Události, které zaujaly v uplynulém fotbalovém kole.

1. Vítězství v Chrudimi nebylo zázrakem

Zdolat obhájce krajského primátu na jeho půdě, navíc plně po zásluze, což ve svém hodnocení uznal i soupeřův trenér, to je pro svitavský celek velká vzpruha. Chrudimská rezerva není mužstvem, které by doma často rozdávalo, jeho fotbalová kvalita je nezpochybnitelná a pokud ho už Svitavští dokázali přehrát, tak sami museli předvést výrazně nadprůměrný výkon. Jistě, vyloučení domácího hráče v závěru prvního poločasu jim pomohlo, o tom není sporu, ale fakt, že protivník hrál v deseti, ještě sám o sobě neznamená, že by se snad výhra zrodila automaticky. I proti oslabené Chrudimi museli Svitavští předvést dostatek herní invence, připravit si šance a proměnit je, současně ale nezapomenout na zadní vrátka a odehrát bezchybně i defenzivní part. To vše splnili a k odměně došli nikoli jen se štěstím, ale hlavně zásluhou super práce na hřišti.

2. Obrat se povedl, ačkoli herně to drhlo

Nevypadalo to s ambicemi třebovského Slovanu na úvodní podzimní body v prvním poločase utkání proti Letohradu nijak slavně. Rychlí útočníci soupeře s domácími obránci notně cvičili a postarali se o dvougólové vedení, zatímco hra Slovanu směrem dopředu byla kostrbatá a naplněná až po okraj nepřesnostmi. Myšlenky na to, že by se mohlo povést nepříznivý vývoj obrátit, se tedy nejevily moc reálně, nicméně po zlepšení herního projevu ve druhé půlce se staly skutečností. Což je potřeba kvitovat, protože otočit duel, ve kterém se tým dlouhou dobu trápí a marně hledá herní pohodu, to se cení a vypovídá to něco o vůli a morální síle kolektivu. V tomto směru si vysloužil vysokou známku, ale příště by diváci rádi sledovali v podání svého týmu i více lehkosti a nápaditosti. Ne vždy totiž vytrhnou trn z paty standardní situace, jako se to podařilo teď.

3. Poslední minuty udělaly se zápasem divy

Skončí-li fotbalové utkání poměrem branek čtyři ku jedné, řekne si každý, že to musela být docela hladká záležitost. Okresní derby I. A třídy mezi Pomezím a Dolním Újezdem bylo důkazem, že tomu tak nemusí být pokaždé. Kdo z přítomných by také ještě nějakých osm minut před koncem věřil, že domácí zvítězí 4:1? Asi sotva kdo. Vždyť stav byl smírný, „za rohem" už čekaly penalty a nikoho by nenapadlo, co si domácí tým schoval do koncovky. Po jeho třígólovém koncertu byl předchozí průběh, kdy na vítězství mohla klidně myslet obě družstva, hned zapomenut. Diváci se zase přesvědčili, co je ve fotbale možné. Ti domácí to prožívali s euforií, ti hostující, stejně jako hráči, naopak s lehce nechápavými pohledy. Přece jen, držet v jednu chvíli zdánlivě bezpečně v rukou minimálně bod a za pár okamžiků prohrát zápas o tři góly, to se jen tak nestává.

4. Souboj generací vyzněl pro mládí

Z logických důvodů bylo „bétřídní" derby mezi Kamennou Horkou a svitavským béčkem očekáváno se zájmem. Není totiž v dresu Horky moc hráčů, kteří v minulosti neoblékali svitavský dres. O prestiž duelu tak bylo postaráno, naštěstí se ale projevila jen bojovností na trávníku a nikoli přehnanými emocemi. Otázkou bylo, zda bude hrát prim zkušenost na straně domácích či mládí rezervy, která měla základní sestavu skoro o sedm let mladší a kupříkladu čtveřice borců ročníku 1996 dokládala, že budoucnost svitavského fotbalu může být optimistická. Však se také tito hráči postarali o klíčové góly atraktivního derby a bylo to tedy mládí, které se radovalo. Zkušenost ale určitě nezůstala pozadu a svým dílem přispěla k fotbalu, který se přihlížejícím divákům líbil.

5. Život nováčka, ten je skutečně těžký

O tom se dnes a denně přesvědčují fotbalové týmy napříč soutěžemi na různých úrovních. A zejména ty, pro které nebyl postup „povinností", ale spíše splněním tajného snu a milým překvapením. Což je příklad Borové, která se poprvé v historii prokousala do okresního přeboru a nyní zakouší jeho náročnost. Doposud v něm odehrála 270 minut, tedy tři zápasy, v nich nezískala ani bod, nevstřelila ani gól a naopak jich deset obdržela. Což svědčí o tom, že nováček se zatím nesrovnal s tím, že v přeboru se za každou chybu platí daleko tvrději než ve III. třídě, stejně jako s tím, že se nedostane do takového počtu šancí jako v nižší soutěži, takže ty, které si vypracuje, zkrátka musí efektivně využívat. Což se snadno říká, ale hůře realizuje.

POCHVALA KOLA: Sokol Kunčina

Podruhé ve stejné rubrice. A proč ne, pokud se týmu daří. Kunčinu zastihl vstup do sezony v dobré pohodě a nyní to odnesl celek z Králík a Červené Vody. Ten přitom nepatří mezi „ořezávátka", jenže ve druhém kole si ani neškrtl a proti dobře hrajícímu sokovi neměl šanci.

ZKLAMÁNÍ KOLA: Jiskra Litomyšl

Poprvé vyjela Jiskra v I. A třídě na venkovní půdu, se zlou se tam potázala a přesvědčila se, jak těžké to v soutěži bude mít. Výkon, jaký v Luži ukázala, ten těžko mohl stačit na úspěšný výsledek. Když se k lacino inkasovaným gólům přidá bezzubost v útoku, tak to končívá špatně.