První gól mu naservírovali narážečkou Vojtěch Patrák a především odvážným průnikem mezi dva beky Kryštof Daněk. V tu chvíli se rozbíhala první minuta nastaveného času první půle. A druhou trefou rozhodl výsledkovou houpačku. Po přihrávce Tomáše Solila se míči šikovně vyhnul Pavel Černý, čímž odklonil obránce a Michal Hlavatý uklidil střelu na zadní tyč. Tím dokonal pardubické vítězství 3:2. Psala se 85. minuta.

Nabroušené drápky

Pardubický trenér Radoslav Kováč při svém proslovu na tiskové konferenci po utkání vyzdvihl svého muže, kterého často označuje za číslo 1. Právě tuto číslovku Hlavatý splnil i gólově. Někdejší nejlepší střelec druhé ligy vsítil proti Českým Budějovicím teprve svůj třetí a čtvrtý gól sezony. A podle Kováče si prý konečně nabrousil drápky.

„Trenér mi je nabrousil. Pořád mě hecuje, abych dával góly. A tak jsem se naštěstí dvakrát trefil. K tomu si dal soupeř vlastňák, což je fajn. Jinak. Samozřejmě to Českým Budějovicím nepřeji, ale nám to hodně pomohlo. Hlavně abych měl nabroušený drápky i na další zápasy. My je zase nabrousíme spolu,“ smál se Michal Hlavatý.

Právě ten vlastní gól ho obral o hattrick. Otázka zní, jestli ho neštve fakt, že se ve fotbale nepočítají tomu, kdo se naposledy dotkne míče? Respektive záměrně dotkne míče.

„Je to gól jako gól. Nicméně hattrick jsem dal naposledy ve druhé lize. Myslím si, že Ústí nad Labem. Takže to už nějaký rok bude. Třeba se někdy dočkám i v první lize. Času mám ještě dost,“ přemítá motor pardubického hry.

Ještě k té vlastní brance. Taková padne možná jednou za život. Po Hlavatého střele David Šípoš zachytil míč před brankovou čárou, v následujícím okamžiku do něj bez cizího přičinění a jak smyslů zbavený vletěl spoluhráč Florent Poulolo.

„Pořádně jsme to neviděl. Vystřelil jsem a spadl na zem. Najednou jsem viděl balon ve vzduchu. Říkám to mohlo spadnout na zadní tyč do brány a najednou si to tam hostující kluci nějak dali. Pak se kontrolovalo, jestli jsme někoho nestrčili na gólmana. Rozhodčí nám oznámil, že tam od nás vůbec nikdo v souboji nebyl. Na první pohled je to úsměvná situace, ale nikomu to nepřeji,“ povídá sportovně kreativní záložník.

Michal Hlavatý na podobný zápas čekal celou sezonu. I když. Hned doplňuje: „Možná ne jednu, ale v podstatě asi dvě sezony.“

„Dost nás uklidnil předchozí zápas se Zlínem, který jsme zvládli. Dvě výhry za sebou pro nás do utkání s Budějkami docela utopie. Vlastně na začátku jara jsme vyhráli dvakrát v řadě, ale to bylo venku. Získat takhle šest bodů potom celý tým vyšvihne úplně někam jinam."

Nakonec se ale mohl stát tak trochu smutným hrdinou. V poslední minutě řádné hrací doby nalil na střelu Patriku Hellebrandovi, ale brankář Antonin Kinský vytáhl zákrok zápasu.

„Od trenérů jsem nedostal pochvalu. První otázka zněla, co jsem tam v závěru vyváděl. Najednou by to bylo, jak se v angličtině říká, from hero to zero (od hrdiny k nule) ale Tonda mě fantasticky podržel. Děkoval jsem mu. Ale byla to hezká střela,“ míní.

Když se kotel rozjede…

Už to bylo naznačeno. Pardubice vyhrály dvakrát po sobě doma. Před měsícem ještě sci fi…

"Nastavili jsme si hlavy a také cítíme, že se s námi semkli fanoušci. Samozřejmě my si musíme pomoct tím, že také občas vedeme. Proti Zlínu jsme vstřelili důležitý první gól a teď jsme otočili z 0:1 na 2:1. Od začátku zápasu jsem slyšel naše lidi a pomohl nám i kotel. Když to rozjede, tak se s ním sveze celý stadion. Cítíme to pravé domácí prostředí a podporu našich fanoušků. My se musíme jim odvděčit tím, že vyhrajeme rovněž doma. Povedlo se to v obou případech a ještě nás čeká jeden domácí zápas. Doufám, že ho rovněž zvládneme,“ naráží na nedělní utkání s Karvinou.

Pardubičtí fotbalisté asi musejí být pod tlakem. To předvedli v minulé i před minulé sezoně. Přestože se kádry obměnily čerpají ze zkušeností. No a tím, že skupina o udržení je prakticky novou soutěží, i když se nezačíná od nuly, co se bodů týče, tak mohli i na domácí půdě začínat od znovu.

„Může to být i tím. Já jsem viděl už před zápasem se Zlínem, že jsme se semkli. Něco jsme si před startem nadstavby řekli. Nebyl a není tady někdo, kdo by na to kašlal. Všichni se pochopitelně chceme zachránit. Už na začátku jara jsme vytvořili fakt super partu a ono je to cítit. Jasně nepodařily se nám některé zápasy a sebevědomí šlo dolů. Ale trenéři apelovali, že je tu nová soutěž. Tak jsme si na ni nastavili hlavy,“ vysvětluje Hlavatý.

Situace po druhém kole skupiny o udržení vykrystalizovala tak, že pardubičtí fotbalisté už nemohou sestoupit ze šestnácté pozice. Hrozí „pouze“ propad na dvě barážové příčky. Na ně mají momentálně náskok sedmi bodů. Navíc v případě rovnosti, je soupeři za nimi nemohou přeskočit v tabulce, kvůli horšímu postavení po základní části. Jinými slovy Hlavatému a spol. Stačí ve čtvrtek v Jablonci remíza. Když to nevyjde musejí ze zbývajících zápasů proti Karviné a na Bohemians vydolovat bod.

„Ještě není nic rozhodnuté. Slavit můžeme až se to uzavře. Do té doby nic takového. Do Jablonce jedeme se dvěma výhrami v zádech. Věřím, že to potvrdíme, už tu záležitost chceme uzavřít co nejdřív,“ směje se.

V posledních dnech, týdnech i měsících se spekulovalo, kde Hlavatý po sezoně skončí.

„Předně chci říct, že jsem v Pardubicích spokojený. Máme ale s vedením dohodu, že až zvládneme letošní ročník, tak si spolu sedneme. Já věřím, že to zvládneme a pak se bude řešit třeba moje budoucnost,“ praví trochu tajemně Michal Hlavatý.