Osobnost Deníku
Přečíst článek >

1. Poločas plný naděje, poločas plný zmaru. Bez překvapení se nakonec obešlo derby mezi Svitavami a Dolní Újezdem, zřejmě premiérový mistrovský duel A týmů z těchto klubů. Přitom se v prvním poločase zdálo, že hosté mají políčeno na překvapení, hráli zcela vyrovnanou partii a svojí aktivitou dělali favoritovi problémy. Skóre 1:1 bylo z jejich pohledu moc příjemné. Jenomže druhá půle vypadala úplně jinak, a to jak herně, tak i výsledkově, a Svitavští ji jasně opanovali. Je na místě otázka, zda to bylo jejich tak výrazným zlepšením, nebo tím, že Újezd neudržel tempo. Asi platila od každého trocha, nicméně faktem je, že hosté po změně stran nepředvedli vůbec z nic z toho, co tak dobře fungovalo do té doby. Domácí měli rázem habaděj času i prostoru na trpělivou ofenzivu a duel rázně rozhodli.

2. Nesmysl, ale i body z něho se počítají. Penaltové rozstřely, ve kterých se od podzimu v krajských soutěžích rozhoduje při remíze o druhém bodu do tabulky, vzbuzují podle očekávání rozporuplné reakce. Hlavně mezi trenéry se dočkaly v převážné většině odsouzení, třeba kouč svitavské rezervy Radim Jelínek je nyní rovnou označil za nesmysl. To je legitimní názor, ale marná sláva, každý bod navíc je dobrý a při konečném účtování nikdo nebude rozlišovat body vybojované ve hře s těmi vystřílenými ze značky pokutového kopu. Ostatně právě svitavské béčko teď jeden takový proti Načešicím získalo, gólman Kavalír si třemi chycenými pokusy vysloužil okamžiky slávy a dva body byly doma. To je více než jeden a jak se to týmu z konce I. A třídy panečku hodí.

3. Frontální útok na špici pořadí byl úspěšný. Kdo přišel na fotbal do Pomezí, ten rozhodně nelitoval. Domácí celek tam v souboji o vedení v I. A třídě přejel Slatiňany a názorně ukázal, že dvě předchozí porážky na hřištích soupeřů jeho psychiku zásadně neovlivnily. Přitom samotný začátek duelu vyšel o poznání lépe hostům, kteří šli bleskově do vedení a nemuselo zůstat jenom u jednoho gólu. Ale naštěstí zůstalo a jakmile domácí ještě do poločasu otočili výsledek, znamenalo to pro ně pokropení živou vodou. Po přestávce předvedli výkon, kterému se prostě nedalo odolat a skóre mohlo být klidně ještě vyšší než 4:1. Prosazovali se fotbalovostí a to se divákům samozřejmě líbilo. V boji o „átřídní" čelo, kde je nebývale nahuštěno, vyneslo Pomezí tímto úspěchem tuze vysoké karty.

4. Lídr nehrál jako lídr a opustil výsluní. O největší překvapení uplynulého kola I. B třídy se postarala Čistá, která si na domácí půdě vyšlápla na dosud vedoucí celek soutěže. Zároveň tím zařídila také to, že Kamenná Horka uvolnila čelní umístění a bude na ně muset znovu útočit. Nutno však dodat, že ji zápas na neoblíbeném, malém a nerovném povrchu v Čisté nezastihl v optimální pohodě. Bylo to znát především v ofenzivě, když si hostující hráči prakticky nebyli za nepříznivého stavu schopni připravit vážnější brankovou příležitost. Což na druhou stranu dává pozitivní informaci o hře Čisteckých, jelikož vynulovat kvalitu, jakou v útoku Horka disponuje, to je známka dobře odvedené práce.

5. Dvacetiminutovka, na jakou se nezapomene. Minimálně aktéři duelu okresního přeboru Rohozná – Jaroměřice, podobně jako všichni přihlížející, jeho průběh jen tak z paměti nevymažou. Že se jednomu z mužstev povede ve druhém poločase otočit nepříznivý vývoj, to je poměrně běžná věc, ale počastovat soupeře půltuctem a v průběhu dvaceti minut tak totálně postavit na hlavu celý předešlý průběh zápasu, tak to je neskutečná věc. Kdyby někdo o poločasové přestávce (za stavu 0:1) tvrdil, že utkání skončil 6:1 pro Rohoznou, byl by asi poslán domů pro studený obklad, ale fotbal zkrátka někdy přináší neuvěřitelné příběhy. A strašlivý defenzivní kolaps šokovaných Jaroměřic se zařadil mezi ně.

TÝM KOLA: Jiskra Litomyšl. Nebyla to v Pardubičkách žádná fotbalová hitparáda. Ta se ostatně vzhledem k důležitosti utkání ani nedala očekávat. Je ale příznivým zjištěním, že i Jiskra umí výhru skutečně vydřít. Je třeba, aby si hráči na takový přístup vzpomněli i příště.

ZKLAMÁNÍ KOLA: Sokol Morašice. Takhle se o opuštění tabulkového podpalubí hrát nedá. Co je platné, že zejména ve druhém poločase se míč pohyboval jen na půlce hostujícího Jablonného. Efekt zůstal roven čisté nule a soupeř si odvezl tři body, ani pořádně nevěděl jak.