Fotbalisté Jiskry Litomyšl mají za sebou jeden z nejúspěšnějších podzimů v klubové historii. Vždyť bodově naprázdno vyšli pouze ve dvou z patnácti utkání a dostali se na místa, kde s ní málokdo mohl počítat.

Na jaře 2017 postoupili se štěstím a dodatečně z I. A třídy do krajského přeboru. Na jaře 2018 se v této soutěži udrželi, nakonec relativně v klidu, nicméně chvíli to tam s nimi vypadalo všelijak. V prvním podzimním kole prohráli poměrně jednoznačně v Hlinsku a nikdo v tu dobu netipoval, že se na konci ocitnou v čele „pelotonu“. Litomyšlští fotbalisté udivili veřejnost, svoje fanoušky a možná, že i sami sebe, tohle od nich nikdo čekal. Trenér IVO SVOBODA s kolegou Jaroslavem Rybou však prokázali, že trpělivou a systematickou prací lze docílit rapidního nárůstu výkonnosti. Oceněním jejich společné práce je přezimování na špici díky lepšímu skóre před stejně úspěšným Lanškrounem.

„Za naším výkonnostním a bodovým posunem stojí podle mého názoru dva faktory,“ zamýšlí se litomyšlský lodivod a bývalý ligový fotbalista. „Zlom nastal na konci sezony uplynulé, kdy jsme hráli o záchranu a tam se konečně na hřišti objevila touha vyhrávat. Hráči sami sobě chtěli dokázat, že nepatří na spodek tabulky nebo dokonce do nižší soutěže,“ připomíná Svoboda skutečnost, které si musel povšimnout každý, kdo utkání Jiskry na podzim navštěvoval, tedy o poznání větší zápal, chuť porvat se o výsledek, nevzdávání se ani za nepříznivého stavu. Bez toho by tým těžko vytěžil body například z duelů ve Svitavách a v Chrudimi, kdy vyrovnával skóre v nastaveném čase druhého poločasu a hned vzápětí využil získanou psychickou výhodu ve vyhrané penalty. I to byly momenty, díky nimž se Litomyšl dostala na vrchol.

Nepřišlo to však rozhodně jenom tak z ničeho, jak zdůrazňuje Ivo Svoboda. „Stojí za tím dva roky pravidelného tréninku, kdy jsme se dokázali scházet třikrát v týdnu. Díky tomu se nám povedlo změnit v podstatě všechno od základu. Jak celkový přístup k fotbalu, tak herní projev,“ je spokojen s tréninkovou morálkou svých svěřenců.

Ti sami poznali, jak se nasazení v přípravě vyplácí. Najednou dokázali protivníky přehrávat, výsledky, kterých dosáhli, byly úžasné. Dát šest gólů Holicím nebo Luži, což byly asi nejkrásnější podzimní zážitky na litomyšlském stadionu, na to příjemně překvapení diváci skutečně nebývali v minulosti zvyklí. O tom, že by Jiskra porazila Letohrad, si mohli nechat pouze zdát, už proto, že tento celek hrával o několik soutěží výše. To všechno se na podzim 2018 rázem stalo realitou. „Kluci si nezvyklou situaci zaslouženě užívají. Získali uznání od veřejnosti a za svoji píli jsou odměněni prvním místem,“ netají se spokojeností Ivo Svoboda.

TABULKA STŘELCŮ13 – Kabourek (Letohrad), 12 – Novotný (Česká Třebová), Hrubý (Luže), Myšák (Choceň), 10 – Severa (Litomyšl), 9 – Zrůst (Chrudim B), Mayer (Hlinsko), 8 – Havlíček (Moravská Třebová), Dvořáček (Heřmanův Městec), 7 – Ptáček (Lanškroun), Grepl (Česká Třebová), Kroutil (Luže), 6 – Bednář (Moravská Třebová), J. Jedlička (Holice), Žalud (Chrudim B), Štoudek (Litomyšl), Dostál (Hlinsko), Beran (Moravany).

Sečteme-li jarní část předešlé sezony a podzim letošního ročníku, tak dostaneme číslo 67. Tolik bodů vyválčil Lanškroun.

Co to znamená? Že si fotbalisté Lanškrouna udrželi konstantní výkonnost, což jen tak nikdo říci nemůže. Stojí za tím především skálopevná defenziva, bez které by takového výsledku dosáhli jen těžko. Lanškroun inkasoval pouhých devět branek. „Naše obrana pracovala spolehlivě, hráči, kteří tam nastupovali se sehráli, k čemuž nám pomohla i pohárová utkání se silnějšími celky, kdy jsme obstáli,“ poukázal na tento fakt trenér PAVEL HRABÁČEK.

Neměl to v průběhu podzimu jednoduché. Sestava se točila. Přesto to výrazný vliv na práci nezanechalo. „Nehrálo se stabilně na čtyři stejná jména, ale jakmile někdo vypadl, další jej plnohodnotně nahradil,“ dodal a pokračoval lanškrounský trenér: „Není to jen o obranné čtveřici, velmi dobře si defenzivní úkoly plnila záložní řada.“

Pro soupeře bylo složité najít recept. Moc šancí jim Lanškroun nedovolil. A pokud přišly, likvidoval je gólman Ehrenberger. Jasná jednička držela svůj tým nad vodou nejen během devadesáti minut, ale také při penaltových rozstřelech. Do nich se Lanškroun dostal osmkrát, jenže v sedmi případech odešel jako vítěz. Právě tady zářila brankářská jistota. „Je zkušený gólman. Dobře si řídí obranu, je pro nás velkou jistotou,“ nezapomněl Hrabáček vyzdvihnout jeho příspěvek.

Sečteno, podtrženo, Lanškroun přezimuje na druhé příčce. „Sám jsem byl zvědavý, jak se nám podzim povede po minulém ročníku, kdy jsme skončili na celkovém druhém místě za týmem Slatiňan. Laťku jsme si tím nastavili poměrně hodně vysoko a ne vždy se to podaří potvrdit. Nám se to vydařilo a můžeme být spokojeni,“ chválí mužstvo za dosažené výsledky.

Zná ho velmi dobře. Ví, čeho je schopné. Co dokáže. U kormidla je už několik let. Prakticky nic ho v krajském přeboru nemůže překvapit, ale tentokrát je tomu jinak. V mých očích je překvapením celek Litomyšle, že se pohybuje na předních příčkách. I my jsme určitým překvapením, ale zmínit musím Moravany. Je vidět, že se daly dohromady a prokázaly, že mohou porazit kohokoliv,“ nahlédl pod pokličku soupeřů trenér Pavel Hrabáček.

Soutěž je i v letošním ročníku velmi vyrovnaná, což jasně dokládají bodové rozestupy mezi jednotlivými týmy. „Když jede první tým tabulky k desátému, nemusí to vůbec nic znamenat, a to je dobře,“ myslí si lanškrounský kouč. „Soutěž si kvalitu udržela, vyložený favorit tam není. Spekulovalo se o Letohradu, ale myslím, že svou sílu ještě na jaře ukáže,“ očekává.