Začněme plusy.

K nim rozhodně patří Svitavy, byť nakonec smolně nedosáhly ani na krajský pohár, ani na přebornický titul. Zanechaly však velmi dobrý dojem, v obou soutěžích narazily teprve v tom úplně posledním zápase, do té doby svými stabilními výkony udivovaly možná i vlastní fanoušky a samy sebe. Laťku si nastavily hodně vysoko, nový trenér Roman Pražák bude mít věru co překonávat, ale před časem v Litomyšli dokázal, že se výzev nebojí. Už na jaře se začalo v souvislosti se Svitavami lehounce skloňovat slovo divize (od nynějška 4. Česká fotbalová liga) a marná sláva, tím, co v uplynulém ročníku předvedly, se do budoucna řadí mezi favority na tuhle metu.

Moravská Třebová se po roce vrací do krajského přeboru a je to jedině dobře, klub jako Slovan by tam měli mít svoje pevné místo. Nebyla to rozhodně cesta přímočará a jednoduchá (a nic na tom nemění fakt, že by nakonec stačilo na druhé, ale i čtvrté místo), asi definitivně k úspěchu nakročil výrazným vítězstvím v Ústí nad Orlicí. Podstatnou změnou tady však bylo, s jakým složením týmu se Třebovským podařilo docílit úspěchu. Po různých pokusech s řadou cizích fotbalistů v předchozích letech to kouč Petr Václavek vyzkoušel s hráči z vlastní klubové líhně a ukázalo se to jako správný model, který na postup z I. A třídy stačil. Zda bude stačit také na usazení se v nejvyšší krajské soutěži, to se brzy ukáže.

Nejlepší sezonu v klubové historii má za sebou Janov, který ve svitavsko-orlické skupině I. B třídy nestíhal pouze suverény z Dobříkova, což ovšem bylo nad síly kohokoli z účastníků. Druhou pozici si však Janov uhrál a ejhle, ona byla nakonec vzhledem k pohybům ve vyšších soutěžích postupová. Faktem nicméně je, že v Janově poskládali velice zdatný tým dirigovaný údernou dvojici Heger – Boháček, jakou mu většina konkurence může jenom závidět. A výsledek z toho vzešel nad očekávání skvělý. Samozřejmě, v I. A třídě je fotbalový chleba o poznání tvrdší, ale bát se tenhle mančaft dopředu rozhodne nemusí. Cenné je už to, že tuhle možnost přijal, vždyť vidíme, že řada mužstev postoupit odmítá i z první příčky.

Třebařov prožívá neuvěřitelné fotbalové časy. Není to tak dlouho, co se zdálo, že fotbal z téhle obce dočista zmizí, a najednou po padesáti letech rozrazil brány krajské soutěže. Nevídaný příběh. Před rokem prošel z druhé příčky do okresního přeboru a v něm udivil celé fotbalové Svitavsko. Během podzimu se postupně prokousal na čelo a přestože jen málokdo věřil, že svoji pozici bude schopen udržet, tak v odvetách kráčel pevným krokem kupředu. Když už ztratil, tak ztratili také rivalové, v celkovém pohledu nelze zpochybnit, že triumf přistál v jeho rukách zaslouženě. Druhý postup v řadě, k tomu není co dodat.

Podobný příběh napsaly také Sebranice. I tento klub se v mužské kategorie několik sezon trápil a propadal ke dnu III. třídy, ovšem už minulé jaro naznačilo, že po omlazení kádru půjdou zdejší akcie zase nahoru. Což se potvrdilo, z vyrovnané přetahované s Radiměří v odvetách nebylo nic, protože zatímco jejich protivník výsledkově „odešel“, tak Sebraničtí pochodovali bez zaváhání směrem k postupu, který si zajistili několik kol před koncem. Fotbal v obci, který pamatuje i úspěšné působení v I. B třídě, by se tak zase jednou měl dočkat veselejších časů.

A zápory?

Tím největším je pochopitelně sestup a ten postihl fotbalisty z Pomezí, kteří po dlouhých letech prohučeli do okresu. Není to nic, co by přiletělo z úplně čistého nebe, protože si dost zahrávali i v předešlých sezonách a ono se nikoli nadarmo říká cosi o chozením se džbánem. V tomto případě nikoli pro vodu, ale pro sestup. Je to tím více trpké, že na osudnou pozici Pomezí propadlo teprve vinou porážky v posledním kole v Jaroměřicích, jenže finální nezdar má málokdy příčinu pouze v jednom prohraném utkání.

Jinak se v krajských soutěžích ostatní okresní zástupci sestupových problémů vyvarovali. Což však neznamená, že by to bylo všude na kdovíjaké jásání.

Například poličský fanoušek dlouho marně čeká na posun svého mančaftu alespoň do horní poloviny tabulky. Znovu byl svědkem toho, jak se potřetí za sebou tak tak zachránil v I. A třídě, což pro někdejšího stabilního účastníka krajského přeboru není lichotivá vizitka. Ještě těsněji se sestupu v téže soutěži vyhnulo svitavské béčko, v jehož podání to bylo jaro, na které bude záhodno rychle zapomenout. A Jaroměřice se sice propadu do okresu po vzájemné bitvě s Pomezím vyhnuly, nicméně na Malé Hané mají také o čem přemýšlet, protože to byl vzhledem k jarní výsledkové bídě spíše zázrak, který se těžko bude opakovat.