O výhře Moravské Třebové nad rezervou Chrudimi lze vzhledem k dosavadním výsledkům obou rivalů hovořit jako o překvapení. Bylo však podpořenou poctivou devadesátiminutovou prací v podání svěřenců Zdeňka Válka.

Moravská Třebová – Chrudim B 2:1

Zdeněk Válek, trenér SKP Moravská Třebová: Přijela posílená Chrudim, čemuž jsme přizpůsobili taktiku a hráči ji během utkání plnili. Individuálně se sice prosadil Vašulín, ale bylo důležité, že jsme do poločasu po rohu a následném stažení Štaffy z penalty vyrovnali. Soustředili jsme se na to, aby nás soupeř nepřekonal kombinačně, to se dařilo, takže začal nakopávat míče, ale i toto jsme ve druhém poločase eliminovali. Asi bychom brali i remízu, ale když Holub výborně vyřešil individuální akci a po jeho centru rozhodl hlavou Bednář, máme tři body. Pro nás je to výsledek velice cenný, možná překvapivý, ale myslím, že zasloužený, protože jsme toho hostům moc nedovolili a při jeho spíše ojedinělých šancích nás podržel Kamisch.

Miroslav Teplý, trenér MFK Chrudim: Nastoupili jsme v silnější sestavě oproti minulým utkáním a od počátku to vypadalo, že bychom měli diktovat tempo, ale postupem času se ukázalo, že to byla klamná domněnka. V úvodních minutách jsme nedokázali dotáhnout slibné šance k závěru, protože nám mnohdy chyběly přesnost, rychlost nebo správná volba ve finálním řešení. Po gólu Vašulína se zdálo, že naše hra nabere potřebný klid a kvalitu, jenže už o pět minut později si hlavní sudí našel po rohovém kopu faul Sulíka a domácí tak skóre z pokutového kopu srovnali. Do druhé půle jsme hráče nabádali k větší aktivitě, přímočarejšímu přechodu do útoku a k pokusům o co nejvíce zakončení, ale nic z toho jsme na hřiště nepřenesli a tím pádem ani nepředvedli. Víceméně jsme pomalou kombinací bez patřičného pohybu pouze obehrávali pokutové území soupeře, který chytře čekal na chybu a brejkovou situaci. A dočkal se. Pro nás je tento výsledek velké zklamání a nechceme určitě v žádném případě znehodnotit výkon domácích, když použijeme v celkovém kontextu slovo ostuda.

Choceň – Litomyšl 3:2

Petr Zahálka, trenér FK Spartak Choceň: V našich silách je odehrát lepší utkání, než co jsme předvedli proti Litomyšli. Soupeř má ale svoji kvalitu, což nám ukázal zejména v úvodu zápasu. Přesto se mužstvo dokázalo po těžkopádném začátku oklepat, zápas odbojovat a získat cenné tři body.

Roman Pražák, trenér Jiskry Litomyšl: Začátek nám vyšel, hráli jsme to, co jsme si řekli, soupeře výrazně přehrávali, vytvořili si několik gólových šancí, bohužel proměnili pouze jednu. Po vstřelené brance jsme se ale ze hřiště pro mě naprosto nepochopitelně úplně vytratili, neběhali, nepodstupovali souboje a pustili Choceň zpátky do zápasu. Po fatální hrubce jsme inkasovali poprvé a po standardní situaci dokázal soupeř do přestávky skóre otočit. Ve druhém poločase hra vyrovnala, nám se podařilo srovnat a měli jsme i nějaké šance na to, abychom utkání rozhodli. Bohužel jsme opět ze standardky dostali lacinou branku a prohráli. Je to absolutně zbytečná ztráta bodů, soupeři jsme branky sami darovali. V dalším domácím utkání tak máme hodně co napravovat.

Česká Třebová – Polička 2:2 (PK 8:7)

Pavel Petr, trenér FK Česká Třebová: Stále se potýkáme s nevyrovnanými výkony ve dvou poločasech. Opět jsme obdrželi gól v úvodu, který do týmu vnesl patřičnou nervozitu. Po dvaceti minutách jsme dokázali vyrovnat a vytvořit si několik šancí ke vstřelení branky, ale bohužel místo toho, abychom vedli, tak nás soupeř potrestal z rohu. Do druhé půli jsme udělali pár změn a soupeře zatlačili před jeho branku. Zaslouženého vyrovnání jsme se dočkali zhruba po hodině hry. Po zbytek času jsme opět neproměnili několik šancí, a tak remízový zápas musel rozhodnout penaltový rozstřel, při kterém jsme prokázali pevnější nervy. Celkově jsme si asi nezasloužili vyhrát, protože výkon v první půli byl z naší strany špatný, nicméně chlapcům patří poděkování, že zápas odmakali a dokázali dvakrát srovnat skóre. Škoda neproměněných šancí.

Miroslav Kovář, trenér SK Polička: Věděli jsme, že když budeme domácí defenzivu důsledně napadat, tak ji donutíme k chybám a objeví se v ní díry. V první půli jsme to plnili a podařilo se nám dvakrát skórovat, současně jsme ale hloupě inkasovali. Možná zlomovým momentem celého zápasu byl neproměněný samostatný únik Navrátila. Odskočit v této chvíli na 3:1, snad bychom duel dotáhli k vítězství. Druhá půlka byla od nás slabší, domácí začali více hrát a po naší individuální chybě a dobře vyřešeném brejku vyrovnali. Ke konci bylo znát, že nikdo nechce prohrát. V rozstřelu jsme zkusili i vyměnit gólmany, ale k úspěchu to nevedlo. Myslím, že toto utkání se dalo uhrát za tři body, musíme však vzít zavděk i jedním.

Lanškroun – Svitavy 3:1

Pavel Hrabáček, trenér TJ FO Lanškroun: Od začátku se hrálo důrazně. Mužstva myslela na pozornost v defenzivě, přesto přicházely šance. My jsme neproměnili penaltu. Netrvalo poté dlouho a prohrávali jsme. Po ztrátě ve středu hřiště jsme následně hasili další situaci za cenu červené karty. O přestávce jsme tak museli vymyslet, co s tím. Ve druhé půli jsme byli aktivnější, pohyblivější, vytvářeli si možnosti, dokázali vyrovnat a výsledek i otočit. Výhry si moc ceníme, neboť jsme hráli hodinu o deseti a tuhle pasáž jsme 3:0 vyhráli.

Oldřich Palla, vedoucí mužstva TJ Svitavy: Zápas na horké půdě jsme zahájili aktivně a několikrát zahrozili, potom jsme přežili desetiminutovku náporu soupeře, kdy nastřelil břevno a nedal penaltu. Když jsme šli po pěkném rychlém útoku do vedení, vypadalo to nadějně. Zvlášť, když byl vyloučen domácí Krejsar, který zatáhl za záchranou brzdu při úniku Juříka. Chtělo to ještě přidat při převaze do poločasu další gól. To se nestalo a co se dělo po změně stran, to mi rozum nebere. Domácí převzali iniciativu, my nedokázali udržet míč na vlastních kopačkách, takže přišly tři zásahy, které zcela otočily výsledek. Úplně jsme propadli a tak mě napadá jediné řešení: navrhnout výboru rozšířit realizační tým o psychologa pro hráče a psychiatra pro trenéry.