Řeč je o Dlouhé Loučce, jež přišla na jaroměřickém trávníku o dva vyloučené, ale ani takovouto výhodu nebyli domácí schopni využít a není tedy ani divu, že se nadále krčí bez bodu na posledním místě. A to navíc neproměnili penaltu, které předcházela první červená karta. Zatímco Jaroměřičtí smutnili, tak hráči z Loučky mohli být právem hrdi na svoji bojovnost, tříbodový zisk z venku má za dané situace velkou hodnotu.
Druhým týmem, jenž hrál dvojnásobně oslaben ještě dé– le než Loučka, byla Radiměř na trávníku vedoucí Březové. Když k tomu přidáme, že rozhodčí Svovoda poslal prvního hráče hostů do kabin už po pěti minutách hry, je nabíledni, že úloha hostů tu byla prakticky beznadějná. Konečný výsledek 6:1 hovoří jasnou řečí, i když je nutno uznat, že se Radiměř především ve druhé půli držela vcelku statečně.
Daleko více práce se ziskem tří bodů měly ostatní celky z popředí tabulky. Cerekvičtí měli velké potíže s Čistou a hlavně s Dušanem Neprašem, který sám dorovnal dvougólový náskok favorita, ale na třetí zásah Michala Vally nenašel odpověď ani on, ani nikdo z jeho spoluhráčů. Ještě více nervů prožili sebraničtí fanoušci. Když trnávecký Pavel Bohatec srovnal čtyři minuty před koncem z penalty na 1:1, už se loučili s vidinou vítězství, v samém závěru ale střídající Macek přece jenom protlačil balon do sítě a vydřená výhra 2:1 zůstala doma. Horka musela v Kunčině obracet nepříznivý vývoj, druhý poločas však ukázal, že fotbalová kvalita hostů stojí výš.
Na mladějovském stadionu potvrdil Janov, že je stále týmem dvou tváří. Doma vynikající, venku však nebodující. Dvoubrankové vedení domácího Tatranu dokázal korigovat až minutu před koncem.
