Po velmi sympatických výkonech proti favoritům a v případě duelu s Německem dokonce vítězství jí scházela proti Izraelcům „maličkost“.

Remíza by je bez ohledu na další výsledky poslala do čtvrtfinále.

Jenže v živé paměti příznivců doposud je, jak tuhle příležitost „zazdila“.

Bezkrevným pasivním představením, z něhož příliš čišel úmysl „ukopat“ bezgólovou plichtu, se vydala nejistou cestou, která se vinou obdržené branky v závěru zápasu změnila v katastrofu.

Proč kouč Suchopárek určil takovou taktiku, proč se rozhodl šetřit klíčové hráče, to ví jenom on a ke cti mu slouží, že svoji zodpovědnost uznal.

Bohužel až v okamžiku, když bylo jasné, že je šetřil k ničemu, neboť žádný další zápas na šampionátu neodehraje.

Ilustrační foto.
Komentář: Postup do vyšší třídy? Děkujeme, nechceme, zní z klubů stále častěji

Samozřejmě, kdyby jeho mančaft těch pár minut udržel rovnovážné skóre, všichni by ho klepali po ramenou, jak zápas takticky zvládl a ještě ulevil oporám.

Jenže to neklaplo a jaká to je škoda, to se ukázalo o víkendu, protože Česko by v případě postupu hrálo v top osmičce proti Gruzii a kdo sledoval její čtvrtfinále proti Izraeli, tak potvrdí, že domácí výběr by byl přes podporu více než čtyřiceti tisíc lidí v hledišti určitě hratelným protivníkem.

Ostatně zatímco Češi jsou dávno doma, tak Izrael bude bojovat o medaile a je také blízko k postupu na olympijský fotbalový turnaj do Paříže v příštím roce.

O tohle všechno český celek školáckým způsobem přišel a nezbývá než si nad tím smutně povzdechnout, protože nějaký úspěch na mezinárodním poli bychom nutně potřebovali.

Znovu si však musíme nechat zajít chuť…