Přesně za měsíc bude fotbalové sezony konec. Na to, aby se vyjasnilo na všech pólech ve všech tabulkách, tedy mnoho času nezbyly. Předchozí dějství někomu pomohlo, někomu ne.

1. Koncentrace na klíčové zápasy se vyplácí

Moravskotřebovský Slovan udělal v minulém kole možná zlomový krok k tomu, aby měl závěr sezony bezstarostný a nemusel se bát baráže, natož snad sestupu. Díky vítězství nad Hlinskem se pro něho situace v krajském přeboru jeví v pozitivních barvách a čtrnácté Litomyšli utekl už na rozdíl osmi bodů. Třebovským se povedlo opanovat dva domácí zápasy se soupeři, kteří nepatří k elitě. Pardubičky a Hlinsko zvládli za šest bodů, mimo toho nastříleli sedm branek a to, že mezitím prohráli v Holicích, může vzít čert. Ne, že by porážka nemrzela, ale rozhodující bývají duely s rivaly na obdobné výkonnostní úrovni a v těch se Slovanistům nyní daří, na rozdíl od některých přímých konkurentů, naplno bodovat. No a když potěší svoje příznivce hezkými akcemi a dostatkem gólů, což jim zkraje jara citelně scházelo, tak si není na co stěžovat.

2. Cestu ke gólům objevil pouze jeden z rivalů

Vůbec poprvé se v jarní části ve vzájemném klání setkali dva okresní zástupci v I. A třídě a měření sil mezi Pomezím a svitavskou rezervou. bylo nesporně zajímavé. Jednak už tím, že v něm zvítězili hosté, což se zrovna nečekalo. Navíc se tak stalo naprosto po zásluze, neboť béčko zvládlo utkání zřetelně lépe, což ostatně sportovně přiznal i domácí lodivod. Tým Pomezí se po celou dobu potýkal s přesností přihrávek, nedostal se do trvalejšího tlaku a i v gólových šancích se objevoval jen zřídka, navíc je nevyužíval. Tedy ne, že by jich Svitavští měli přehršel, ale když už, tak je ve dvou případech bez zaváhání proměnili. Názorně tak ukázali, jak mohou docílit toho, že se ve zbytku soutěže posunou do bezpečného pásma. A ještě jeden drobný detail. Rezerva v derby hned pětkrát střídala a to je u ní v tomto ročníku unikát.

3. Umět penalty znamená obrovské plus

Bodovat v utkáních, v nichž se herně nedaří podle představ, to je umění, jaké často rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu v celé soutěži. A když je to ještě ke všemu na půdě soupeře, pak je radost dvojnásobná. Cerekvice hájila „bétřídní" vedoucí post v Lanškrouně a nikdo by se asi nemohl divit, kdyby odtamtud odjela s prázdnou, neboť její výkon určitě neodpovídal tomu, co je v možnostech tamního mančaftu. Jenže přesto dokázala duel dovést ke smírnému konci, potom vyhrát na penalty a dva body byly v kapse. Kdo ví, možná právě tento zisk bude v konečném účtování rozhodující. Podobné to bylo v případě Čisté, která vyhrála za dva body v Jablonném a to je věc, jaká se málokomu z ohrožených povedla. Ne vždy lze zkrátka vyhrát krásným fotbalem, i body za méně hezký se však počítají.

4. Tahle přetahovaná asi jen tak neskončí

Pět kol schází do konce okresního přeboru a na jeho špici se nacházejí dva celky se shodným bodovým ziskem. To je příslib dramatu, jaký tady nějaký čas nebyl, například před rokem bylo o titulu pro Dlouhou Loučku jasno ve slušném předstihu. Letos to však vypadá, že honba Horního Újezdu a Hradce nad Svitavou může dojít až do posledních kol. O něco lépe je na tom v tento moment „Horňák", a to díky příznivé bilanci ze vzájemných duelů, navíc také jeho aktuální forma se zdá být o něco výše nežli v případě jeho rivala. Ostatně na jaře vyhrál šest ze sedmi střetnutí, naopak Hradec si zapsal už tři porážky, vinou nichž přišel o solidní náskok po podzimu a minulým domácím debaklem s Rohoznou všechny zaskočil. Jistě se ale nedá čekat, že by výsadní pozici, kterou takovou dobu držel, jen tak lehce přepustil. Bude to ještě velká pětidílná bitva.

5. V klubech se nedostává hráčů

Když už přišla řeč na okresní soutěže, tak je třeba upozornit, že minulé dějství jim zrovna dobrou reklamu neudělalo. V přeboru nastoupila Litomyšl v osmi lidech, Dolní Újezd bojoval v devíti, ve III. třídě se snad nenašel duel, aby někdo ze soupeřů nehrál minimálně v deseti, ne-li ještě s nižším počtem borců na trávníku. Podle toho také sportovní úroveň takových zápasů vypadala. Je jistě pravdou, že minulý víkend byl „hokejově specifický", nicméně to by bylo příliš laciné vysvětlení faktu, že mnohé celky mají potíže sejít se na utkání. Nehledě na to, že týden předtím se dva týmy nedaly dohromady vůbec a zápasy se nehrály. Ty příčiny budou nepochybně vážnějšího charakteru, než je mistrovství světa v hokeji. Půjde-li to takhle dál, a nezdá se, že by tomu mělo býti jinak, čekají na fotbal těžké časy.

POCHVALA KOLA: Sokol Dlouhá Loučka

Nováčkovi soutěže možná před jarem málokdo věřil, že dosáhne na záchranu I. B třídy, ovšem ukazuje se, že tato meta je zcela reálná. Není divu, vždyť nasypat doma v jednom z klíčových zápasů Poličce šest gólů, to je signál velmi dobré formy.

ZKLAMÁNÍ KOLA: Jiskra Litomyšl

Marně čekají fotbaloví fanoušci ve Smetanově rodišti na probuzení svého spícího týmu. Ten působí dojmem, že leze dobrovolně na popraviště, soupeři s ním většinou nemají starosti. Tak jako teď Lanškroun, jemuž stačil sotva průměrný výkon.