Kliknutím zvětšíte
Fotbalová země. Dvě slova, která přesně vystihují jihoamerický stát Brazílii. Domov takových hráčů, jakými jsou Pelé, Ronaldo, Ronaldinho či v současnosti Neymar. Ono se není čemu divit. Pokud se do tamní rodiny narodí kluk, tak místo "dudlíku" dostane hned fotbalový míč. Klukům je holt tento sport předurčen. Má to však obrovské plusy. Brazilští hráči jsou většinou těmi nejtechničtějšími a kluby z celého světa takové fotbalisty chtějí mít ve své kabině…
"Jsem rád, že máme v kádru další dva Brazilce. Hráči z fotbalu zaslíbené země mají úžasnou kreativitu. Hlavně se mi líbí, jak jsou přímočaří. Hlavně a pořád vidí jen bránu soupeře. Tlačí se neustále do zakončení. Chtějí vytvářet šance a dávat góly. To mě prostě baví. Nejsou to alibisti, kteří zašlápnou na křídle balon a pak koukají, kam to dát bekovi pod sebe," říká pro Deník sportovní ředitel klubu FK Pardubice, Vít Zavřel.
Zdá se, že vyjednávací tým FK Pardubice změnil personální politiku. Krátkodobá hostování jsou minulostí, naopak letí přestupy s dlouholetými smlouvami. Co vás k tomu přesvědčilo?
Není to tak, že bychom v předchozích letech nechtěli kupovat hráče. Jenže nestačí jen náš zájem. Druhá okolnost je to, že musí chtít dotyčný hráč. A pokud najdete shodu, tak s prodejem musí ještě souhlasit jeho klub.
Nevyděsila vás loňská sezona, která byla velkým vykřičníkem a kterou jste absolvovali s množstvím hostujících hráčů?
Může to tak vypadat, ale ne. Čekali jsme, kdy nastane možnost, až si budeme moct kvalitní hráče koupit. Teď se nám vše sešlo. V minulosti nebyla vůle ze všech stran. My jsme takhle uvažovali vždy. Nejen proto, že loňská sezona byla špatná.
Sportovní ředitel klubu, Vít Zavřel
S mladými to umíme
Upřednostňujete tedy dlouhodobé smlouvy?
Upřednostňujeme přestupy a s tím související dlouhodobé kontrakty. Tím pádem můžeme s dotyčným dlouhodobě pracovat. Můžeme se o něj opřít. Neodejde nám za půl roku a pak za něj nemusíme hledat náhradu. Nejsme v první lize dlouho. V našem klubu se to postupně všechno vyvíjí.
A co vaši konkurenti?
Jsou dva důvody, které je přesvědčí. Souhlasí s přestupem, když cítí, že hráč už nebude chtít u nich v budoucnu prodloužit smlouvu a pak by jim odešel zadarmo. Nebo, pokud vidí, že na jeho pozici je obrovský přetlak. Hráči si vždy hledají místo v mateřském klubu. Když ho nenajdou, tak i ten mateřský klub je ochoten vstoupit do jednání a řešit přestup.
FK Pardubice je známý tím, že preferuje práci s mladými fotbalisty. Nekomplikuje vám tato přednost život při jejich získávání?
Je pravdou, že jsme vždy chtěli pracovat s mladými hráči, kteří jsou pracovití a mají zájem se posouvat ve výkonnosti. Stanovují si nějaké cíle. Nikdy jsme nebrali hráče, tedy snad mimo Pavla Černého a Kamila Vacka, kteří už byli tzv. vysloužilci. Pak ale samozřejmě opakovaně narážíme na to, že se mladých kluků mateřský klub nechce zbavovat, protože v nich vidí perspektivu.
S nadsázkou řečeno, někdy to přeženete a z hráče na hostování uděláte hvězdu…
Vnímáme, že naši trenéři umí dobře pracovat s mladými hráči. Ti kluci se u nás herně výrazně posouvají. Například jako Ewerton. Když jsme ho chtěli po konci hostování z Mladé Boleslavi koupit, už to bylo vzhledem k jeho výkonům nereálné. A teď už je ve Slavii.
Tuplovaná úleva
Jak hodně si oddechl sportovní ředitel po záchraně v první lize?
V opačném případě by úsilí s novým stadionem vyšlo vniveč. Nemá cenu zastírat, že jsme se ocitli pod obrovským tlakem. Dvojnásobně. Jedna věc je, že řešíte partnery a sháníte více peněz do fotbalu. Je totiž obrovský rozdíl hrát první nebo druhou ligu. A vnímali jsme, že se nám za hodně peněz staví stadion pro první ligu. Všichni se těší na to, že po čtyřiapadesáti letech můžeme přivést nejvyšší soutěž opravdu do Pardubic, o to byl ten tlak větší. Hodně jsem si oddechl.
Přitom ve skupině o záchranu jste nezaváhali.
Ani složení týmu v loňské sezoně nebylo špatné. Nicméně jsme měli smůlu na zranění. Jakmile se nám na závěr sezony všichni hráči pouzdravovali a tým se dal do kupy, tak jsme v nadstavbě ukázali kvalitu. Bylo to však extrémně náročné. Samozřejmě jsme si okamžitě řekli, že v příští sezoně musíme být silnější. A něčeho podobného se vyvarovat.
Začínáte třetí sezonu v nejvyšší soutěži. Jak se změnila vyjednávání vašeho klubu s ostatními prvoligovými? Jsou už Pardubice rovnocenným partnerem?
Už jsme vnímáni jako prvoligový celek. Ne jako tým, který se jde do nejvyšší soutěže jen ohřát a pak bude opět účinkovat ve druhé lize.
Jsou jednání jednodušší?
Jak se jedná o penězích, tak to nikdy nebude jednodušší (úsměv). Jsme více respektovaní. Nejenom, že jsme se v první lize opakovaně udrželi, ale také proto, že se v Pardubicích staví nový stadion. Už jsme bráni jako stálý prvoligový tým.
V letním období došlo k největšímu pouštění žilou v historii pardubického fotbalu. Kde jste sehnali tolik financí?
Naši partneři mají větší zájem investovat do klubu, který bude hrát doma v Pardubicích. To je jedna věc. Také jsme uskutečnili nějaké prodeje a peníze z nich investovali do nákupů.
Kolik jste v součtu vynaložili finančních prostředků?
Můžeme hovořit o nižších desítkách milionů korun.
Prodali jste hlavně Cadua. Vyletěla první větší vlaštovka, v tomto případě „kanárek“, která přinesla klubu vyšší zisk?
Tak to ve fotbale bývá. Přivedete si do klubu hráče a pracujete na něm. Přichází druhá fáze, že on vám pomůže. A v té třetí ho můžete zobchodovat. To je ideální příběh, který by chtěl psát každý sportovní ředitel.
Terno s Hlavatým
A teď již k nákupům. Vám se podařilo získat Michala Hlavatého jako pardubický přestup léta. Měl něco společného s prodejem Cadua?
Nebylo to výměnou. Řešili jsme v obou přestupech jiné částky. Stoprocentně ale příchodu Michala Hlavatého prodej Cadua pomohl.
Můžete poodhalit zákulisí jednání o Hlavatém?
Byla nejnáročnější. Všichni jsme si ho přáli. Potěšil mě zájem Michala, který si mohl vybírat. Byli jsme pro něj na prvním místě. Přestože jednání s Plzní nebyla jednoduchá, on nepolevil. Plzeň si řekla, že na jeho postu je obrovská kvalita a konkurence a on by opět nehrál. Michal zase nechtěl hrát každý půl rok nebo sezonu v jiném klubu a už měl vztah k Pardubicím. Skočili jsme do toho a vyšlo to.
Druhou, řekněme zvučnou, posilou je Matěj Helešic.
Matěje jsme měli vytipovaného už dva roky. V Opavě mu ale běžel dlouhodobý kontrakt a jeho klub chtěl vysoké odstupné. Vyjednává se jinak, když do konce smlouvy chybí půl roku nebo tři. To pak chtějí třikrát větší peníze.
Nikoho už nepřekvapilo, když jste v závěru přípravy získali dalšího plzeňského hráče Janoška. Se Západočechy obchodujete hojně. Proč jste si vybrali zrovna Plzeň?
Co se týče Dominika Janoška, je to podobný případ jako Hlavatý. Plzeň ho koupila, jenže i on chodil po hostováních. Už chtěl někde zakotvit na delší dobu s výhledem, že si zahraje. Jinak s Plzní máme dobré vztahy. Tedy celkově s vedením.
Je pro vás Brazílie vysněnou fotbalovou destinací?
Já brazilský fotbal miluji. Jsem rád, že máme v kádru další dva Brazilce. Hráči z fotbalu zaslíbené země mají úžasnou kreativitu. Hlavně se mi líbí, jak jsou přímočaří. Hlavně a pořád vidí jen bránu soupeře. Tlačí se neustále do zakončení. Chtějí vytvářet šance a dávat góly. To mě prostě baví. Nejsou to alibisti, kteří zašlápnou na křídle balon a pak koukají, kam to dát bekovi pod sebe.
Splnil jste si na postu sportovního ředitele sen z mládí, kdy jste sledoval na mistrovství světa ve Španělsku Zica, Socratese, Edera?
Odjakživa jsem fandil Brazílii. Nicméně u těch Brazilců je potřeba říct také B. Typickým příkladem je Cadu. Přijde a je v Pardubicích šťastný. Pak začne hrát v základní sestavě a to už je přešťastný. Když cítí, že výkonnostně klub přerůstá, což jim obecně trvá dva roky, tak potřebují udělat další krok. Cadu, kdyby hrál dva roky ve Wolfsburgu, tak bude mít potřebu přestoupit do Bayernu. Oni takhle mají nastavenou mentalitu. Potřebují se neustále posouvat.
Vždy je asi také lepší, když cizinec není v kabině sám, respektive když mu dělá společnost krajan.
Správně řečeno. Jeden Brazilec je smutný. Pokud jsou v kabině dva nebo tři najednou se všichni rozsvítí jako sluníčko.
Ví už o nich i v Brazílii
Plynule přecházíme k posilám horkého přestupního léta. Jak jste narazili na Bernardo Rosu?
Měli jsme ho vytipovaného přes různé systémy. Fungují také různá doporučení. Potom jsme si ho proklepli přes aplikace či různá měření. Doba pokročila tak, že si můžete vyhledat, kolik má odehraných zápasů, jaké má minutáže, kolik dal gólů, kolik má asistencí. Existují programy, kde si lze vyhledat, kolik v zápase naběhá kilometrů. To jsou věci, které nám napomáhají.
Přesto není to kupování zajíce v pytli?
Je a proto přistupujeme k osobnímu kontaktu. Se sportovním manažerem Martinem Shejbalem jsme dohodli jeho dvoutýdenní zkoušku. Tam jsme se přesvědčili, že data nelhala. Nestačí vidět toho hráče jenom na videu. Ještě ho chcete poznat i naživo. Nejenom po fotbalové stránce. Zjistíte, jestli člověk bude v cizí zemi šťastný. Pokud by nebyl, tak by ani jeho výkonnost na hřišti nebyla odpovídající.
Z anglického velkoklubu West Ham United, byť juniorky, do provinčních Pardubic. Neberete získání Rosy jako majstrštyk?
Spíše beru jako majstrštyk Leonarda Limu. Věděli jsme, že Bernardo Rosa musí mít obrovskou kvalitu, když se od šestnácti udržel ve West Hamu. Předpokládali jsme, že se u nás uchytí. Prošel si anglickým fotbalem. Větším otazníkem pro nás byl Lima. jeví se ale také velmi dobře.
Máte vybudované pevné kanály, či na Pardubice chodí kladné ohlasy na práci s brazilskými fotbalisty?
Pravda obojí. Kanál už máme vytvořený. Jsme zajímavá adresa. Ve fotbalovém prostředí se o nás říká, že jsme dobrá destinace pro mladé hráče. Konkrétně u těch Brazilců se už o nás ví. Zrestartovali jsme de facto Ewertona i Cadua. Tím jsme si udělali velké jméno. Agent, který přivedl a doporučil nám Limu, tak si v České republice mohl vybírat. My jsme stáli na prvním místě.
Jinými slovy o výchově mladých hráčů v FK Pardubice se ví až v Brazílií?
Ano, ví. Hráči jako Ewerton nebo Cadu jsou velmi sledovaní. Ostatně jako všichni brazilští hráči, co hrají v Evropě. Samozřejmě, mladí kluci v Brazílii to vnímají.
Souhlasíte s tvrzením, že Pardubice letos získaly více kvalitních hráčů, přestože jich více odešlo, než přišlo?
Souhlasím. Ale ještě máme jeden plán. Jsem přesvědčený o tom, když přivedeme ještě jednoho kvalitního středního obránce, tak budeme mít na hřišti vyšší kvalitu.
Podzim bude z pardubického pohledu nezvykle důležitý pro vytvoření dobré startovací pozici pro návrat domů. S jakou budete spokojen?
Chtěl bych, abychom se pohybovali někde uprostřed tabulky. Jsme šťastní za rozlosování, ale zároveň si uvědomujeme, že máme na jaře doma extrémně těžké soupeře. Nebude jednoduché s nimi získávat. Proto potřebujeme uhrát na podzim co nejvíce bodů, aby se nám na jaře dobře dýchalo a my si mohli fotbalu všichni užít.
Dá se podzim v Ďolíčku považovat za odměnu a pak hurá na Letní stadion?
Přesně tak. Už se všichni těšíme domů na nový stadion. Azyl v Ďolíčku je hodně náročný nejen pro náš klub, ale i pro Bohemians. Oni si prakticky neodpočinou, protože každý týden pořádají ligový zápas. Navíc je tam přetěžované hřiště. My se těšíme na to, že nám skončí cestování. A že konečně bude chodit daleko více fanoušků. Dostane se nám v nich dvanáctého hráče, té neoddiskutovatelné podpory. Na podzim se nám bude na Bohemku jezdit daleko líp. Protože víme, že se už jedná jen o krátkodobou záležitost.
33
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
