Jaká škoda, že podzimní část nejvyšší okresní fotbalové soutěže byla ochuzena o svoje vyvrcholení. Byla rozehrána nadmíru atraktivně, a to na obou pólech pořadí.

Čtyři kola před plánovaným finišem ale přišla tvrdá koronavirová stopka, v neděli 11. října spadla za mistrovským fotbalem předčasně opona.

Čtveřice nejlepších týmů je naskládána po devíti víkendech v rozmezí pouhých dvou bodů. To je vyrovnanost, jakou jsme v přeboru dlouho neměli.

A jedním dechem je nutno dodat, že její složení není žádnou senzací.

Jaroměřice, které budou přezimovat na čele, Morašice, Janov a Jevíčko, to všechno jsou kvalitní družstva, s nimiž se v soubojích o přední umístění více méně počítalo.

Ostatně ani obsazení chvostu tabulky po devíti kolech, kde aktuálně přebývají Hradec nebo Boršov, jediné na podzim nezvítězivší mužstvo, není kdovíjak neočekávané.

Zajímavé je, jak se v nedokončené podzimní sezoně potvrdily některé dlouhodobé trendy, jaké můžeme v okresním přeboru sledovat.

Ilustrační foto.
Fotbalový podzim v kraji a okresech ve faktech, statistikách a zajímavostech

Že mají Jaroměřice silnou ofenzivu, to se všeobecně ví, takže třicet nastřílených gólů nemůže nikoho zaskočit.

Je fakt, že ještě lépe je na tom Opatov, ten dával v průměru mimořádné čtyři góly na zápas, ovšem i tento kolektiv je svojí vysokou produktivitou po řadu sezon dobře známý.

Na druhou stranu, drahný čas se Morašice chlubí kvalitní defenzivní prací, koho tedy překvapí, že jejich obrana byla co do počtu obdržených branek opětovně nejlepší…

A že jsou týmy, které umí vytěžit z minima maximum, to je další tradice. Například v Jevíčku, jež nastřílelo o dvacet gólů méně než zmíněný Opatov, ale vytřískalo z toho o čtyři body více. I tohle je umění.

A takový Hradec, ten má setrvalé starosti se střílením branek, to rovněž není novinka, nikdo jiný se „nechlubí“ jednociferným kontem.

Kdo překvapil a kdo zklamal?

O vyložené výsledkové senzaci v pozitivním smyslu se asi moc mluvit nedá, jak už bylo řečeno, obsazení horních pater přeboru plus mínus odpovídá předpokladům a předváděným výkonům.

TJ Sokol Morašice vs. TJ Mladějov.
Okresní fotbal stihl na podzim přibližně dvě třetiny programu

Zato rozčarování několik najdeme. Určitě více se čekalo od Mladějova, jehož zápasy sice publikum (pokud tedy mohlo do hlediště) bavily, dohromady v nich padlo 52 branek, jenže body z nich nenaskakují tak, jak by bylo záhodno.

Cerekvice po dobrovolném návratu z I. B třídy měla co dělat, aby zachytila okresní vlak, což se začalo více dařit až před přerušením ročníku.

Hluboké rozpaky bezesporu prožili také v Horním Újezdu, ono také za nepříjemné situace, kdy mančaft inkasuje skoro čtyřikrát v každém odehraném duelu, se zázraky prostě vyrobit nedají.

Nováčci jsou v tomto ročníku dva, byť „neplánovaní“, neboť po nedohrané předchozí sezoně nikdo postupovat a sestupovat neměl, leč realita byla jiná.

O cerekvickém tápání zmínka byla, o něco lépe si vedly Linhartice držící pomyslný primát remízového krále okresního přeboru. Což svědčí o tom, že pro svoje rivaly nebyly lehkou kořistí a v soutěži se slušně adaptovaly.

Jak se bude v přeboru na jaře pokračovat, to je v tuto chvíli hlavně otázkou přízně „vyšší“ koronavirové moci.

V každém případě si přejme, aby se mohlo rozhodnout na hřištích, neboť takhle rozehraná soutěž slibuje neobyčejně lákavou podívanou.


Načítám tabulku ...