Události, jež zaujaly v uplynulém fotbalovém kole:
1. Oživení přišlo v ten správný čas
Sotvaže jsme napsali, že fotbalisté Poličky trpělivě sbírají body a není důvod si myslet, že by tomu mělo být jinak, ukázalo se, že jsme to s chválou přehnali. Následovaly tři nezdary v řadě a ani výkony v této pasáži nebyly takové, jakými by se bylo možno chlubit. Poličští tedy už potřebovali zabrat a to se jim teď proti Žamberku do té míry, že si vysloužili potlesk svých příznivců jak za konečné skóre 4:2, tak i za předvedenou hru. Domácí rychle zjistili, že defenziva soupeře je více průchozí, než je zvykem, a navíc, což bylo hlavní, uměli toho vyžít. Vytvořili si snad více šancí než ve třech minulých duelech dohromady a nechyběla ani efektivita. Jen tak dál.
2. Zašité díry se znovu roztrhaly
Pátrání po příčinách čtvrté svitavské porážky na cizím trávníku, tentokrát v Třemošnici, vede k jedinému závěru. Defenzivní hradby se znovu rozbořily. Před čtrnácti dny v Libišanech to už vypadalo, že se je povedlo vyspravit pevnějším materiálem, leč nyní přišel návrat k neveselé podzimní „tradici": Slatiňany 5, Přelouč 5, Moravská Třebová 4, Třemošnice 4. To jsou počty obdržených branek značně nelichotivé, které brzdí veškerou snahu o posun tabulkou. Co je ještě horší, soupeř se na svoje trefy nenadřel. Opakovaně jednoduché dorážky zblízka, zbytečná penalta… Pak není nic platné, že dopředu nevypadala hra Svitav marně. Čtyři góly ve vlastní síti je těžké přestřílet.
3. Štěstí přeje připravenému
Jestliže svitavské áčko v dosavadním průběhu sezony hraje hluboko pod očekávání, tak rezerva je na tom přesně naopak. Že bude po osmi kolech druhá o bod za vedoucím mančaftem I. A třídy, s tím nepočítali ani ti největší optimisté. Není to ovšem dílem náhody. Kromě svých herních kvalit hráči béčka neustále dokazují, že jim nejsou cizí ani ty vlastnosti, které dělí úspěšné od neúspěšných: bojovnost, obětavost, nasazení po celých devadesát minut, disciplína. Potom není divu, že se na jejich stranu přikloní i tolik potřebné štěstíčko, které jim třeba dovolí nějakým způsobem dotlačit vítězný míč do branky, tak jako se to stalo v napínavém souboji proti Ústí nad Orlicí.
4. Když se daří, tak neublíží nic
V neuvěřitelné formě se v I. B třídě nachází Kunčina. Dlouho by museli tamní příznivci vzpomínat, kdy naposledy měli ze svých „boys" takovou radost, snad tomu tak bylo před několika lety v postupovém ročníku. V Králíkách to pro ně byla hodně těžká zkouška, ze které však znovu vyšli nepokořeni. Přitom se museli vyrovnávat s nejedním protivenstvím: záhy inkasovaná branka, druhá žlutá karta Pešavy, pokutový kop protivníka. Nic z toho jim ale smrtící ránu nezasadilo. Posuďte sami. Nepříznivý vývoj otočili, půl hodiny v deseti se ubránili a penaltu domácího střelce Matoulka brankář Hutira zneškodnil.
5. Rozhodnutí drahně po devadesáté
Největší drama okresního přeboru bylo k vidění tam, kde to sotvakdo čekal, tedy v Moravské Třebové. Béčko hrající v posílené sestavě si mělo v pohodě poradit s Březovou, což ale byla teorie, kterou praxe do základu vyvrátila. Vlastně jen značná časová prodleva po vyloučení hostujícího gólmana zachránila favoritovi výhru, neboť rozhodčí za stavu 1:1 utkání nastavil o šest minut a v „přídavku" nařídil penaltu, z níž padlo rozhodnutí. Lze plně chápat rozčarování hostů, kteří drželi senzační bod málem v rukou, ale pokud si ze zápasu vezmou to dobré, tedy statečnost, s jakou čelili silnému soupeři, nemohou se už na chvostu trápit dlouho.
Tým kola
TJ HORNÍ ÚJEZD. Tohle by si fanoušci určitě nechali líbit častěji. Sedm gólů do sítě „Turků", to bylo skutečně vydařené odpoledne.
Zklamání kola
SOKOL DOLNÍ ÚJEZD. Asi takhle. Když Újezd nebude doma porážet soupeře typu Přelouče, při veškeré úctě, tak nemá v přeboru naději.
