Události, které zaujaly v uplynulém fotbalovém kole:

1. Trvalo to, ale probuzení přišlo

Sedm bodů z minulých tří utkání, na to se už poličským hráčům i jejich fanouškům dívá podstatně lépe než na tomu předcházející šňůru porážek. „Konečně!", mohou s ulehčením zvolat, protože Polička zvolna zase začíná být týmem, kterého se každý bojí. Do podzimní fazóny je sice ještě daleko, ale když už dokázala vítězně zvládnout i extrémně vyhrocený zápas v Lanškrouně, tak se zdá, že jaro ještě může vzít přece jen veselejší konec. A propos Lanškroun, to, co se strhlo na tamním hřišti po konečném hvizdu (zápis o utkání nabízí v tomto směru skutečně zajímavé čtení), nemá na fotbale co dělat. Dají se chápat rozjitřené emoce, ale vyhrožovat rozhodčímu zabitím, to je silně za hranou.

2. Štěstí, že útočná síla zůstala vysoká

Ve Svitavách se hrálo v klidné atmosféře, byť i zde si soupeř ze Žamberka našel situace, jejichž posouzení se mu nelíbilo. Je tedy faktem, že kdyby se v závěru proti domácím penalta kopala, asi by nikdo nemohl moc namítat. Bylo to ale v době, kdy měl být zápas dávno rozhodnutý, jenže Svitavy se v poslední době prezentují jako tým, pro který je dobrý nástup s rychlým vedením spíše svazující a místo toho, aby hře pomohl, tak jí ublíží. Není to poprvé, kdy vrátily protivníka do hry samy hrubkami v obranné fázi a těžko honily vítězství. Naštěstí mají směrem dopředu takovou kvalitu, že jsou schopny reagovat, jenže co ještě šlo proti Žamberku, to jistě nepůjde v Pardubicích.

3. Když to padá, je po starostech

Z utkání v Načešicích měli fotbalisté z Dolního Újezdu oprávněné obavy. Vždyť domácí mají výborné jaro a navíc na tamním nekvalitním a nakloněném hřišti se každému hraje špatně. Ale ve chvíli, kdy do autobusu nastoupil Radek Mandlík, mohli starosti o výsledek v klidu zahodit. Aniž to kdo tušil, tak si s sebou zabalil mimořádnou střeleckou formu a další hráči byli na place s nadsázkou řečeno „do počtu". Pět gólů se ani v I. A třídě nedává každý den a protože mu do sítě spadlo skoro všechno, do čeho kopl, zůstaly na straně soupeře nevěřícné pohledy. Jednu z těch možná nejtěžších překážek Újezdští překonali s pohodlnou rezervou a směle spřádají postupové plány.

4. V podpalubí je pořádně těsno

Šest mančaftů je ve skupině B pořád vážně namočeno v existenčních potížích. Relativně nejlépe je na tom se zápasem k dobru Kunčina, ale nic jistého nemá, a pětici Dlouhá Loučka, Řetová, Verměřovice, Kamenná Horka a Polička B, na tu tedy čeká jarní finiš, jaký jí není co závidět. Kolik těch sestupových míst bude, o tom rozhodne dění ve vyšších soutěžích, více než dvě by jich být nemělo. Což sice naděje na záchranu pro zástupce Svitavska zvyšuje, ale nic to nemění na nutnosti bodovat především ve vzájemných střetech skupiny ohrožených. Ty budou zlomové a pakliže kupříkladu Loučka v Řetové inkasuje dva góly během minuty a vyjde naprázdno, tak si notně nařezává větev.

5. Jarní pořadí je poněkud naruby

Pohled do pořadí okresního přeboru šest kol před jeho závěrem je docela jasný. Opatovec vede o deset bodů a že by tento svůj náskok ve zbytku sezony ztratil, to sice není matematicky vyloučené, ale vzhledem k jeho stabilní formě krajně nepravděpodobné. Trio Borová, Rohozná, Čistá zase ví, že pokud se nestane něco nepředvídatelného, udrží se nejvýše jeden z nich. Zajímavý je přitom přehled jarních bodových zisků. Zatímco Jevíčko uhrálo ze šesti zápasů šestnáct bodů a díky tomu se posunulo na druhý post a kromě Opatovce (14) to slušně jde i Hradci (12) či Sebranicím (11), tak nejhorší jsou na jaře týmy, od nichž se čekalo naprosto něco jiného – Křenov (2), Janov (3) či Morašice (4). Potom to lídr nemá mít tak pohodlné.

Tým kola

TJ SVITAVY B. Jak se vrátit do hry o postup? Třeba tak, že v klíčovém utkání dáte po 60. minutě šest branek.

Zklamání kola

SOKOL POMEZÍ. Bojovali, rvali se o úspěch, ale ten ve fotbale zajišťují góly a ty proti Chrudimi C chyběly.