S osmi zásahy na kontě patří svitavský Ondřej Ovad k nejlepším střelcům krajského přeboru. Zpočátku doléčoval zranění, herně se trochu trápil, góly mu nepadaly tak, jak byl zvyklý, čekal na probuzení. To přišlo po hattricku v Dobříkově a od té doby držel laťku – co zápas to gól. Jenže ke konci podzimní části přišlo opět nešťastné zranění.

Jak vy osobně s odstupem hodnotíte podzimní sezonu? Jste spokojen?
Začátek byl takový nemastný neslaný, nebylo to ono. Člověk možná někdy až moc chce a ono to nejde. Šance byly, ale nepadalo to tam. Řešíte situace stejně jako jindy a nic. Je to i o sebevědomí, herní pohodě, věříte, že to tam spadne, třeba i šmudla, je to o jedné trefě a když nepřichází, začínáte být naštvaný. Přišlo to v Dobříkově, povedla se mi pěkná trefa a už to jelo. Najednou k tomu přistupujete lehce, když jste nahoře, tak jak se říká, i kdybyste kopl do h…, spadne to tam. Bohužel jsem se zase hloupě zranil a podzim skončil předčasně. Uvidíme, jak to půjde na jaře.

Ale podzimní půlsezona jako týmu vyšla Svitavám docela slušně, ne?
Myslím, že ano. Třetí místo odpovídá reálné situaci. Živanice a Pardubice jsou jasně lepší, no a pak už jsme my. Naše výkony jsou odvislé hlavně od poctivých a kvalitních tréninků. Ukazovalo se to po celý podzim. I když nás bylo méně, ať vinou zranění nebo nepřítomnosti futsalistů, pořád jsme byli schopni svou pracovitostí a fyzičkou zápasy uhrát. V této soutěži to ještě jde, výš už asi těžko.

Co říkáte přechodu z Lánů na dvojku na Svitavském stadionu? Bylo to pro vás hráče v něčem složité?
Terén je tam v podstatě stejný, v tom velký rozdíl není, ten je v kulise. V Lánech přišlo osmdesát lidí a byla atmosféra. Tady může přijít třeba 150 a stejně máme pocit, jako bychom byli sami, jako na tréninku. Je tam tak nějak mdlo, omšelo. Je to asi o zvyku, ale domácí atmosféra se tam vytvořit nedá. Uvidíme, co se bude dít na jedničce.

Takže se na hlavní hřiště těšíte?
Ono je to ošidné. Nový areál by mohl nalákat více diváků. Možná by stálo za úvahu přesunout domácí zápasy zase na neděli, spousta lidí o tom mluví. Hrajeme už třetí čtvrtý rok o čelo přeboru, tak bychom si možná zasloužili větší diváckou podporu. Vždycky se hraje lépe před diváky, než když si to hrajete jako pro sebe. V tom je právě ta ošidnost. Nový areál je rozlehlý, stovka lidí se tam ztratí. Doufejme, že cestu na jedničku si fanoušci najdou ve větším počtu.

Budete na velkém hřišti měnit herní styl, nebo jinak, máte na to vůbec?
To je spíše otázka pro trenéra. Za sebe si ale myslím, že kostra našeho týmu, základ, má na to, aby hrál kvalitně a po zemi, protože na takovém „stole“, jako je jednička, se prostě po zemi hrát musí.

A celý nový areál, co na něj říkáte?
Celkový dojem je výborný. Zázemí je velice dobré, ale trochu mě zaskočila velikost kabiny. Nebo ani ne tak velikost, jako spíš uzpůsobení prostoru. Kabina je velká, ale je to tak podivně poskládané, že je tam pro jednoho dost málo místa. Hřiště, jak už jsem říkal, je perfektní. Atletická dráha mi trochu vadí, ale ta mi vadí na každém fotbalovém stadionu a vím, že tady by bez ní nebylo ani to hřiště.

(mo)