Na úvod je třeba zdůraznit, že se nebavíme jen o drobných, ale o milionových sumách, které v roce 2020 odtekly z rozpočtu fotbalové asociace, aniž za ně bylo poskytnuto adekvátní plnění.

Ať formou dezinfekce kabin fotbalových stadionů v devadesáti klubech, nebo dodáním sportovního vybavení pro ženská družstva.

Zdeněk Šimek a jeho komise všechno do detailů popsali, předseda se ovšem na valné hromadě dočkal „odměny“, když nebyl zvolen do dalšího funkčního období.

„Kdybych řekl, že mě to nemrzelo, nemluvil bych pravdu. Ale když jsem si to rozvážil, řekl jsem si dobře, ať přijdou noví a mladší lidé. Já jsem snad odvedl to, co jsem měl,“ říká Šimek. I po svém odchodu z volené funkce dění ve fotbale nadále pečlivě sleduje, mimo jiné proto, že ho zajímá, jak nové vedení realizovalo doporučení, jaká mu komise ve svých zprávách adresovala. A že by byl spokojen, o tom nemůže být řeč. Není jediný, kdo očekával rychlejší tempo změn…

Odpovědi na otázky? Komické a groteskní

„Slavná“ kauza dezinfekce. Bylo o ní během času napsáno a řečeno mnoho. Jaký měla vývoj z vašeho pohledu jako předsedy Revizní komise FAČR, která ji odhalila?

Zpočátku šlo všechno podle našeho rutinního pracovního pořádku v podobných případech. Nikdo ani netušil, že je někde nějaký problém. Viděli jsme v poskytnutých materiálech uhrazenou dezinfekci za deset milionů, standardní cestou jsme si vyžádali příslušné faktury a smlouvy, které nám skutečně byly rychle předloženy. Ale když jsem je dostal do rukou, nevěřil jsem vlastním očím. Ihned jsem odeslal na vedení FAČR asi deset otázek, na které jsme chtěli znát odpovědi. A tady už vznikl zádrhel, najednou bylo vidět, že se komise v něčem hrabe.

Hrabala, až se dohrabala k neuvěřitelným závěrům…

Svolal jsem fyzické zasedání komise, což v době covidové nebylo tak snadné. Nejprve jsme řešili, jestli si skutečně můžeme být jistí, že v tom ten průšvih je. A jistí jsme si byli. Vždyť tam bylo napsáno, že se má dezinfekcí ošetřit 2 700 000 kubíků prostoru šaten v 90 mládežnických klubech, což když si propočítáte, tak rázem zjistíte, že by ty kabiny musely být obrovské tak, že to snad nemá ani Barcelona. A to byla jasná známka problému.

Výsledkem vašeho šetření tedy bylo, že FAČR uhradila vysokou částku za něco, co nebylo provedeno v rozsahu, v jakém být provedeno mělo?

Něco provedeno bylo, něco částečně, ale ve větší polovině klubů nebylo uděláno nic. Samozřejmě jsme si zjišťovali přímo v dotčených klubech, jak kde akce dezinfekce probíhala. Takže jsem ještě důrazněji požadoval doložení toho, co bylo reálně vykonáno. V tu chvíli už součinnost a vstřícnost tehdejšího vedení FAČR nebyla skoro žádná. Nicméně jsem společněs kolegou Markem Hájkem zajel za místopředsedou Zdeňkem Zlámalem. Vysvětlili jsme mu konkrétně, o co jde, a potom se začaly věci hýbat. Dostali jsme určitě odpovědi, byť některé byly až komické a groteskní. Podstata věci byla, že z FAČR odešlo skoro deset milionů za práci, která v této hodnotě rozhodně odvedena nebyla.

Je však nutno k tomuto případu dodat, že většina z těchto prostředků se nakonec na účty asociace vrátila…

Ano, faktem je, že Malíkovo vedení potom vyvinulo určité úsilí a dosáhlo dohody o narovnání. Nakonec to, co se fakticky udělalo, bylo asi za 700 tisíc korun, zbytek se postupně v několika splátkách vrátil. Osobně k tomu mohu říci, že mě naplnilo uspokojením a měl jsem radost, když se drtivá většina peněz díky našemu konání a tlaku, jaký jsme vyvinuli na vedení FAČR, dostala zpátky.

Všechno na tom bylo špatně

Druhým podobně šíleným případem byla Věra Kropáčková. Opět podle podobné šablony. Její firmě proplatila asociace vysokou finanční částku, v tomhle případě skoro dva miliony, za zboží, které vůbec nebylo dodáno.

Počátky této záležitosti se datují do ledna 2021. Zkraje jsme k ní měli jenom velmi omezené podklady, ale postupně jsem si udělal poměrně ucelený obrázek. Firma paní Kropáčkové měla dodat sportovní vybavení, jednalo se o objednávku 38 balíčků pro ženská družstva v hodnotě bezmála dvou milionů korun. Když jsme začali shromažďovat fakta, nestačili jsme se divit. Bylo to celé naprosto špatně, nikdy bych takovou objednávku neschválil, chyběly tam nejzákladnější údaje, co konkrétně a kdy se má dodat. Po valné hromadě jsem předal veškeré podklady svému nástupci, kauza byla revizní komisí došetřena, mezitím to asociace dala také k soudu, jenže než se stihlo něco projednat, tak paní Kropáčková zemřela. Takže se obávám, že v tomto případě FAČR dva miliony nevratně ztratila. Nedovedu si představit, jak by je teď mohla dostat zpět, snad jedině v dědickém řízení, pokud není dědictví předluženo.

Zdeněk Šimek
Brzy sedmdesátiletý fotbalový funkcionář působil v letech 2013 – 2021 ve funkci předsedy Revizní komise Fotbalové asociace České republiky. Jejím hlavním úkolem je dohlížet na hospodaření FAČR, provádět jeho revize a kontrolovat plnění usnesení valné hromady. Kromě toho se řadu let věnuje práci s rozhodčími, a to nejenom jako delegát na zápasech, ale také jako jejich kouč, který metodicky pracuje na výchově především mladých rozhodčích a pomáhá jim v růstu jejich výkonnosti.

Máte pocit, že se fotbalová asociace z vámi odhalených případů dostatečně poučilaa vyvodila patřičné závěry?

My jsme napsali do svých zpráv celou řadu doporučení, a to včetně personálních, protože některá zdůvodnění od lidí, kteří měli faktury kontrolovat a nechávali je proplácet, byla do nebes volající. Věci to byly tak závažné, že jsem přesvědčen, že když je někdo strážcem pokladu v tak velikém spolku a tohle dopustí, měl by z toho vyvodit zodpovědnost a důsledky sám. V tomhle jsem doufal, že to pod novým vedením dopadne jinak, že se od takových lidí a praktik odstřihneme. Nejsem sekerník, který by jen stínal hlavy, ale v některých případech je zkrátka třeba jednak rychle.

Na což by vám ale současný předseda FAČR odpověděl, že si to všechno žádá čas…

Ty příměry o zaoceánském parníku, které používá, jsou dojemné, zčásti pravdivé, ale nejsem si jistý, že zrovna FAČR je právě takový zaoceánský parník a jestli by to všechno nešlo dělat rychleji. Byl by to hlavně signál, že asociace se chce odpoutat od minulosti a pracovat jinak. Za rok v téhle oblasti zásadní pokrok nenastal, moje očekávání se nenaplnilo, a to výrazně. Pracoval jsem v Revizní komisi FAČR osm let a rozhodně nemohu tvrdit, že by tam bylo vždycky všechno špatně a ve všem nepořádek a podvod. Nicméně ty případy, o nichž jsme mluvili, byly neakceptovatelné.

Co říkáme členům? To není vaše věc

Najde se něco, za co byste nové vedení asociace chválil?

Ale ano, něco se mi i líbí. Třeba byla ustavena ekonomická komise, která pracuje, ačkoli jejíž výstupy nejsou veřejné. Může se dokonce zabývat i procesy v dceřiných společnostech FAČR, kam revizní komise nemůže. My jsme po tom volali dlouho, minimálně v každé třetí zprávě RK. Zrovna tak jsme doporučovali zřízení interního auditu, což se nestalo. A pokud se týká nedávné valné hromady, tak jsem viděl dva plusy. Bylo široce diskutované, jestli FAČR dál bude platit rozhodčí v amatérských soutěžích, což je pro kluby zásadní. Je dobře, že bude, byť jsou tam určitá omezení. A druhou dobrou věcí je, že se prosadilo usnesení ke stadionu Evžena Rošického na Strahově, kdy výkonný výbor má do listopadu předložit varianty, jak dále postupovat.

Právě na červnové valné hromadě se často skloňovalo slovo transparentnost. Až to vypadá, že to na někoho působí jako rudý hadr na býka…

Měl jsem možnost se zúčastnit před samotnou valnou hromadou jak schůze české komory, tak setkání s panem Kratinou, který se neúspěšně pokoušel o kandidaturu do vedení FAČR. Sledoval jsem potom i samotnou valnou hromadu. Vím, že na ní padly návrhy právě ohledně transparentnosti hospodaření FAČR, zveřejňování plnění rozpočtu a podobně. S jakou vehemencí a zarputilostí se tomu předseda s prvním místopředsedou bránili, tak to jsem dával oči v sloup. Argument, že by aparát potom nedělal nic jiného, je směšný, vždyť na FAČR se to běžně dělá. Co my tím vlastně říkáme? Říkáme našim 340 tisícům členům, státu, sponzorům současným i možným budoucím: Vám po tomhle nic není, tohle je naše věc.

Jenže drtivé většině členů asociace, když se s nimi budete bavit třeba právě o rozpočtu, to bude více méně jedno. Mají jiné starosti.

Nejsem naivní a samozřejmě netvrdím, že všech našich 340 tisíc členů prahne po tom, aby viděli rozpočet. To určitě ne. Ale přesto si myslím, že se v tomhle směru musíme pohnout. Zmíněný pan Kratina, který na mě mimochodem udělal dobrý dojem, řekl: Proč je potřeba být transparentní? Každý, kdo bude chtít dát do fotbalu peníze, se přece bude ptát, jak hospodaříte. Tím spíše, když máte za sebou takové dvě obří kauzy, jako byly Pelta a Berbr. Já to beru z toho pohledu, že FAČR je největší sportovní spolek země, není to firma Fousek s.r.o. nebo Výkonný výbor s.r.o. Na setkání české komory jsem se ptal konkrétně Petra Fouska, jestli něco brání tomu, abychom zveřejňovali rozpočet a jeho plnění. Odpověď byla, že nic. Potom následoval obvyklý nekonkrétní monolog, který vyústil v tvrzení, že FAČR plní všechny zákonné požadavky.

Hlavní zpráva dne? Rozhádanost hnutí

Když se ještě vrátíme k valné hromadě, na ní kromě jiného nebyl schválen návrh novelizace Stanov FAČR. Jaký jste z toho měl dojem?

On ten předložený návrh Stanov mimo jiné nebyl schváleny ani výkonným výborem… Osobně jsem k jejich návrhu dal 51 připomínek, některé byly dokonce vyslyšeny. Nicméně na valné hromadě neprošly přes českou komoru, protinávrh přes moravskou, když hlavní třecí plochou byly provolby delegátů za třetiligové a divizní kluby. Jako problém jsem viděl určitou aroganci vedení, které finální návrh zveřejnilo ve středu a v pátek se o něm mělo hlasovat. To mi přijde nefér vůči delegátům, z nichž každý má za sebou určitou část členské základy, ať v klubu, nebo v krajském či okresním svazu, a měl by dostat možnost to s ní projednat. A jsou to většinou lidé, kteří mají svá zaměstnání, fotbal dělají ve volném čase a zadarmo. Byť i v tomto případě platí, že většina členů FAČR se o Stanovy asi nezajímá, dokud se jich nezačnou týkat. Hlavním poselstvím z valné hromady tak bylo, že jsme rozhádaní. A že bych mezi námi viděl lídra, který fotbal sjednotí, to nevidím.

Na závěr se dotkněme jednoho bodu nových Stanov nazvaného střet zájmů, který měl fakticky zakázat aktivním rozhodčím jinou činnost ve fotbale. Vy máte k rozhodčím velice blízko, pracujete s nimi jako kouč a delegát, co si o tom myslíte?

Řekněte mi, v čem spočívá střet zájmů rozhodčího I. B třídy a člena ekonomické, pravidlové nebo jiné komise FAČR? Vadilo by mu to v pískání nebo při činnosti v komisi? Proč by ligový rozhodčí nemohl být na okrese nebo kraji v revizní komisi, pokud je to erudovaný ekonom? Na to vám odpověď nikdo nedá. Dělalo to na mě dojem, jako by si někdo řekl: Teď jsme tady měly ty darebáky rozhodčí, tak to líbivě populisticky překlopíme na druhou stranu. Nakonec tyhle články doznaly ve finále úpravy, navíc stanovy nebyly schváleny, tak uvidíme, co bude dál.