Trvalo to dlouho, od poloviny listopadu měli fotbaloví fanoušci půst, ale dočkali se. O tomto víkendu začíná mistrovské jaro a v našem regionu se to týká čtveřice celků v krajském přeboru. Tedy všech čtyř nikoli, v Moravské Třebové se hrát nebude a uvidíme, co kde počasí a stavy hřišť dovolí jinde. Nicméně tak či onak čas příprav a zkoušení skončil a týmy musí ukázat, jak v uplynulém období pracovaly. Také z pohledu Svitavska půjde o lákavou jarní část, před jejímž vypuknutím se nabízí hned několik otazníků. Odpovědi na ně budou zajímat všechny příznivce. Je to nejvyšší soutěž, jaká se v okrese hraje, tak doufejme, že v ní „naše" mužstva zanechají pozitivní vizitku.

Udrží Moravská Třebová nasazenou laťku svých výkonů z podzimní části a zůstane nejlepší z okresu?

Slovan na podzim překvapil, o tom žádná, zlepšil se ve všech směrech a na „pololetním" vysvědčení předčil Svitavy i Poličku, což dlouho nepamatujeme. Jestli si tuto pozici uhlídá až do konce, to je jiná otázka. Prvním předpokladem je, že může hrát v klidu a plně se soustředit na svoje výkony, neboť na rozdíl od minulého jara nepůjde do každého utkání s gilotinou na krku a nutností za každou cenu bodovat. Což by mohlo mít na jeho herní projev blahodárný vliv, na druhou stranu si však trenér Večeřa bude muset pohlídat, aby to nesklouzlo k přílišné bohorovnosti. Druhým předpokladem, který napovídá, že by si Třebovští mohli podržet podzimní pozice, je skutečnost, že nemuseli řešit dramatické pohyby v kádru, který jim zůstal více méně pohromadě. I když by si lodivod nějakou tu posilu uměl představit, klidně i na poslední chvíli, tak i bez ní má k dispozici dobře složený tým, který ví, co chce hrát, a může s ním pracovat na vypilovaní hry do stále větší preciznosti.

Podaří se svitavskému týmu zlepšit defenzivní hru, s níž v první půlce sezony nebyli trenéři spokojeni?

Obrana byla podzimní Achillovou patou svitavskému týmu. Dvaatřicet inkasovaných branek v patnácti odehraných duelech, to bylo na obvyklé poměry tohoto klubu extrémně vysoké číslo, které se podepsalo pod průměrné umístění. Děravější zadní řady měly pouze čtyři nejslabší mančafty. A tak je jedním z hlavních vytčených úkolů pro jarní odvety zpevnit obranné šiky tak, jak bývalo ve Svitavách v minulosti zvykem. Příprava v tomhle směru místy ukázala, že by to snad jít mohlo (čisté konto proti divizní Vrchovině), místy se však zase zdálo, že problémy přetrvávají (čtyři obdržené branky v generálce s „átřídními" Lošticemi). Zejména střed defenzivní formace vesměs hrál v mladém, perspektivním, ale nezkušeném složení (Czehowský – F. Čížek) a například takový duel proti Slatiňanům, to tedy bude pořádně náročná zatěžkávací zkouška. A to zdaleka nejen pro stopery, ale pro celou obrannou činnost týmu. Takže určitá míra nejistoty pořád zůstává.

Jak si fotbalisté Poličky poradí na jaře bez svých „černých perel" Mbaha a Ezealy, kteří tak vynikali?

Dvojice poličských hráčů tmavé pleti Mcdon Mbah a Chimezie Ezeala znamenala na podzim výrazné oživení přeboru. I když ne úplně ve všech zápasech zahráli podle představ trenérů, tak celkově byli pro Poličku velkým přínosem a například památnou výhru 5:4 v Holicích zařídili skoro sami. Jejich odchod (první jmenovaný zamířil do Rakouska a druhý okusí divizní chleba v Meteoru Praha) tak je citelným zásahem do sestavy, o tom není sporu. Nemusí však být zase tak fatální, jak by se mohlo zdát. A to i proto, že podle slov kouče Kysilka je v jednání příchod jiných zahraničních posil, které by ty končící měly nahradit, takže se nechme překvapit, kdo zajímavý vyběhne v poličském dresu na hřiště v úvodních jarních kolech. A že více herní zodpovědnosti znovu vezmou na svoje bedra stabilní členové poličského kádru, to konec konců také nemusí být od věci. Větší starostí Poličky se jeví opět okleštěná zimní příprava, po níž je její forma skutečně záhadou.

Existuje reálná naděje, že Dolní Újezd ve své stávající kritické situaci ještě může dosáhnout na záchranu?

Se šesti body na kontě vstupují do jara dolnoújezdští fotbalisté a jak ukázaly i názory trenérů ve čtvrteční příloze Deníku Fotbalové jaro, drtivá většina z nich, byť to třeba natvrdo nevysloví, je pokládá za jasné adepty na sestup. A ono, upřímně řečeno, se není ani čemu divit. Na druhou stranu sezona je jenom ve své polovině a na jaře bývají k vidění různá zmrtvýchvstání. To újezdské by ale muselo být opravdu mimořádné, reálně se zdá, že by si vyžadovalo klidně osm devět tříbodových vítězství, a to minimálně. Dost napoví hned úvodní kola, protože buď se bodová propast na pozice zaručující udržení nezačne snižovat či se ještě prohloubí, nebo ji „Dolňák" alespoň trochu umaže a začne dotahovat. A potom to může být zajímavé. Zásadní v tomto směru budou vzájemná měření sil ohrožené skupiny, neboť v těch Újezd na podzim zcela vyhořel a zde leží jedna z příčin jeho neradostné situace. Hlavně není nutno „balit" snahu dopředu. Na to je času dost.