O výkonu, který přinesl i výsledek, proměně bez kýženého efektu a gólových mašin

6. 9. 2017

Svitavy /KOMENTÁŘ/ – Udržet si stabilní výkonnost a odehrát vydařené zápasy ve větším počtu za sebou. To se regionálním týmům zatím moc nevede.

Ilustrační foto. | Foto: Deník/Radek Halva

Události, které zaujaly v uplynulém fotbalovém kole:

1. Konečně vyšlo, co viselo ve vzruchu

Málem se tomu nechtělo věřit, když na výsledkových webech naskočilo skóre z Dobříkova, kde Litomyšl vypráskala domácí tým v poměru 6:1. To jsou samozřejmě cifry, které vzbuzují respekt, nicméně snad není moc troufalý názor, že jednou prostě povedený zápas přijít musel. Že se tak stalo v podobném stylu, to je milé překvapení, ale Jiskra ani v předešlých třech kolech nezahrála tak špatně, aby z nich musela mít jen jediný bod. Teď se jí všechno sečetlo do kladných hodnot a soupeř to odskákal. Nebyl přitom zase tak slabý, jak výsledný stav na světelné tabuli ukazuje. Tak jako Litomyšlští nepropadali panice po třech zápasech skoro bez bodové odměny, tak teď není na místě euforie. Podstatné totiž je, aby takový počin nezůstal osamocen.

2. Změny v sestavě, změny ve hře. Ne ve výsledku

Co dělat s týmem, který se celý poločas na hřišti trápí, nedaří se mu, v jeho projevu schází téměř všechny atributy, které by měly vést k úspěchu? Inu, pořádně do něho „říznout“. Kunčinský trenér Vlastimil Suchý při vědomí, že tady žádné domluvy nepomohou, provedl po prachbídném poločasovém vystoupení svého mužstva proti Letohradu o přestávce trojité střídání s vědomím, že není na co čekat. A hle, výkon domácích se jakoby mávnutím kouzelného proutku proměnil, najednou v něm byly nasazení, pohyb, důraz, kombinace. I šance, a to vyložené, ovšem právě v tomto punktu byla ta jediná vada na kráse. Jelikož domácí hráči je, až na jedinou výjimku, zahazovali a tím pádem nemohli kormidlem zápasu otočit. Prohráli a byla to strašná škoda.

3. Na čtvrtý pokus se vyhnuli kolapsu

Už to bylo s moravskotřebovským béčkem skoro „na hlavu“. Jarnímu okresnímu přeborníkovi totiž po postupu zatím doslova protíkal mezi prsty jeden skvěle rozehraný zápas za druhým. V Řetové vedl 2:0 v 18. minutě, aby nakonec tak tak zachránil remízu, doma proti Těchonínu byl dvakrát o gól napřed, ale nakonec bral výhru jen na penalty. V Libchavách měl Slovan třígólový náskok k dispozici dokonce ještě na začátku druhé půle, přesto odešel s prázdnou. Takže když se příznivě vyvíjelo i doposud poslední střetnutí proti Sloupnici, nebylo divu, že se přítomní diváci obávali, zda se náhodou nebude opakovat scénář známý z předešlých týdnů. Ke svému štěstí ovšem třebovští hráči našli způsob, kterak zápas „nezazdít“, včas pojistili vedení a oddechli si. Tak přece si dovedou dojít pro vítězství.

4. Dva ofenzivní válce bourají všechno před sebou

Osmnáct gólů nastříleli ve čtyřech zápasech fotbalisté Bystrého, ti janovští ještě o jeden více. Tady je názorná odpověď na otázku, proč právě tyhle dva mančafty obsadily špici nejvyšší okresní střídy. A jsou to pozoruhodná čísla, při pohledu na fotbalové soutěže po celé republice ojedinělá. Bystré nasázelo postupně pět, čtyři, tři a šest „kusů“, čemuž se doopravdy nedá čelit. Janov pro změnu pět, sedm a šest, když pouze Morašice jej dokázaly udržet na střelecké uzdě, jenomže kdo z účastníků přeboru disponuje morašickými defenzivními kvalitami? Kromě toho, že se takové gólové hody líbí divákům, těm bysterským a janovským obzvláště, tak to samozřejmě s sebou nese i výsledkovou úspěšnost. Před tím, kdo sype týden co týden skoro pět gólů, mají soupeři respekt. A někdy také strach.

5. Jak léčit bolest z pádu? Hrát o postup

Pro tým z Březové nedopadla minulá sezona ani trochu dobře a po matných výkonech se musel pakovat do III. třídy. Jak se však zdá, dlouho si s tím nad řekou Svitavou hlavu nelámali, na zklamání a skepsi zapomněli a s chutí se vrhli do bojů v nižší soutěži. A to až s takovou chutí, že do ni vletěli jako tornádo a ve čtvrtém dějství zapsali čtvrtou výhru. Logicky je ještě brzy na zásadní soudy, nicméně půjde-li to takhle dál, mohli by Březovští za několik měsíců přiložit na nedávnou sestupovou ránu v nejrychlejším možném čase ten nejchladivější obklad. Ostatně zkušený kouč Josef Ehrenberger, který v létě mužstvo převzal, s nímž nepřišel sezonu jenom tak odehrát, o tom není sporu.