Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po podzimu jste v I. B třídě na 13. místě. Ptát se vás, jak tento výsledek hodnotíte, je asi zbytečné…

Tušil jsem, že letošní sezona bude obtížná.V předsezonním rozhovoru jsem řekl, že budeme chtít zachránit holý život. To se potvrdilo a nadále to platí, i když nejenom naši příznivci čekali samozřejmě o hodně lepší výsledky.

V prvním kole jste na domácím hřišti darovali hrubkou vítězství týmu Ústí B. Neprojevilo se to psychicky na dalším průběhu sezony?

Nebylo to jen Ústí. Kromě posledního zápasu v Horním Újezdu jsme ostatních šest prohráli o jediný gól. To by zacloumalo s psychikou i daleko zkušenějších mužstev.

Ze sestavy vám v průběhu podzimní části vypadlo hned několik klíčových hráčů (Z. Horníček, Flídr). V čem nejvíce chyběli?

Roman Flídr je duší sebranického fotbalu nejen na hřišti a jeho skoro celosezonní zranění určitě tým poznamenalo.

Zdeněk Horníček je jediným skutečným útočníkem, zahrál si necelý poločas a hrát podzim prakticky bez útoku?

Není se co divit. Přes veškerou snahu oba nikdo plnohodnotně nenahradil. Kratší vynucené absence měly však i další opory, kádr je zde velmi úzký a museli jsme několikrát použít i hráče, kteří již aktivně nehrají. Komárek a Turbak mají kolem 45 let, před jejich výkony ovšem klobouk dolů!

Na rozdíl od minulých let se vám přestalo pravidelně dařit na domácím trávníku. V čem vidíte příčiny?

Výše uvedené důvody platí i pro domácí zápasy, naše bilance doma– venku je vyrovnaná. Až jsem někdy hlediště plné diváků litoval.

Kde zůstali sebraničtí kanonýři? Nejlepší střelec záložník Kalánek dal šest gólů, ale pak dlouho nic?

Kanonýři excelovali v rámci okresu, v I. B třídě jsou obrany soupeřů podstatně kvalitnější. Na druhé straně přibylo chyb v defenzivě. Ve středu hřiště nás sotva někdo přehrával, ale tam se o výsledcích nerozhoduje.

Jste tedy na sestupovém místě. Kudy z něj povede cesta ven, co se zimní přípravy a posílení týče?

Příprava bude obvyklá a osvědčená, o novinky se postará víc kolega Honza Jukl. Já ve svých letechmámuž snad nárok na trochu toho klidu. Oba dlouhodobí marodi v těchto dnech absolvují operace a držme palce, aby byli na jaře fit. A nějaká to posila odjinud je určitě zapotřebí. Jsme však limitováni financemi, které nejsou, a tím, že na Sebranicích je zvykem hrát především se svými hráči. To je jistě správné, ale je potřeba taky občas vyhrát.

Před sezonou se hodně mluvilo o tom, co s I. B třídou udělá přítomnost sedmi béček. Jaké jsou vaše zkušenosti z podzimu?

Pokud jde o béčka, podzim proběhl v tomto směru bez problémů, většina hraje v horní části tabulky. Jarní sezona se ovšem většinou vyhrotí na ostří nože a vše se může změnit. Můj názor se nemění – vrátit se k dřívější praxi (13 lidí na soupisce a další, kteří nastoupí pětkrát, dopsat), nebo samostatné soutěže. Vím, že to je ale utopie, „horní sněmovna“ ČMFS má své starosti.