Bez valné spokojenosti dohráli podzimní část krajské fotbalové I. B třídy fotbalisté TJ FC Rychnov. Aby také ano, když obsazují deváté místo se ziskem 15 bodů, což zůstalo za očekáváním. Nejen nad první polovinou sezony se zamýšlí MARTIN GROCHOL, místopředseda, manažer klubu a aktivní hráč.
Jak jste spokojeni s dosaženým bodovým ziskem a s umístěním v tabulce I. B třídy v polovině sezony?
Spokojenost s bodovým ziskem není, mělo být o deset bodů více, ale realita je jiná. Odehráli jsme dost nešťastných utkání. Herní převaha v těch domácích byla velká, ale efekt bezbodový. Znáte to velmi dobře, když to tam padá, tak to padá, když ne, tak je to přesně tento náš stav.
Myslíte si, že se vám podařilo dostatečně se vyrovnat s nešťastným a „podivným“ sestupem z I. A třídy?
Souhlasím s tím, že sestup byl nešťastný. Pojem nešťastný se v tomto případě dá nahradit relevantním slovem a to připravený, nebojím se ani označení zkorumpovaný. Jak jinak se dá nazvat velmi ,,náhodné“ vyrovnání v posledním mistrovském utkání, a sice celkem Semanína v 96. minutě proti Moravanům? Předposlední utkání jara jsme odehráli proti Semanínu, vyhráli jsme tři nula. Výsledek by měl potěšit, ale již v ten den jsme se dozvěděli o výsledku utkání, které se teprve mělo konat právě v Semaníně proti Moravanům. Jelikož se dalo před posledním kolem docela dobře spočítat, co jakému týmu stačí k udržení v soutěži, bylo jasné, že černý Petr zůstane celku z Rychnova. Je to i ,,logické“ – Rychnov nikdy rozhodčím ,,zrní“ nesypal, proto je vhodné mu ukázat, že je to chyba.
Poznamenalo to tedy nějak vaše výkony v podzimní části soutěže?
Vyrovnali jsme se s tím velmi dobře, neboť na ten fakt, jestli díky tomu zítra budeme žít nebo ne, to naštěstí vliv nemělo. Pokud se retrospektivně podíváme o deset let zpět, kdy Rychnov začal hrát krajské soutěže, pak je zde jedna vlastnost, kterou je potřeba za dokázané výsledky vyzdvihnout – hrdost. Hrdost na to, co se v Rychnově dokázalo. Třikrát za deset let se postoupilo, tímto se nemůže chlubit mnoho celků. Nejen na ,,vesnicích“, ale i ve městech.
Které z odehraných zápasů byste označil jako z vaší strany nejvydařenější, u kterých je tomu naopak?
Nejpovedenější utkání je velmi těžké najít, tým kvůli určitým vlivům nebyl ani v jednom utkání v plné síle. Pod pojmem nejpovedenější zápas si nepředstavuji ani tak výhru o pět branek, ale spokojenost s předvedenou hrou a radosti z ní. Jelikož to nebylo optimální, nechám zde hluché místo. Snad jen dotažení do vítězného konce domácího utkání s celkem Verměřovic, protože to byla vůle, která tento zápas vyhrála. Nejhorších zápasů byla celá řada. Ty, v nichž jsme obdrželi velké množství branek v Cerekvici a Březové. Poté to je kvantum ,,křečovitých“ utkání s řadou gólových šancí a jejich nulovým proměňováním – Česká Třebová, Polička, Ústí, Vysoké Mýto. Tady to mělo být o tři a více branek v náš prospěch.
Šestnáct vstřelených branek, to je na vás hodně nízké číslo. Kam se tedy poděli rychnovští střelci?
Je zde několik vysvětlení. Neproměňování ani samostatných ,,nájezdů“ na soupeřovu svatyni, a to několikrát za zápas, poté ztráta formy u několika jedinců, kteří patřili k oporám. Dalším faktorem, který se projevil na nízké produktivitě, byl ten, že mužstvo ani jednou nenastoupilo ve stejném složení dva zápasy pro sobě. Další těžká rána byla ztráta formy brankáře. Navíc byl vyloučen, dostal neadekvátní trest a do branky nastoupil Marcel Pánik, který citelně chyběl v útočné fázi. Dalším bodem je slabá hra záložní řady. Vinou ,,točení“ hráčů, které bylo nutné, se nepodařilo docílit souhry.
Přesto, nynější umístění je hluboko pod možnostmi vašeho týmu, že?
Člověk nemá v dnešní době jednoduché období, to myslím obecně, a to v hlavách hráčů samozřejmě je a nejde to jen tak na zápas odložit. A psychika je důležitá pro dobrý vývoj zápasu. Pokud se podíváte na výše uvedené důvody, potom najdete ty důležité body, a domnívám se, že objektivní, proč se týmu nedařilo, jak by mělo. Jeho kvalita není malá, já v něj věřím, je třeba ale udělat změny, na kterých intenzivně pracujeme. A nebude to jenom v otázce hráčů.
V tabulce pravdy jste na minus šesti. Proč se vám zejména doma nedařilo tak, jak bývalo v minulosti zvykem?
Tabulka pravdy mě nezajímá, mě zajímají body. Rozdělím otázku na dvě části – výsledky doma a venku. Rychnov má malé hřiště, které již není výhodou. Snažili jsme se soupeře ,,umlátit“ na hřišti, ale v současnosti chybí bojovnost, což je základní a potřebná složka pro výhru v utkání. Navíc se v několika zápasech ,,zamknul“ soupeř na své polovině, ale gól se nedal. Venku nám to vyhovuje více, s výjimkou Cerekvice, to není hřiště, to je dráha na přistávání letadel… Navíc máme vhodné brejkové hráče.
Koho z hráčů byste označil jako hlavní tahouny, jimž se podzim povedl a kteří zaslouží vyzvednout?
Vyzvedávat nemám ve zvyku, na můj vkus tomu nikdo nedal tolik, kolik by měl, a proto se toho až na pár výjimek zdržím. Díky patří hráči i brankáři Marcelu Pánikovi za kvalitní hru v poli a taktéž velmi dobré ,,pumpidovské“ zákroky v bráně. Také až na dvě výjimky byla obranná řada vždy sestavena z dobře hrajících borců – Marka, Sekaniny a Koppa. Jediné upřímné poděkování patří těm spoluhráčům, kteří chodili trénovat poctivě – trénink je totiž povinnost, zápas odměna.
S oběma favority z našeho okresu, tedy Cerekvicí a Březovou, jste utržili debakly. Čím byly způsobeny?
Na ,,debakly“ jsem již odpověděl – labilnost u některých hráčů a stále se opakující chyby, velmi laciné góly, fluktuace hráčů po jednotlivých postech. Ale na jaře to bude jiné, rozdílnost soupeřů a nás už nebude vyjádřena o tolik branek. Byly to výjimečné zápasy, opakovat se již nebudou. Nebyly dány díky kvalitnějšímu soupeři, to rozhodně ne, ale jen a jen souhrou několika negativních věcí, které se bohužel sešly v konkrétní hrací den.
Co vás v odehraných třinácti kolech v krajské I. B třídě zaujalo, ať už v pozitivním či negativním smyslu?
V tomto půlroce mě zaujalo – mám tím na mysli fotbalový půlrok – odraz negativ z normálního života, a to prostřednictvím aktérů přímo na hřiště. Sprostí hráči, dále rozhodčí, kteří vás zaříznou, ať už na povel z vyšších míst nebo prostě ze škodolibosti a také z toho důvodu, že jste si ,,dovolili“ jim nikdy nic nestrčit kromě párku, delegáti, kteří jsou zbyteční, protože ty ,,zařezávače“ kryjí, a to takovým způsobem, že je možné na to reagovat pouze úsměvem, protože to děláte pro radost, jíž vám účelově někdo krade. Pozor, neberte to jako kopání kolem sebe, i já se v těchto pár řádcích vidím – ale ne v tom, že někomu vědomě škodím.
Pozitivním faktorem je ta skutečnost, že jsme to přežili a jedeme dál, jinak bohužel i když jsem věčný optimista, tak jsem i realista. Sebereflexe je velmi důležitá. Bohužel jsme Češi, jsme nejdokonalejší národ na světě – máme nejlepší sportovce, vědce, vlastence, ale také jsme největší ,,vyčůránci“, zloději, křiváci. Místo, abych si, když se podívám ven a vidím tam sousedův mercedes, ho přál také, tak si přeji aby jemu shořel… Je to dáno výchovou, národním cítěním a dalšími faktory, ale nechci, aby to vyznělo, že být zkorumpovaným člověkem, ať v pozici rozhodčího nebo činitele na svazu, je automatismus, který prostě musíme brát – to ne! Musíme, my, kteří dělají to, co mají rádi z nezištných důvodů, bojovat proti těmto ,,tvorečkům“.
Na závěr tradiční výhled do zimní přípravy, budete se poohlížet i po případném doplnění mužstva?
V zimní přípravě se budeme zaměřovat na doplnění kádru. Dovedu to vyjádřit číselně takto – minimálně v šesti případech dojde k pohybům z týmu Rychnova směrem ven z důvodu nespokojenosti s výkony na hřišti i s přístupem. Samozřejmostí jsou i nutné příchody, ale v kvalitnějším provedení, než v jakém to bylo. Dále intenzivně probíhají jednání, která mají za cíl stabilizaci oddílu z dlouhodobého hlediska. Přes zimu se rozhodne, jakým směrem se tým z Rychnova na Moravě bude ubírat v příštích letech.
