Fotbalisté zdejšího Slavoje dosáhli v podzimní části krajského přeboru na famózní výsledek, když díky stabilním, vyrovnaným a kvalitním výkonům přezimují na nejvyšší příčce v tabulce. To by mohlo před jarními odvetami znamenat velice zajímavé úvahy, ale jsou tu „ale". Teprve další týdny ukážou, jak to v Cerekvici bude vypadat dál, jedno je však jisté. Trenér EVŽEN KOPECKÝ, jenž tým na špici krajského přeboru přivedl, u toho už nebude.
Mistrovský podzim vám vyšel skutečně excelentně, takže je jasné, že spokojenost s dosaženými výsledky musí být velká. Je pro vás osobně první místo až takovým překvapením?
Podzimní část se podařila nad očekávání, i když při kádru, kterým jsme disponovali, by bylo hodně zbabělé říkat, že jsme chtěli hrát o něco jiného než o špici krajského přeboru. Osobně jsme chtěli být do třetího místa, a proto musíme být spokojeni.
Tým, který nasbíral tolik bodů, musel být i po herní stránce na výši. Platilo to ve vašem případě, nebo jste si vědom i rezerv?
V úvodu soutěže jsme předváděli hru, která byla na solidní úrovni. Paradoxně jsme ale přitom ztratili šest bodů, takže i vzhledem k postupně se zhoršujícím terénům jsme v druhé polovině podzimu hru zjednodušili a myslím, že i to přineslo kýžený úspěch. Přestože jsme skončili vysoko, i rezervy tam určitě byly a nebylo jich málo.
V čem vidíte hlavní pozitivní stránky vašeho podzimního vystoupení v soutěži, co se vám opravdu povedlo a v čem jste byli lepší než silní konkurenti?
Podařilo se nám vhodně doplnit kádr, který si na sebe hodně rychle zvykl, táhl za jeden provaz a vyzařovala z něho touha vítězit a něco dokázat. Byli jsme také po celý podzim kompletní, což je i trochu o štěstí, a nejvíce mě potěšila střelecká potence hráčů. Na našich brankách se podílelo jedenáct hráčů a v tom vidím velké plus.
Hledat nedostatky, to je v případě lídra tabulky složité, ale viděl jste nějaké podstatné?
Nelíbily se mi některé konce zápasů, v nichž jsme se nechali hodně přitlačit a špatně reagovali na hru soupeře.
Vydařených střetnutí jste samozřejmě sehráli celou řadu, ostatně jinak byste nemohli být na vedoucí příčce. Kterých z nich si však ceníte nejvíce?
Odpověď na tuto otázku bych rozdělil na tři části. Po herní stránce byl nejvydařenější zápas v Živanicích, kde jsme remizovali 1:1. Výsledkově nejúspěšnější bylo domácí utkání proti Moravanům, které jsme porazili jednoznačně 6:1. Naopak herně nepovedený duel byl ten domácí proti České Třebové, i ten však měl pro nás šťastný konec po výsledku 3:1.
Pokud byste měl zhodnotit výkony jednotlivých hráčů, kdo by si za podzim zasloužil uznání?
Nerad bych někoho vyzvedával. Byla to týmová práce a vždy se v případě výpadku formy našel jiný hráč, který toho druhého zastoupil.
Myslíte si, že současný kolektiv, tak, jak nastupoval během podzimu, má schopnosti na to, aby o první místo hrál také na jaře?
Toto mužstvo by na to kvality určitě mělo. Zásadní otázka ovšem je, v jakém složení na jaře vyběhne na trávník.
Ano. Pokud se člověk zajímá o dění v regionální kopané, nespadl z fotbalového Marsu a není hluchý, tak ví, co se všechno povídá o budoucnosti cerekvického fotbalu. Co k tomu můžete uvést vy jako trenér, který dovedl tým tak vysoko?
Nevím, co k tomu říci, možná snad probuzení ze sna. Moc mě to mrzí, ale po odstoupení hlavního sponzora je situace v klubu nejasná a bez dlouhodobých cílů. Proto z pozice trenéra odstupuji. Pevně věřím, že na jaře bude cerekvický fotbal dál pokračovat v této soutěži, ale v jakém složení, to momentálně nemohu posoudit. Tato otázka přísluší novému vedení Slavoje. Přesto musím Cerekvickým poděkovat za možnost v klubu trénovat. Byla to pro mě velká zkušenost a doufám, že jsem je během svého působení nezklamal.
PODZIM 2012: Slavoj Cerekvice nad Loučnou v krajském přeboru: 1. místo, 11 vítězství – 2 remízy – 2 porážky, 35 bodů, skóre 33:10.