V obou případech nastupoval v oranžovém dresu současný hrající sekretář Michal Buriánek.

„Samozřejmě jsem věděl o koho jde a že má pověst bouřliváka i náročného trenéra . Před prvním působením jsem byl v očekávání, jak to bude vypadat,“ přiznává v povídání pro Deník. Za ten necelý dohromady rok tak mohl „zlobivé dítě“ českého fotbalu lépe poznat.

Michal Buriánek v živanickém dresu.Michal Buriánek v živanickém dresu.Zdroj: klub

PULPIT – EXPERT

Fotbalový odborník je to v každém případě. Kvalita a intenzita tréninků byla na vysoké úrovni. To stejné mohu říci o taktické přípravě na utkání a každý týden na konkrétního soupeře. V tomto směru byl a předpokládám, že stále je precizní.

PULPIT – ČLOVĚK

Z tohoto pohledu nemohu hodnotit. Mimo fotbalové hřiště a kabinu, kde bylo plno dalších hráčů, jsem s ním totiž žádný čas netrávil.

PULPIT – ŽIVEL

Občas nějaké to sprosté slovo použije skoro každý trenér, ale nic co by vybočovalo mimo rámec slovníku fotbalového prostředí…

PULPIT – MOTIVÁTOR

Jednou mě fakt sjel. Po mé chybě jsme minutu před poločasem inkasovali na 1:1. Přišel do kabiny, prásknul dveřmi a seřval mě se slovy: Máš pětačtyřicet minut, na to abychom vyhráli. Povedlo se . Rozhodně to pro mě byla lepší varianta než kdyby mi nic nevyčetl a v poločase mě vyndal ze sestavy.

PULPIT – MAXIMALISTA

Byl jsem zvyklý z FK Pardubice od pana Svědíka na maximální nároky na provedení každého cvičení. Na každém tréninku a také na to, že pro lajdáctví není na hřišti místo. Do dalších sezon mi to pomohlo, protože podobné nároky má i náš současný trenér Oliva.

Trenér Martin Pulpit.
Hráče neurážím, tvrdí Pulpit. Říkal mi „sparťanskej zm*d“, kontruje Folprecht

PULPIT – REJPAL

Občas si na tréninku vybral hráče, většinou ty mladé a dělal si z nich legraci. Různě si je dobíral. Některé to i rozhodilo. Nicméně většinou se po jeho hláškách bavil celý zbytek týmu. To je v mužském kolektivu normální. Já naštěstí mezi ty „vyvolené, nepatřil, takže jsem se často dost nasmál.

PULPIT – GENERÁL

Měl jsem z něj respekt, jako všichni ostatní, ale strach ne. Nebyl k němu důvod. Nemám v Živanicích profesionální smlouvu, takže pokud bych měl na tréninky či zápasy chodit s obavami z trenéra, tak jsem mohl a můžu odejít hrát jinam.

PULPIT – UČITEL

Určitě jsem se zlepšil v hraní pod tlakem. Působil ale u nás vždy relativně krátkou dobu na to, aby výrazně posunul jednotlivce v individuálních schopnostech.

PULPIT – PROFESIONÁL

Netuším, jak se prezentoval v ligových týmech, ale určitě mu nepomohlo to, že u něj platí: co na srdci to na jazyku. Jinak můj věk a to co jsem ve fotbale ,,dokázal,, mě neopravňuje k tomu abych hodnotil práci a kariéru pětapadesátiletého trenéra.

PULPIT – AMATÉR

Vysoké Mýto, je ambiciozní tým, který dlouhodobě usiluje o postup k nám do České fotbalové ligy. Trenér Pulpit jim k tomu evidentně má pomoci. Myslím, že po delší době někde dostane čas na koncepční práci. Uvidíme jakých výsledků se mu v Mýtě podaří dosáhnout. Třeba to pro něj bude odrazový můstek zpět do profesionálního fotbalu.

Trenér Martin Pulpit
Od Pulpita dostal Herzán kartáč, až málem brečel. Zabejčil se a rozhodl zápas

V jedné kabině s nimi seděl i Herzán

„Trenéra Pulpita jsem zažil po druhé v kariéře. Nejdříve jako mlaďoch v Pardubicích a pak na sklonku kariéry v Živanicích. To už jsem měl za sebou bohatý fotbalový životopis. Přesto se ke mně nechoval jako ke hvězdě v tom smyslu, že bych měl nějaké úlevy. Cítil ale, že mám v kabině takové postavení, že si na mě nemohl dovolit řvát jako ve dvaceti. Postavil by si proti sobě mé spoluhráče. Ani nebyl důvod. My jsme spolu byli za dobře. Byl jsem s ním v kontaktu i po dobu mého angažmá v Itálii. Několikrát jsme se spolu bavili a on mi radil. Navíc mi přišlo, že ho změnil věk. Historky s rozkopanými koši v kabině byly minulostí,“ vzpomíná Ondřej Herzán na anabázi s Pulpitem v Živanicích.

Face to face - trenér Martin Pulpit x redaktor Zdeněk Zamastil

Martina Pulpita jsem osobně zažil při jeho obou angažmá v Živanicích. Pravda, šlo sice jen o divizi, ale rozhovory s ním byly novinářským balzámem na duši. Před každým a po každém kole jsme si také volali, aby pozval či zhodnotil zápas. V prvním případě věděl o soupeři ty největší detaily (připomínám, jednalo se o nejnižší republikovou soutěž). A když popisoval utkání, tak vždy hledal chyby u vlastního mančaftu než v terénu či rozhodčích.Slyšel jsem také několik historek z jeho působení ve druhé lize v Pardubicích. Když jsem jako bažant pracoval v tehdejších Pardubických novinách, přišel kolega z jednoho zápasu a vyprávěl, jak Pulpit vyběhl s jedním novinářem. Na dotaz, jak by popsal brzký první gól, mu odvětil: Vy jste tady nebyl? On mu upřímně odpověděl, že nestihl začátek. Pulpit zareagoval větou: Tak to máte smůlu, máte chodit včas… Vadily mu také otázky, jak jste viděl zápas, když ten dotyčný na utkání byl. On zkrátka chtěl cíleně mířené dotazy, aby mohl prokázat své znalosti o fotbalu…