Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Domácí oddíl, který postavil dva týmy a přizval také spoluhráče z ročníku 2002, přivítal silné soupeře z Ústí nad Orlicí, Vysokého Mýta, Brna-Líšně, Chocně a Bystrého.

První mužstvo Svitav mělo být podle očekávání favoritem na vítězství, ke své škodě však nezvládlo klíčové situace v zápasech, kde se převažovala ona pomyslná houpačka, kde o vítězi rozhodovaly individuální chyby a dodržení taktiky, kde se ukazovalo, který z mladíků umí vzít zodpovědnost na sebe.

Turnaj vyhrál dlouhodobě velice kvalitní celek Vysokého Mýta, druhé místo brala se štěstím Líšeň a bronz právě Svitavy. Jejich trenér Libor Samek hodnotil vystoupení svých svěřenců takto: „Jsme na bedně, někdo by řekl dobré třetí místo, ale nejsem spokojen, protože jsme měli na víc. Semifinále s Líšní jsme ale odehráli hluboko pod své schopnosti. Chybělo tam to pověstné a tolikrát zmiňované fotbalové srdíčko, bez kterého to nejde. Naše druhé družstvo sehrálo turnaj na úrovni svých možností, když někteří kluci hráli v hale vůbec poprvé. Výborně zachytala nová posila Jančík, byl vyhlášen nejlepším brankářem."

Nejmladší tým ročníku 2002 měl těžkou pozici, ale předvedl bojovné výkony, což ocenil i kouč Radovan Kroulík. „Do plusů bych zařadil nejlepšího střelce Patrika Hýbla, co však ještě stihl nedat, to je v mínusech. Pozitivní bylo, že jsme se v nasazení vyrovnali starším protivníkům, byla tam vidět touha po vítězství, ale i zklamání z porážek, což je také důležité. Výborný duel jsme sehráli s pozdějším vítězem, kdy jsme sahali minimálně po remíze. Body a spoustu sil nás naopak stály chyby jednotlivců a naše stará bolest – nevyužívání šancí."

Konečné pořadí turnaje: 1. Vysoké Mýto, 2. Brno-Líšeň, 3. Svitavy 1, 4. Bystré, 5. Choceň, 6. Svitavy 2002, 7. Svitavy 2, 8. Ústí nad Orlicí.

 (mo)