„Věděli jsme, ze to nebude lehký zápas, měl to být pro nás přelomový krok k zisku titulu. Jelikož je v Cerekvici velké hřiště, což našemu stylu hry vyhovuje, tak se nám hrálo poměrně dobře. Z individuálního hlediska jsem byl překvapen, ze jsem dokázal vsítit dva góly, protože se stále považuji spíše za svátečního střelce. Nakonec jsme díky práci celého týmu utkání dotáhli do vítězného konce,“ vrací se Jan Jílek k průběhu duelu, který hosté rozhodli v poslední minutě gólem na 3:2 a odrazili tím atak dotírajícího Opatova.
„Při prvním gólu jsme dokázali vybojovat balon z autu na velkém vápně, načež ho jeden ze spoluhráčů výborně podržel a prostrčil mezi obránce do pokutového území, kde jsem z druhého doteku přesně zakončoval. Při druhém zásahu se na mě usmálo štěstí v podobě odraženého míče v šestnáctce po centru ze strany, kde jsem se vlastně ocitl nikým nebráněn a stačilo jen balon uklidit k tyči,“ popisuje Jílek svoje trefy z povedeného odpoledne u Loučné.
Jak bylo zmíněno, Jan Jílek nepatří mezi hráče, od nichž by se pravidelně čekal gólový přísun a dá se říci, že v Cerekvici překvapil sám sebe. „Je pravda, že jsem spíše sváteční střelec. Ke slavení hattricku jsem se ještě ve své kariéře nedostal a vstřelení více než jednoho gólů za zápas je u mne také neobvyklé. V mužstvu zastávám spíše defenzivní pozici, kde se snažím především tvořit hru a k zakončení se tak často nedostávám,“ vysvětluje jednadvacetiletý fotbalista.

Z tohoto důvodu nejsou ani jeho vzpomínky na úspěšné kanonýrské počiny z minulosti příliš bohaté. „Jelikož jsem před příchodem do mužského fotbalu hrál celý život na krajní obraně, tak jsem se střelecky moc neprosazoval. Z poslední doby mi utkvěl v paměti vítězný gól shodou okolnosti také proti Cerekvici z podzimní části této sezony, kde jsem se jednoduchou narážečkou dostal do vápna, kde jsem si z otočky převzal míč a prostřelil gólmana. Na svůj individuální výkon se však moc nezaměřuji, snažím se vždy hrát pro tým,“ zdůrazňuje Jan Jílek.
Bystré je blízko k tomu, aby okresní přebor opanovalo v podstatě systémem „start – cíl“. Podzimem projelo bez porážky, na jaře sice některá zakolísání nastala, ale stále si udržuje luxusní pozici. „V jarní části nás začaly provázet zdravotní problémy, kde často hráči nastupovali ne stoprocentně zdraví. S tím se ze značné části vypořádáváme do teď. Jinak bych řekl, ze se nám převážně dařilo, tedy až na přešlap v Opatově,“ připomíná Jan Jílek nepovedené vystoupení v květnovém šlágru druhého s prvním týmem tabulky.
I přes tento výpadek mají Bysterští pomyslný „mečbol“. Pokud v neděli porazí na domácím stadionu Boršov, mohou slavit triumf bez ohledu na ostatní výsledky předposledního kola. „S Boršovem jsme poznali už na podzim, ze to nebude snadné, ale věřím ze i přes velkou marodku budeme schopni před domácím publikem zvítězit a oslavit titul,“ je optimistou Jílek.
Tradičně se kanonýrů Deníku na jaře ptáme, co říkali na ligovou bitvu o titul mezi Spartou a Slavií a komu patřily jejich sympatie, Jana Jílka to však nechalo více méně chladným „Jakožto nestrannému fanouškovi, který českou ligu moc nesleduje, ve mně výhra Sparty nevyvolala žádné zvláštní emoce,“ přiznává bysterský fotbalista.
O prvním červnovém víkendu se na Svitavsku nenašel fotbalista, který by nasázel více než dvě branky, dvougólových borců bylo osm. Mezi mládežníky byla bohatší sklizeň, čtyřikrát se trefili březovští Jakub Nedoma a Tadeáš Reichl v OP dorostu, starší žák Ondřej Stoklásek z Pomezí a mladší žák Ladislav Beran ze Svitav.