VAR už dávno není jen zkratkou pro video asistenta rozhodčího. Je to začátek slova, které může zničit fotbal. Varování je na místě, neboť si rozhodčí z této hry udělali videohru. A teď je úplně jedno, jestli jeho obsluha gól odvolá, či přivolá… Fotbaloví fanoušci mohou být čím dál tím více znechuceni, protože se jejich sport blíží basketbalu. V tom smyslu, že pod koši mají hru v moci rozhodčí. Mohou si vybrat prakticky každý kontakt. Nicméně tam se dají jejich verdikty okamžitě nulovat, neboť se jedná o dynamické odvětví. Poslední příklad ovlivnění fotbalového zápasu se stal v Olomouci. Navíc v nastavení nad rámec signalizované doby nastavení. S tím, se už nic výsledkově udělat nedá. Po střetu, ani nevím, jestli se to dá tak nazvat, s pardubickým Hranáčem se poroučel k zemi domácí Chytil. Teď pomiňme fakt, že bez talentovek složil přijímačky na DAMU a že Slavia stojí o hráče, který se při dotyku neudrží na nohou. Všemu nasadil korunu, když prohlásil, že šlo o hloupost obránce. Alarmující ale je skutečnost, že rozhodčí Nehasil sám od sebe ukázal na penaltový puntík, místo toho, aby bez váhání vytasil žlutou kartu za filmování. Takže i FAMU… V době, kdy všichni jeho kolegové konzultují každý, s prominutím prd, s videem, si byl až podezřele jistý… Nejsmutnější je, že z chlapské hry se stal sport pro dámičky. Škoda, že si Pardubičtí nemohou dovolit v příštím kole experiment, protože potřebují každý bod. Byla by vskutku frajeřina sledovat rozhodčího, až by v dlouhém nastavení při vedení 1:0 nechali hráče Baníku bez atakování zpracovat ve vápně přihrávku, aby mohl vyrovnat. Bez nějakého trapného zásahu. Aspoň by si všichni, co se kolem fotbalu pohybují, mohli vybrat, jakou cestou se má tento sport u nás ubírat. Jestli má nadále zůstat kontaktní, nebo snad vážně chcete opak? Ještě jedna věc stojí za zmínku. Pardubičtí fotbalisté po závěrečném hvizdu prakticky neprotestovali. Z jakého asi důvodu… Jsou tak mentálně vyspělí, že to s nimi ani nehnulo? Byli šťastni i za remízu? Vědí, že příště bude rozhodnuto v jejich prospěch? Tuší, že to nemá cenu, protože poštvat si proti sobě rozhodčí je vstupenkou do druhé ligy? Ať si každý, kdo si tuto glosu přečte, odpoví sám…

Jak to cítil "pachatel" Robin Hranáč: "Odkopával jsem míč, Mojma do mě drcnul nohou, spadl, ale já jsem do toho nedával žádnou intenzitu, takže to za mě penalta nebyla. Cítil jsem kontakt, on šel nohou proti mně, mám sedřenou nohu a cítil jsem, že jsem i odehrál míč."

Jak to cítila "oběť" Mojmír Chytil: „Měl jsem balon, on mě nakopl, kontakt jsem cítil, kopl mě, takže bych řekl, že to penalta byla. Celkově to ale byl zbytečný zákrok, protože tam kolem mě byli tři a nic bych s tím neudělal."