sice pracovala solidně, přesto ve vápně vznikly situace, které rozhodčí posoudil, jak posoudil. Mrzí mě také zranění Nekvindy. Porážky lituji, ale čekají nás další utkání. Ještě bych dodal, že jsme se vždy těšili do Chocně na perfektní trávník, ale tentokrát nebyl stoprocentní.

Vysoké Mýto – Moravská Třebová 3:0

Ladislav Kučerňák, trenér SKP Slovan: Myslím si, že až do 23. minuty se jednalo o vyrovnané střetnutí. První šanci jsme měli my, když Sedláček šel sám na branku, ale nedal. Pak ovšem hlavní rozhodčí odpískal pro domácí penaltu „a la Rezek“ a tím dostal zápas úplně jiný ráz. Museli jsme daleko více otevřít hru a útočit, jenže neměli jsme takovou kvalitu, abychom vstřelili gól, nemohli jsme se dopředu pořádně dostat. Naopak soupeř, který má ve svém středu určitě šikovné fotbalisty, ke konci využil naší otevřené obrany a dalšími dvěma góly z rychlých brejků utkání rozhodl.

(rh, mo)