Strůjce holického zázraku… Jasně, trenér za hráče úspěšné výsledky neukope. Nicméně kromě stanovené taktiky někdy stačí správná filozofie a lidský přístup. Jak je vidět, tak trenér EVŽEN KOPECKÝ umí na svoje svěřence působit. Může být pádnější důkaz než dvaačtyřicet bodů z patnácti utkání? Fotbalový krajský přebor má vskutku suverénního vládce.

V loňské sezoně jste už částečně pod vaším vedením obsadili až dvanáctou příčku. Na Holice a jejich jméno to tedy bylo až hrůzostrašné umístění. Co následovalo: mytí hlav, pohovory či klid?
Konečné umístění, ba co více, rovněž výsledky, které občas zaváněly ostudou, pro nás nebyly vůbec příjemné. Pro nás tak bylo otazníkem, s kým se vůbec dá počítat pro novou sezonu.

Jak jste z toho vybruslili?
Přiznám se, bylo tam trochu napětí, ale snažili jsme se věřit lidem, kteří pro holický fotbal pracují. Myslím, že ani hráčům to nebylo lhostejné. Oslovovali své známé, takže se pomalu objevovaly v kabině staronové tváře, které potřebovaly především klid.

Prakticky z poloviny se v Holicích obměnil i omladil kádr. Zdá se, že noví i staronoví hráči zapadli rychle…
Ano, myslím si, že si sedli rychle a přesto, že jsou mladí, už mají něco za sebou. Na podzim to jenom potvrdili. Kluci prostředí znali a my jsme se snažili najít s nimi společnou řeč. To se podařilo.

„Přišli hráči, kteří byli hladoví po úspěchu. A takoví, kteří za sebou měli něco odehráno. Jedním dechem ale musím konstatovat, že soutěž trochu oslabila.“

Letní přestávka se rok od roku zkracuje. Vašemu týmu, to ale nikterak nevadilo. Co příprava a následné sebevědomí do mistráků?
Ano, přípravy se zkracují, ale řekl bych, že to hráčům nevadí. Na této úrovni jde především o zodpovědnost vůči kolektivu. Například to, kdy si hráči vezmou dovolenou. My v tomhle měli výhodu, protože kluci byli velice zodpovědní. Na vstup do soutěže jsme proto byli připraveni a pomalu jsem postupně nabýval dojmu, že ti kluci chtějí něco dokázat. Pořád to ale byla příprava, ve které jsme se snažili najít sebevědomí. S odstupem času mohu říci, že to se povedlo.

Klubová generalita mluvila před startem sezony o umístění do páté příčky. A co vy?
Sebevědomí jistě není špatná věc, ale v ten okamžik jsem si trochu říkal, jestli jsme poněkud nepřestřelili.

Napadlo vás, že přezimujete na vedoucí příčce, a co více, o propastných dvanáct bodů?
Po pěti šesti utkáních jsem už věděl, že máme hodně silný tým. Ale rozhodně by mne nenapadlo, že se dostaneme do takového trháku!

Potvrdilo se znovu, že start do sezony je asi to nejdůležitější v průběhu podzimu?
Každopádně to své opodstatnění má. A když ještě k tomu porazíte ve výborném úvodním utkání silně obsazenou Chrudim B, dodá to neskutečnou sílu.

Teď trochu z říše čísel. Za podzim jste nasbírali více bodů než za celou loňskou sezonu. Dvaačtyřicet oproti devětatřiceti. To byl plán?
Je to krásné, ale rozhodně takový plán nebyl. Chtěli jsme hrát takový fotbal, který by bavil diváky a zároveň naplňoval jak hráče, tak nás.

A u srovnání ještě chvíli zůstaňme. V loňské sezoně jste nastříleli za třicet kol 48 branek, teď jich máte na kontě již 54. Co se změnilo a na kterou hranici míříte?
Tak to je jednoduché. Přišli hráči, kteří byli hladoví po úspěchu. A zároveň takoví, kteří za sebou měli něco odehráno. Jedním dechem ale musím konstatovat, že soutěž trochu oslabila, a tak občas docházelo k výsledkům s vysokým rozdílem. Branky rozhodně budeme chtít dávat i nadále, je to koření fotbalu.

V obraně je to podobné. V ročníku 2018/19 jste inkasovali celkem 63 gólů, teď pouze 18. To asi nejde dohnat. Co se změnilo v defenzivě?
Defenziva trochu vyplynula z prvního přípravného utkání a pomohla tomu náhoda. Jak se ukázalo, i náhody někdy hrají ve fotbale roli, a tak naše hra na tři beky v určitých fázích utkání hrála roli hodně důležitou. A především z devadesáti procent byla kompletní. Dobré bránění se přitom netýkalo jenom zadních řad, tým celkově rychle přepínal do defenzivy, a to včetně útočníků.


Z patnácti utkání jste čtrnáct vyhráli za plný počet bodů. Někdy jenom těsně o gól. Co za tím stálo? Zejména obrovská vůle po vítězství?
Vůle také, ale především kvalita. Naši hráči si něčím prošli a mají slušnou úroveň, kterou do nich dostali jejich předešlí trenéři, ať mládeže nebo dospělých. Na ně by se při hodnocení holického úspěchu určitě nemělo zapomenout. My jsme se snažili kluky připravit fyzicky a hlavně jsme v nich chtěli probudit touhu něco dokázat a vytvořit dobrou partu.

Mluvíte o bezvadné partě. V nedávné minulosti ale působil holický celek jako nesourodá skupina sobců. Jak jste dal dohromady kolektiv, co táhne za jeden provaz?
Nějak se snažím na kluky působit a především nedělám z fotbalu vědu. Vždyť fotbal je tak jednoduchý. Chci být respektován, ale respektuji i je. Snažím se klukům vždy pomoci a mám na to svůj pohled, který může být odlišný od druhých. Určitě se pokouším do hráčů nalít vyšší zaujetí pro hru, které nám ještě místy chybí.

Zcela unikátní je váš počin ve venkovním prostředí: sedm zápasů – 21 bodů. A jedno jestli u outsiderů či spolufavoritů. Všude jste si počínali hodně sebevědomě.
Ano, to rozhodně stojí za zmínku. Myslím si, že nám tato utkání vyhovují. V zápasech, ve kterých soupeř nebetonuje, se nám hraje lépe.

Pohříchu jediné podzimní zaváhání zrovna s rivalem z Moravan, ještě ke všemu doma. To vás asi naštvalo…
Tak to můžu potvrdit. Na druhou stranu jakoby nám někdo ukázal výstražný prst a chtěl tím naznačit, že nejsme všemocní. Možná i z toho důvodu jsme už poté do konce soutěže nezaváhali.

Další věc: ani jeden červený prohřešek. Jak jste udělal z „reptalů“ takhle slušný tým?
Může to být náhoda, ale možná zafungovala každotýdenní předzápasová věta: Bez diskuze s rozhodčími!

Laťku jste si na podzim v Holicích nemohli nasadit výš. Co plánujete po jaro?
Samozřejmě, když už jsme se dostali do takového trháku, chtěli bychom tuto laťku udržet. Všichni si ale uvědomujeme, že jsme teprve v polovině soutěže. Na jaře se může stát cokoli. Pro nás je teď jasnou prioritou udělat kvalitní zimní přípravu a v ní udržet stávající kádr. A proč nedat příležitost některým perspektivním dorostencům.