V podzimní části jste obsadili dvanáctou příčku. Ptát se vás tedy po spokojenosti asi není na místě…

Spokojen s umístěním samozřejmě být nemohu. Promítla se stará pravda, že takové mužstvo, jaké máme my, dva roky po sobě nasazené tempo nemůže vydržet. Výkonnost se pohybuje v sinusoidách a my jsme se teď dostali na tu spodní část. Musím ale také říci, že takový podzim s tolika vážnými zraněními hráčů za svoji kariéru nepamatuji. Bylo to neuvěřitelné.

Sezonu jste začali velmi dobře, výhrou 1:0 ve Svitavách, ale poté přišly čtyři porážky v řadě za sebou. S tím jste asi příliš nepočítali?

Sice se nám podařilo ve Svitavách vyhrát, ale v úvodu ročníku jsme měli těžké vylosování, hráli jsme s exdivizním Hlinskem nebo s favorizovanými Pardubicemi. To jsme na tom byli hráčsky ještě slušně, ale neproměňováním šancí jsme se o lepší výsledky připravili. Pak už padla deka, začaly se kupit problémy se zraněními, už předtím s nižší tréninkovou docházkou a nakonec jsme tam, kde jsme a těžko se z toho budeme hrabat.

Několik solidně rozehraných utkání (Lanškroun, Skuteč, Ústí) jste ztratili brankami až v samotném závěru. Čím si to vysvětlujete?

Tamuž se projevila jak ztráta zraněných opor, tak zmíněná menší trénovanost. Ke konci zápasů nám už docházely síly. Ani u starších hráčů, kteří měli natrénováno více, přece jen věk nikdo nezastaví. Ti mladší, kteří tolik netrénovali, fyzicky odcházeli, proto jsme inkasovali ke konci zápasů. I když třeba v Ústí to byla vysloveně nešťastná chyba.

Na domácím hřišti jste dokázali uhrát remízu 4:4 se Živanicemi, o tři dny později jste ale neporazili daleko slabší Dobříkov. Kolísavost výkonů vás asi hodně trápila?

Ano, odehráli jsme hrozně nevyrovnané zápasy. My se dovedeme vyhecovat a dobře zahrát proti soupeři, který chce a umí hrát technický fotbal. Neumíme se však přizpůsobit tvrdé nátlakové hře v podání Dobříkova a podobných. Tyto celky své technické nedostatky nahrazují bojovností a to jim na nás stačí i proto, že jim pomáhá naše nemohoucnost v zakončení.

Mezi zraněnými, kteří vám vypadli ze sestavy, byl i tvořivý záložník Jiří Petr. To byla citelná absence, že?

Jirka Petr patří podle mě ke třem nejlepším středním záložníkům v krajském přeboru. Bez problémů by se chytil i ve vyšší soutěži. Chyběl nám samozřejmě moc, obejít jednoho dva hráče pro něj není problém, a to nám chybělo. Nevytvářeli jsme si už takové šance do přečíslení, útočníci z toho nemohli čerpat a navíc oni samotní šli s formou hluboko pod svůj standard.

V nouzi jste si několikrát vypomohl talentovanými dorostenci a ti naznačili slibný potenciál.

Nevím, jak se domluvíme s vedením klubu, ale pokud chceme dostat poličský fotbal výš, bude třeba udělat řez. Chci je dál využívat v áčku, dát jim šanci. Není na co čekat, minimálně se některým hráčům z áčka vyrovnají a navíc výkonnostní růst se u nich dá předpokládat. Byl bych rád, kdyby na jaře byli členy týmu alespoň dva dorostenci.

Kromě devítibrankového střelce Vojtěcha Krále se ve vašem mužstvu nenašel produktivnější kanonýr a to je asi velký problém…

Znovu se musím vrátit k tomu, co se stalo na jaře, tedy k odchodu Mirka Stejskala. To jsme asi nedocenili, mysleli jsme, že ho někdo nahradí, ale bohužel se to nestalo. Vojta Král sice nastřílel devět gólů za podzim, ale nikdo by se nemohl divit, kdyby jich dal pětadvacet. Jenže on dá jednu branku tak z deseti tutovek.

Známým problémem v Poličce je nedostatek tréninkových ploch. Projevilo se to nějak na výkonech?

Určitě to má negativní vliv. Najedno hřiště je snad patnáct mančaftů od elévků až po dvoje muže. My trénujeme na hlavní ploše prakticky jednou týdně, nemůžeme do šestnáctky, nedá se pořádně cvičit střelba ani standardky. Hrací plochy, to je nyní největší slabina poličského fotbalu. Mít alespoň ještě jedno schopné tréninkové hřiště, tak je to úplně o něčem jiném.

Co vás překvapilo na průběhu podzimní části krajského přeboru?

Že vedou Živanice, to pro mě překvapení není. Pokud si berou exligové hráče, tak to o něčem svědčí, i když jsem si nemyslel, že jejich odstup bude tak velký. Čekal jsem, že Pardubice a Ústí jim budou více šlapat na paty. Co jsem nepředpokládal, to jsou špatné Prachovice. Je vidět, že když je to někde postavené na penězích a ty dojdou, pak je hráčům nějaký fotbal ukradený.

Na závěr výhled na zimní přípravu a plány na případné posílení celku.

Rád bych doplnil kádr zejména na místě útočníka nebo ofenzivního záložníka. Jak už jsem zmínil, chci zapojit i dorostence, neměli by se ztratit. Potřebné body na jaře určitě uhrajeme, se záchranou starosti snad nenastanou. Budeme se snažit již připravovat kádr na příští sezonu.