Události, které zaujaly v uplynulém fotbalovém kole:

1. Jaro oproti podzimu k nepoznání

Vzpomeňme na říjen, kdy derby Poličky a Svitav nabídlo drama, o jehož osudu rozhodly po různých peripetiích penalty. Uteklo pár měsíců, rivalové se setkali na trávníku znovu a vše vypadalo jinak. Šlo o jednostrannou partii ve svitavský prospěch, a to nejen výsledkově, ale po valnou většinu hracího času i herně. Nic naplat, potvrdilo se, že není náhoda, že zatímco po podzimu byla Polička v pořadí sedm bodů před Svitavami, tak aktuálně na ně osm ztrácí. Jarní forma snad nemůže být rozdílnější. A ještě jeden detail. Z dvanácti hráčů, který zasáhli za Poličku do podzimního derby, jich nyní na jaře ve stejném utkání hrálo jen šest (u Svitav je tento poměr čtrnáct – deset). I to o něčem svědčí.

2. Raketový start, to je silná zbraň

Tohle není samo sebou. Ve čtvrtém klání po sobě se svitavským fotbalistům povedl úžasný nástup do zápasu. Proti Moravanům to ještě nebilo do očí, Ovadův gól padl „až" v 8. minutě, ale tři další duely gólově otevřeli po pár vteřinách, což je nevídaná série. A ve všem měl prsty Jakub Válek. Proti Žamberku skóroval po necelých dvou minutách (a to ho tehdy z dalšího útoku napodobil i kolega Ptáček), v Pardubicích se trefil, když celá minuta ani neutekla, a proti Poličce se jeho přičiněním měnilo skóre také po zlomku času. To vypovídá o jeho umění překvapovat rychlou akcí, ale také o nekoncentrovanosti rivalů, které zahajovací hvizd neprobral a jen se pak divili, co se děje.

3. Neštěstí nechodí po horách, ale po Pomezí

„Může-li se něco pokazit, pokazí se to," říká Murphyho zákon, který lze docela dobře aplikovat na jarní počínání hráčů z Pomezí v I. A třídě. Ať dělají, co dělají, tak se pokaždé najde něco, co je znovu srazí na kolena a nedovolí, aby ukončili černou výsledkovou sérii čítající nyní sedm porážek v řadě. Když už naposledy vedli nad Pardubičkami 3:0 po dvaceti minutách a diváci si mnuli ruce, že to konečně přišlo a vysněný úspěšný zápas nadešel, tak se všechno opět zvrtlo. Byť na porážce mělo značný podíl Leinweberovo vyloučení v první půli, tak i v deseti bylo v silách domácích, aby si aspoň bod odnesli. Leč zakletí je mocné a kdo ho zlomí, tomu budou v Pomezí líbat ruce i nohy.

4. Obrana krvácí a záchrana se vzdaluje

Boj o udržení ve skupině B I. B třídy se želbohu z pohledu Svitavska nevyvíjí příznivě a možnost, že by nikdo do našeho okresu nepropadl, byť není úplně ztracená, se moc reálně nejeví. Adeptem na sestup číslo jedna je v tuto chvíli Dlouhá Loučka a není se co divit, protože její zadní šiky jsou děravé více než řešeto a inkasují v průměru více než tři góly na zápas. S tím se zázraky dělat nedají, hůře na tom není nikdo z konkurence. Ostatně i v minulém utkání se silnými Libchavami se Loučka dokázala v útoku solidně prosadit, tři góly proti třetímu týmu tabulky nejsou málo, jenže nebyly nic platné v situaci, kdy chybující defenziva pomůže soupeři k pěti trefám. Takhle to nejde.

5. Ke korunovaci schází poslední krok

Ani Hradci se nepodařilo přibrzdit suverénní jízdu Opatovce za okresním titulem. Přitom pro to, aby jarní finiš ještě malinko zdramatizoval, udělal všechno možné, na půdě lídra o poločase vedl a předváděl velmi dobrý výkon, ale nestačilo to a tři body zůstaly po obratu ve druhé pětačtyřicetiminutovce doma. Byl to v pořadí šestnáctý plný zásah vedoucího mančaftu, který si hýčká desetibodový náskok, což znamená čtyři kola před koncem jediné: Pakliže se o příštím víkendu podaří přidat i sedmnáctý korálek na šňůrku výher, bude moci v Opatovci začít bouchat šampaňské na oslavu jistoty triumfu. Nikdo by jej v tento moment už nemohl předehnat a jelikož hraje na půdě poslední Borové, má k tomu nejlepší předpoklady.

Tým kola

SOKOL DOLNÍ ÚJEZD. Byť byl soupeř jakkoli zoufalý, tak dvanáct branek v I. A třídě, to je nádherný výkon.

Zklamání kola

SK POLIČKA. Že na tom s formou není na jaře dobře, to se ví. Nicméně v derby se i tak čekalo daleko více.