1. Podruhé hop do (téměř) stejné řeky

Už to tak vypadá, že si fotbalisté z Moravské Třebové řekli, že dokud nebudou v domácím utkání prohrávat o dva góly, tak je průběh nebude moc zajímat. Na výsledcích se tento přístup zatím negativně neodrazil, ze dvou takových duelů vytěžili pět bodů, ale způsob, jak docílit úspěchů, to není nejšťastnější. Ono je sice hezké, že se Slovanu opakovaně daří otáčet tak špatně rozehrané zápasy, ale nemůže to tak fungovat pořád a jednou musí přijít soupeř, který si bude počínat lépe než týmy Letohradu a Hlinska a Třebovou za nekoncentrované začátky vytrestá. Navíc je tu ještě jeden dosti podstatný háček. Zatímco doma se Slovanisté z problémů dvakrát vyhrabali a ještě zvítězili, tak venku to neplatilo ani náhodou. Tam s nepříznivým vývojem skóre nedokázali dvakrát udělat vůbec nic.

2. Největším soupeřem byl vítr

Snad každý celek, který hrál svoje utkání v neděli, proklínal změnu počasí a zejména vichr, který se proháněl nad stadiony. Ne nadarmo ho zkušený kouč Sokola Pomezí Vítězslav Kotásek označil za úhlavního nepřítele pro fotbal. Však právě jeho svěřenci a rivalové z Litomyšle si poryvů užili ve vzájemném derby více, než by bylo zdrávo. A pro kvalitu hry to byla škoda, neboť ta se těžko mohla přítomným divákům líbit, když mužstvu hrajícímu s větrem v zádech většina míčů beznadějně utíkala a týmu, který hrál proti větru, muselo připadat, že naráží do zdi, od níž se mu balony vracejí zpět. Z čehož vyplynula řada chyb a nepřesností, ale vinit z nich pouze hráče by nebylo tak úplně spravedlivé. Někdy je příroda a její vrtochy zkrátka stejně těžkým soupeřem jako tým na druhé straně hřiště.

3. Červeně zbarvené odpoledne u Loučné

Od úvodní minuty bylo v utkání krajské I. B třídy Cerekvice – Horní Ředice z pohledu domácího celku všechno špatně. Slavoj potvrzoval, že ho vstup do sezony rozhodně nezastihl v ideální pohodě a směřoval k další porážce. Alespoň se ale hrálo relativně v klidu, což však přestalo platit v 64. minutě, kdy hostující hráč Drahoslav Drábek, bývalý ligový rozhodčí a předseda OFS Pardubice, fauloval cerekvického gólmana a viděl za to druhou žlutou kartu. Čímž do té doby ničím nevybočující standardní utkání dostalo úplně jiný směr, na hřišti i mezi diváky zavládly emoce a po dvou následujících vyloučeních domácích hráčů už bylo po fotbale úplně. Zákonitě byl konec utkání dost ostrý a napjatý, cerekvičtí diváci by však místo toho raději viděli, že se jejich celek dostal z krize. Což neviděli.

4. Co stačilo v okrese, je v kraji málo

Nováček I. B třídy z Horního Újezdu se po čtyřech odehraných kolech ocitl na poslední pozici v soutěži. Po zahajovací penaltové výhře v Semaníně přičítá pouze nezdary, aktuálně tři v řadě. Pravda, bylo to vždy se silnými soupeři z Ústecka, ale na to se nelze příliš ohlížet, protože lehkých soků v kraji není. „Horňák" poznává na vlastní kůži to, co většina nových tváří, tedy že vyšší soutěž klade i vyšší nároky. Zatímco se v okrese dalo ledacos zachránit i v případě nepříznivého vývoje hry, tak pokud se kvalitní celek Libchav pustí do poločasu hodně lacino do dvougólového náskoku, jen těžko se potom s takovým zápasem něco udělá. A to se může tým snažit po přestávce sebevíce, ostatně Újezd se v neděli moc snažil, leč když se přidá neefektivita v koncovce, je veškerá snaha zbytečná.

5. Jeden gól zhruba na osm minut

Že je fotbal na okresní úrovni v první řadě lidovou zábavou, to správně pochopili aktéři utkání Čistá – Morašice. Padlo v něm celkem jedenáct branek, což je věc, s jakou se setkáváme velmi zřídka. Pravda ovšem je, že domácí se do rolí bavičů obsadili nedobrovolně a nechtěně, vždyť kdo by si také plánoval, že dostane osm fíků. Rozhodně to nebyl brankář Boštík, kterému však těžko něco vyčítat, jelikož byl svými spoluhráči zanechán osamocen napospas morašickým nájezdníkům. Těch byl zase zápis plný od shora dolů a protože i ti příchozí z lavičky se netajili chutí také přiložit pod gólový kotel, vzešla z měření sil dvou nedávných účastníků I. B třída netušená kanonáda. Pro Morašice znamenala posun do čela pořadí, naopak o nynějším rozpoložení v čisteckém kolektivu nevypovídá nic pěkného.

POCHVALA KOLA:

TJ Svitavy B

Rezerva měla už před sezonou v plánu bojovat o přední pozice v I. B třídě a svoje předsevzetí v úvodu sezony naplňuje. V Řetové to sice neměla snadné, ale přes brzký inkasovaný gól svojí fotbalovou kvalitu nakonec prokázala a výsledek obrátila.

ZKLAMÁNÍ KOLA:

Sokol Dlouhá Loučka

Tohle by se stávat nemělo. Prohrát se může, ale dostat sedm gólů na půdě soupeře, který by měl být výkonnostně srovnatelný, to je trochu silná káva. Na zcela nepovedený zápas ve Sloupnici bude potřeba co nejrychleji zapomenout.