Trenér JIŘÍ VALTA narušil se svými svěřenci hegemonii očekávaných favoritů soutěže z Holic, Chrudimi, Pardubic a Slatiňan. Polička se stala největším překvapením podzimu a zaskočila fotbalovou veřejnost.

Fanoušci si dobře vzpomínají, že jste měl před soutěží spíše obavy o vaše výsledky, než abyste uvažoval o tom, že budete atakovat špici přeboru. V čem vidíte hlavní důvody radostné skutečnosti, že jste to dokázali?

Po potížích v letní přestávce, kdy jsme řešili odchod tří hráčů základní sestavy, kádr byl už tak úzký a nikoho se nepovedlo přivést, jsme do sezony vstupovali s tím, že krajský přebor pro nás bude velice složitý. Nicméně se jednoznačně ukázala síla kostry našeho týmu. Jádro družstva zůstalo stejné a ukázalo kvalitu. K němu se postupně nabalili další kluci a úspěch se dostavil. Přiznám se, že k mému příjemnému překvapení.

Zajímavé je, že jste si stabilní výkonnost udrželi více méně po celou sezonu. Souhlasíte ale s tím, že herně byla první polovina podzimu lepší než ta druhá?

Jednoznačně se potvrdilo to, co je velice důležité, tedy tréninková účast. Mohu říci, že přibližně do osmého kola bylo úplně všechno bez chyb. Chodili jsme ve velkém počtu na trénink, práce byla kvalitní a odrazilo se to jak na výsledkové, tak rovněž na herní stránce. Prostě se nám dařilo.

Do druhé části podzimu jste mimo jiné vměstnali všechny tři porážky v základní hrací době. V čem tam došlo ke změně?

Zhruba po tom osmém kole se v první řadě nepochybně začal projevovat úzký kádr, do kterého začaly zasahovat zdravotní a posléze i disciplinární absence. Navíc se postupně objevovaly řeči mezi hráči i funkcionáři, že už máme bodů dost, že už to stačilo a podobně. Což mě dost mrzelo, protože jsem přesvědčen, že vždycky je o co hrát. Trochu se na všem podepsalo také částečné uspokojení a ukázalo se to nejprve v prohraném zápase v Moravanech, kde už bych rád udělal nějaké změny v sestavě, ale nebylo to možné.

Výsledná bilance je ale skvělá a reprezentuje ji nejen třiatřicet bodů, ale také jen sedmnáct obdržených gólů, navíc dvanáct z nich ve třech utkáních (Slatiňany, Pardubice, Moravany). Na defenzivu můžete být hrdý, že…

Je to pravda, přitom s obrannou formací byly před sezonou největší problémy. Skončil Škoda, který byl jejím základní pilířem, potenciál Mužíka jsem chtěl využít úplně někde jinde než na levém kraji obrany. Naštěstí jsme získali ze Svitav Štěrbu, vypomohli nám hráči z Vrchoviny a i když jsme nezvládli několik zápasů, tak celkově jsme v defenzivě obstáli. Byla to však práce celého mužstva, nejen obránců, všichni hráči mají svoje úkoly. Je také potřeba vyzvednout gólmana Slaného, který byl naší velkou oporou, po celou dobu se vyvaroval chyb a řadím ho mezi nejlepší brankáře v rámci krajského přeboru. Řekl bych, že mu dobře sekundoval až do svého zranění Pavliš.

Díky pevné obraně vám často stačil na výhru jediný zásah do černého. Pětkrát jste vyhráli 1:0 a většinou o tom rozhodl střelec Stejskal. Asi jste rád, že právě jeho máte ve svém kolektivu?

Pro nás je to vyloženě klíčový hráč směrem dopředu. V zápase se vždycky vydá ze všech sil a svoji úlohu rozhodně splnil. Nicméně pořád vidím obrovské rezervy v tom, že bych chtěl, aby si góly podělilo mezi sebe více hráčů. Pořád k němu hledáme ideální složení a ne úplně se to daří. Je to dlouhodobější věc. Je ale dobře, že v době, kdy podle dohody klubů nastupoval za Vrchovinu, ho někteří kluci dokázali úspěšně zastoupit a vstřelili důležité branky. Na hráče neustále apeluji, že do koncovky se musíme drát ve větším počtu a chtít dát gól.

Už jste na to narazil. V této sezoně je Polička farmářským družstvem divizní Vrchoviny, kde trénuje váš předchůdce na poličské lavičce Roman Kysilko. Splnily starty fotbalistů z Vrchoviny to, co jste si sliboval?

Tím, že to bylo všechno šito horkou jehlou, jsme moc nevěděli, co od toho očekávat. Myslím si, že v první řadě je třeba poděkovat klubu z Vrchoviny za výpomoc, protože tamní hráči nás v řadě zápasů vhodně doplnili, úspěšně se „nalepili" na naše mužstvo a musím je pochválit, protože byli jednoznačně přínosem.

Které z odehraných zápasů byste označil za nejlepší ve vašem podání a jaké naopak stojí zcela na opačném pólu dojmů?

Pokud se ohlédnu za celým podzimem, tak nám určitě vyšel domácí zápas s Českou Třebovou. Výborné utkání jsme odehráli v Chrudimi a i přes porážku jsme předvedli podle mého názoru dobrý part v Pardubicích, kde se nemáme za co stydět. Méně se mi líbily zápasy ke konci podzimu, kdy to z řady důvodů, ať se jednalo o zranění či horší trénovanost, nebylo ono. V Moravanech jsme na bodový zisk rozhodně měli, ve Slatiňanech na nás padly celková únava a útlum, i přes výhru vyznělo velice negativně po herní stránce utkání s Letohradem.

V popředí krajského přeboru se v jeho polovině pohybují předpokládaní favorité a mezi nimi je Polička. Jak to zní vašim uším?

Osobně jsem hrozně rád, že jsme mezi nimi, protože podzim pro nás nebyl jednoduchý. Začátek sezony byl trochu divoký, hodně mužstev se střídalo na špici, ale mnohá z nich neudržela formu, zatímco nám se to povedlo. Do čela se nakonec prosadily týmy, od kterých se to čekalo, půlmistr z Holic, silné Pardubice, ambiciózní Slatiňany a Chrudim. To, že jsme s nimi udrželi krok, je pro nás dobrá vizitka.

Co dělat pro to, abyste na jaře takhle vysoko nasazenou laťku udrželi? Je známo, že zimní příprava bývá v Poličce z mnoha příčin značně komplikovaná…

Pro nás nebude složitá jen zima, složitý byl i konec podzimu, kdy jsme vysloveně dohrávali z posledních sil a v závěrečném kole nám chybělo šest hráčů. Nebyli jsme ani tak trenéři, jako spíše manažeři, kteří telefonovali a sháněli, kdo bude moci nastoupit. Máme hodně věcí k řešení, jen blázen si může myslet, že snad usneme někde na vavřínech. Práce je před námi dost. Například spolupráce s B mužstvem, kterou si jako trenér rozhodně takto nepředstavuji. Nebudu ale předbíhat. Teď vím, že kluci budou hrát sálový fotbal a futsal, před jarem uvidíme, jaké pohyby budou v kádru, jak na tom bude Vrchovina. Na tři čtvrtě roku nám vypadl zraněný Pavliš, je jasné, jaký bude problém ho nahradit. Budeme pracovat na i dalších věcech. Potřebujeme přivést gólmana, není možné, aby Slaný odchytal za podzim 25 zápasů. Vůbec nevím, co bychom si počali při jeho případné absenci. Takže bude co dělat, ale samozřejmě, když jsou dobré výsledky, tak se pracuje daleko radostněji. Na konci podzimu bych rád poděkoval všem hráčům, funkcionářům v Poličce i ve Vrchovině a také kolegovi Radimu Jelínkovi za spolupráci. Věřím, že na ni na jaře navážeme.