Příčina špatného pohledu na rozhodčí vězí podle mého názoru v nich samotných. Nemají respekt, a proto jim obec fotbalových fanoušků nevěří. Stačí si všimnout obyčejného ligového zápasu, jak se hráči k sudím chovají. Po odpískaném nedovoleném zákroku, s nímž hráč nesouhlasí, začne potrestaný fotbalista vyjmenovávat směrem k muži s píšťalkou všechny pohlavní orgány, které zná. Nebo co takový Řepkův fén, á la Alex Ferguson, když na sudího ječí ze vzdálenosti tak malé, že si kolikrát až říkám, jestli nedá rozhodčímu i hubana…

Vzpomínáte, když to Sparťan zkusil na Arsenalu? S hlavním arbitrem se pokoušel diskutovat a rozhovor začínal všem dobře známým anglickým výrazem na písmeno „F“, při jehož překladu se rozhodně nesplete ani člověk Shakespearova jazyka neznalý. A jak byl Řepka odměněn? Ihned vyfasoval žlutou kartu. Naši rozhočí si však většinou nadávky na svoji adresu vyslechnou a udělají maximálně káravé „ty, ty, ty“. Pokud podobnou věc vidí fotbalisté v nižších soutěžích, chovají se jako jejich zbožňované hvězdy.

Pokud se tedy naši sudí nezmění, nezačnou všem měřit stejným metrem a nedovedou si na hřišti získat potřebný respekt, těžko se změní i pohled veřejnosti na ně.