Vzhledem k tomu, že na obě přímo postupová místa nabrali velkou bodovou ztrátu, tak nelze v jejich případě mluvit o spokojenosti.
Uvědomuje si to také trenér FRANTIŠEK DVOŘÁK, který nachází i příčinu horších výsledků, než byly představy. Ta je všem jasná: střelecká sterilita.

Asi se nezmýlím, když řeknu, že podzimní umístění ani dosažený bodový zisk vás nadšením nenaplnily, že?
Ani s jedním, ani s druhým spokojený být nemůžu, to je jasné. Důvody jsou jasné také. V zakončení jsme více než sterilní mužstvo. Dokážeme si vypracovat velké množství šancí, hlavně v prvních poločasech, ale neumíme je realizovat. Pak se často dostaneme do psychického bloku a nakonec se bojíme o výsledek. Síla v týmu je, herní potenciál a fyzička rovněž, škoda jen, že jsme dali jen o jednu branku více, než bylo utkání. To je žalostné. Na druhou stranu jsme poměrně málo inkasovali, což svědčí o dobré defenzivě.

Při pohledu na podzimní výsledky je vidět, že jste často přišli zbytečně o body se soupeři, s nimiž jste neměli a nemuseli. Tyto ztráty jsou citelné…
Samozřejmě. Hlavně se to týká úvodu soutěže. Dva duely jsme hráli venku, oba jsme měli vyhrát, místo toho jen remizovali. Bylo by to šest bodů a ty by nás koply někam jinam. Podobné to bylo proti Letohradu B, který jsme také jasně převýšili, ale ani z těch nejvyloženějších šancí neskórovali a byli rádi za bod. Přidal bych i zápas v Přelouči. Do 82. minuty je v naší režii a my ho dokážeme prohospodařit.

Nelze si ale nevšimnout, že čtyřikrát jste vyhráli 1:0 a některá vítězství byla z kategorie hodně vydřených.
My více gólů ani nedáme… Tady se ukázala kvalita v defenzivní činnosti. Když jsme už tu branku dali, mohli jsme se opřít o zvládnutou obrannou práci. Výjimkami snad byly Cerekvice a Přelouč, přitom ani v jednom utkání jsme nepropadli. Proti Cerekvici to byl za nerozhodného stavu 1:1 otevřené, byť hosté byli lepší. Nezodpovědností při dobíhání jsme ale nechali dát Vondru branku, které předcházelo podklouznutí našeho hráče.

Zmíněná utkání s Cerekvicí a v Přelouči byla součástí šňůry tři porážek, která vás odřízla od vrcholu tabulky. Čím byla způsobena?
Patří tam ještě Dolní Újezd, kde nám chybělo hlavně pokrytí Honzy Vomáčky. Nemůže se stát, aby jeden hráč porazil celý tým. I to je obehraná písnička, neumíme bránit standardní situace. Druhou věcí bylo neproměnění našich šancí a musím zmínit i neodpískaný pokutový kop. Celý tenhle blok porážek byl pořád o jednom. Nedokážeme zúročit kvalitní hru, neumíme posadit sami sebe na koně a soupeře dostat do role, aby musel dotahovat a něco vymýšlet.

Čtrnáct vstřelených gólů za třináct zápasů, to je zoufalství. Jak jste se to snažili zlomit třeba při tréninku?
V tréninku to tam padá každému. Připravujeme akce, stále ve dvojicích, v trojicích, dva na dva, dva na jednoho, přečíslení, do přehuštěných prostorů, cvičení přímo ve vápně, všechno možné. Přijde zápas, klukům to sváže nohy a nejde to. Třeba takový Petr Pavlák půlsezonu předtím dával góly ze všeho, teď se trefil dvakrát na konci sezony, ale na to, kolik měl šancí, je to strašně málo. Důležité branky dali Holec a Sršeň, ale nemáme střelce, o něhož bychom se mohli opřít.

Dobrou posilu do útoku byste tedy v zimě přivítal s otevřenou náručí?
Určitě, bylo by to jenom ku prospěchu věci. A nemusel by to být jen hráč, který ty góly dá, ale který je i připraví a naváže na sebe obránce. Jediným, kdo bývá dost tvrdě krytý a většinou zdvojovaný, je sedmatřicetiletý Bednář. On si i tak umí poradit, ale ta výpomoc z druhé vlny nepřicházela a nebo nebyla dostatečná.

Dají se najít zápasy, které lze označil jako „top“ v podání vašeho týmu?
Vždycky si cením utkání, kdy je soupeř silný a má kvalitu. Z obou stran byl dobře sehraný zápas s Heřmanovým Městcem, byť nebyl vítězný, ale nabídl fotbalovost. Ještě jeden bych vypíchl, a to v Načešicích, kde soupeř byl fotbalově slabší, ale o to více nepříjemný. Dlouho se nastavovalo, byl špatný terén, rozhodování takové, jaké bylo, ale kluci to dokázali psychicky ustát. Toho si považuji.

Ztráta na postupové příčky je velká a vzhledem k síle Cerekvice a Heřmanova Městce těžko zlikvidovatelná. Zanedbatelné není ani manko na třetí možné barážové místo. Nebo se ještě nevzdáváte nadějí?
První dva mančafty nám sice utekly, ale jsem přesvědčen, že kdyby naše sterilita nebyla taková, mohli jsme mít v současné době klidně o devět bodů více. Na jaře nemusí být nic ztraceného. Musíme hrát o postup, jinak nemá smysl něco dělat. Je to v nás. Důležité budou určitě zápasy v Cerekvici i v Heřmaňáku. Neviděl bych jejich pozice jako tutové. Nakonec Plzeň dokázala v lize, že zdánlivě jasný náskok se může rozplynout.

Koho byste vyzvedl jako tahouny mužstva během podzimní sezony?
Nerad bych někoho opomenul, proto nemám tohle hodnocení ve zvyku. Přesto dva hráče zmíním. Byť nesehrál celý podzim, tak Petra Macháčka, protože je to duch kabiny a vzor svým přístupem ke všemu, co se týká fotbalu. A ještě Zdeňka Bednáře, který zaslouží absolutorium za to, jak se dokáže na hřišti obětovat pro tým. To, co ze sebe dokáže vyždímat, jak je po utkání dokopaný, je obdivuhodné.

Jak hodnotíte spolupráci s B týmem? Je to podle vás pro klub přínosem?
Myslím, že to je jenom dobře, že béčko existuje a hraje v okresním přeboru. I když bych měl trošičku jinou představu o nasazování mladých hráčů. Při tréninkovém procesu se to ukázalo jako velice kladné, může se zapojit více hráčů. Vzájemně jsme si určitě bez problémů vypomohli.

Vaše plány pro zimní pauzu? Počítáte s výraznější obměnou v kádru?
Doufám, že větší zásah nebude. Útočníka bych chtěl, ale pokud nepřijde, budeme vařit z toho, co máme. Mužstvo má kvalitu, je zase o půl roku sehranější, přes zimu je navíc více času dát mužstvo do kupy hlavně po fyzické stránce. Budeme zkrátka tvrdě pracovat, zúčastníme se zimního turnaje v Chocni. Chci dát příležitost také dorostencům.