V sobotu a v neděli mají noční teploty spadnout až k minus patnácti, přes den k minus deseti. „Trénujeme v takových teplotách, kluci si to už vyzkoušeli a musí si na to zvyknout,“ podotkl olomoucký asistent Jiří Neček.
Příkladem budiž Plzeň, jež se v pátek dopoledne připravovala v minus 17 stupních…
Fotbalisté ani trenéři přesto o mraze příliš nemluví, výmluvy v tomto případě neuslyšíte. „Když jsou kluci v pohybu, tak se to dá zvládnout. I když si myslím, že už je to na hraně,“ pronesl plzeňský kouč Adrian Guľa po středečním pohárovém duelu s třetiligovými Přepeřemi.
Téma je to však důležité. Zápasy v arktických časech mohou totiž pány v kopačkách poznamenat.
„Extrémní teploty samozřejmě mohou ohrozit hráčovo zdraví,“ netají lékař Pavel Holeka, který působí u fotbalistů Chrudimi, Pardubic i hokejistů Pardubic.
Problém se dá rozdělit na dva díly, podle částí těla, které trpí.
Zaprvé jde o dýchací cesty. Do plic proudí velmi studený vzduch, což není zrovna ideální. „Bylo by dobré zakrýt pusu,“ netají Holeka. Jenže to je při fotbale problematické. „Tady to naráží,“ uzná lékař s úsměvem.
Druhá zapeklitost jsou svaly, pracovní nástroj hráčů. Nutný je pečlivý strečink, rozcvičení. „A pak se pokud možno udržovat v provozní teplotě,“ radí Holeka.
Důležité je rovněž oblečení, funkční prádlo pod dres i na nohy může omezit případné problémy. Vždyť bývalá hvězda Bayernu Mnichov Arjen Robben hrála i v lepších podmínkách často také v termo kalhotách. „V mrazu se stahují kapiláry (cévy - pozn. red.) a sval se hůř vyživuje krví,“ vysvětluje lékař, proč je sval náchylnější k poranění.
Přes toto nebezpečí by mráz zápasy stopnout neměl. Ani rozhodčí se na něj nemohou ohlížet a případně zrušit utkání.
„Takovou pravomoc nemáme,“ potvrzuje ligový sudí Pavel Orel, že není jasně daná teplota, při níž už se nemůže hrát.
