Vedoucí Radiměř dělí od druhých Sebranic jen dva body, navíc ani třetí Čistá nebo čtvrté Linhartice nejsou od špice tabulky v nepřekonatelné vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od minulých let je kvůli nižšímu počtu startujících mužstev zaručeno pouze jedno postupové místo do okresního přeboru, lze v jarních odvetách předpokládat neúprosnou bitvu o každé vítězství a každý získaný bod. Na podzim bylo v okresní „trojce“ odehráno celkem dvaačtyřicet zápasů, ve kterých padlo dohromady 185 branek. Což dává průměr na jeden zápas bezmála 4,5, takže také diváci si rozhodně přišli na svoje. Soutěž se hraje čtyřkolovým systémem, tudíž v jarní části, která vypukne o víkendu 23. a 24. března, se týmy utkají ještě dvakrát každý s každým. A právě přímé střety favoritů z popředí tabulky budou hrát zásadní roli při řešení tajenky, kdo se posune do okresního přeboru.

RADIMĚŘ (1. místo, 26 bodů)

Nejvíce vstřelených gólů, druhá nejlepší defenzíva, osm vítězství, jenom dvě prohraná utkání. Ano, Radiměři se podzim povedl a po právu tráví zimní přestávku na výsluní. Základním stavebním kamenem úspěchu byla neporazitelnost na domácím pažitu, k tomu se přidala i slušná úspěšnost venku, vždyť nikdo jiný nedokázal na cizích hřištích vybojovat dvouciferný počet bodů. Takže pozitivních zpráv je více než dost, výchozí pozice do jarního pokračování výborná. Ruku v ruce s tím však přichází, ať chtějí či nikoli, úloha favorita. A buďme zvědavi, jak ji v Radiměři zvládnou.

SEBRANICE (2. místo, 24 bodů)

Sebranický celek po několika sezonách plných strádání a trápení prožívá veselejší časy a je ve hře o první místo, s čímž musí být spokojen. A mohl na tom být ještě lépe, ovšem ani v jednom ze dvou duelů nedokázal bodovat proti vedoucí Radiměři a navíc padl i v Koclířově, což ho připravilo o půlmistrovský primát. Bude tak na jaře útočit „ze zadní pozice“, což může být konec konců výhoda. Co je však dosud sebranická nevýhoda, to je poměrně propustná obrana, z první pětice nejhorší. Ofenzivní síla to stačila v převážně většině případů napravovat, ale to nemusí platiti do nekonečna.

ČISTÁ (3. místo, 19 bodů)

Fotbalovou dietu si na podzim naordinovali v Čisté. A týká se to především gólového vyjádření, protože se sice pyšní suverénně nejpevnější obranou ve III. třídě s průměrem obdržených branek 1,3, jenže na opačné straně hřiště na tom nejsou tamní fotbalisté s vlastní produktivitou o moc lépe (1,75). A pochopitelně se o postup bojuje složitě, když se pomalu na každý gólový zásah nadřete jako koně. Navíc ve třetině svých zápasů remizovali a proto jim body nepřibývají tak rychle, jak by si sami představovali. Je to celek, který se těžko poráží, ale současně sám hodně klopotně vyhrává.

TJ Sokol Morašice vs. TJ Sokol Němčice.
O každém něco. Čtrnáct účastníků okresního přeboru fotbalistů pod drobnohledem

LINHARTICE (4. místo, 18 bodů)

Dlouholetý účastník okresního přeboru nevyužil v létě nabídku na postup, setrval raději ve III. třídě a v ní zůstal vzdálen od čela pořadí výrazněji, než by mu bylo milé. A to přesto, že v jeho barvách nastupuje nejlepší kanonýr soutěže. Na vině je hlavně výrazně slabší bilance na venkovních stadionech, kde Metra na podzim zvítězila jen jednou z šesti pokusů a inkasovala sedmnáct branek. To je limitní faktor při snaze promluvit hlasitěji do postupových hrátek a pokud se to má na jaře změnit, je třeba tento rébus vyřešit. Ztráta na špici ještě není propastná, ale také nikoli zanedbatelná.

MĚSTEČKO TRNÁVKA (5. místo, 15 bodů)

Pod Cimburkem bylo na podzim fotbalové radosti pramálo. A to doslova, protože Sokol se zařadil mezi minimum mužstev napříč všemi soutěžemi, která si vyšší bodový přísun uhrála ve venkovních zápasech než před zraky svých vlastních příznivců. A ztratit doma plnou polovinu střetnutí, to bývá většinou K.O. pro ambice dát o sobě více vědět v nejvyšších patrech tabulky. Střelecky by to přitom nebylo vůbec špatné, vždyť více gólů dala jenom nejlepší dvojice podzimu, ale výkony a výsledky byly přesto příliš nevyrovnané a nepodařilo se tak uplést šňůru výher, která by tým vystřelila výše.

Pořadí nejlepších střelců – podzim 2023: 1. Bednář (Linhartice) 11, 2. E. Konečný (Radiměř) 7, 3. – 5. Ludvíček (Čistá), Bureš (Sebranice) a Kyrcz (Linhartice) 6, 6. – 11. Šmíd, Straka, Ondroušek (všichni Radiměř), Kurinec, R. Štefl (oba Městečko Trnávka), Kárský (Sebranice).

KOCLÍŘOV (6. místo, 13 bodů)

Hrát celou sezonu mimo svoje obvyklé domácí prostředí, to je úkol nad jiné složitý. Koclířov to při rekonstrukci svého zázemí podstupuje v Opatovci a nutno říci, že se nevede vůbec špatně a zisk dokázal posbírat slušný. Na popředí tabulky to nestačí, nicméně například Sebranice by mohly vyprávět, že právě tento soupeř může kdykoli zaskočit kohokoli z favoritů, jenž podlehne dojmu, že si dojde pro jednoduché body. A dá se čekat, že v podobné pozici ho budeme sledovat rovněž na jaře. A pokud vylepší svoji nepříliš valnou gólovou potenci, může být v tomto směru hodně nebezpečný.

KUNČINA B (7. místo, 4 body)

Sokol Kunčina je dnes vlastně jediným z „menších“ klubů Svitavska, který má v akci svoji rezervu, což samo o sobě zasluhuje uznání. Že její výkonnost v podzimních bojích vystačila toliko na jediné vítězství (nad Čistou) a k tomu jednu remízu (na půdě lídra v Radiměři), to je konstatování neveselé a není pochybností o tom, že si v samotném klubu nejspíše představovali malinko častější bodové přírůstky. S průměrem jedné vstřelené branky na utkání a současně nejhorší obranou ve III. třídě se však výše myslet zákonitě nedalo a zatím to stačilo pouze na občasný záblesk v sérii nezdarů.


Načítám tabulku ...
Zdroj: DENÍK/Jakub Vítek