Svitavy napravily předchozí výpadek, Jiskra doma zůstala nečekaně poražena

Osobnost Deníku

Mezi muži je všechno rychlejší a náročnější, říká mladý kunčinský kanonýr Kudyn

/OSOBNOST DENÍKU/ Mládí vpřed! Ve fotbalovém klubu v Kunčině se nebojí dát příležitost…

Přečíst článek >

Svitavy se v předešlých kolech prezentovaly jako mužstvo dvou tváří a jejich fanoušci s napětím čekali, jakou jim nabídnou v domácím klání s choceňským Spartakem, který byl na jaře zatím stoprocentní. Tentokrát to byla ta lepší verze, Svitavy soupeře vcelku přesvědčivě přehrály. „Kluci zodpovědně plnili všechny stanovené úkoly na hřišti a vítězství bylo relativně pohodové. I na umělé trávě se hrál docela zajímavý fotbal. Naše dva góly v prvním poločase sice byly šťastné, ale padly tam. Nejprve Veselského centr z přímého kopu poslal hostující Fikejz hlavou sice pěkně do sítě, ke své smůle však do své vlastní. Posléze proletěl Svobodův roh napříč celou šestnáctkou až na zadní tyč k Tůmovi, který zvýšil naše vedení. Brzy po přestávce obešel Ehrenberger i gólmana a přidal třetí gól. Potom se začalo střídat a hra upadala, ale zápas jsme měli pod taktovkou. Soupeř zahrozil v závěru snad jedinou větší šancí,“ popsal duel vedoucí svitavského mužstva Oldřich Palla. „Odehráli jsme třetí těžké utkání v týdnu. Nepodařilo se nám navázat na předchozí výkony a proto body zůstaly ve Svitavách. Je před námi necelý týden, kdy je potřeba doléčit drobné šrámy a dobře se připravit na další domácí zápas proti České Třebové,“ glosoval choceňský trenér Petr Zahálka.

Bystré zvládlo přestřelku u posledního. Pět přeborových výher pro hosty

Za dvacet minut bylo rozhodnuto o výsledku okresního derby ve Vysokém Mýtě. Za tu dobu si hosté z Lanškrouna vypracovali s vydatným přispěním chybující domácí defenzivy tříbrankový náskok a dostali tím vývoj duelu pod svoji kontrolu. „Je to tragédie, těžko k tomu cokoli vykládat. My sice dokážeme 90 minut odjezdit, jenže je nám to k ničemu, protože nás srážejí neuvěřitelné školácké chyby. Ze čtyř inkasovaných branek byly tři čistě námi darované. Prolíná se u nás aktuální nepohoda v áčku i béčku, nedaří se ani jednomu týmu a je to znát,“ kroutí hlavou trenér František Dvořák st. Jeho protějšek Pavel Hrabáček byl s relativně pohodlným vítězstvím pochopitelně spokojen. „Měli jsme dobrý nástup do utkání, hodně nám pomohla laciná vedoucí branka, kdy domácí zazmatkovali v obraně a Pecháček poslal míč do prázdné branky. Brzy nato vybojoval balon u našeho vápna Savych, našel přesně Ptáčka a ten brejkovou situaci s přehledem zakončil. Stejný hráč se následně prosadil ještě jednou a za dvacet minut to bylo 3:0 v náš prospěch. Další dvě slibné příležitosti jsme nedotáhli, soupeř měl také dvě dobré šance, které jsme odvraceli na poslední chvíli. Do druhého poločasu jsme se trochu zatáhli s tím, že pokud se naskytne příležitost k protiútoku, pokusíme se ji využít. Což se povedlo díky Doležalovi, který poslal několik centrů do šestnáctky, ten poslední mu sice trochu uletěl, ale zapadl do šibenice. Soustředili jsme se na to, abychom dohráli bez obdržené branky, což se také povedlo. Myslím, že naše vítězství je zasloužené po takticky vyspělém výkonu celého mužstva.“

Pohár nad hlavou? Euforie to byla obrovská, říká kouč hokejových šampiónů Bažant

Česká Třebová zvládla důležité klání proti Přelouči a mohla za to děkovat především střelecké pohotovosti Filipa Grepla, který se pod výsledek podepsal hattrickem. „V prvním poločase byla lepším týmem Přelouč. My působili ospalým dojmem, ale do vyložených šancí soupeře nepouštěli. Naopak ve 26. minutě se poprvé v tomto zápase prosadil z těžké pozice Grepl. O minutu jsme mohli soupeři zasadit K.O., ale Novotný pouze zviditelnil brankáře. Druhý poločas jsme začali aktivněji a po akci Pavláska se podruhé prosadil Grepl. Polevení v koncentraci znamenalo kontaktní branku Přelouče. Klid do našich řad přinesli střídající hráči, kteří se podíleli na třetím Greplově zásahu. V poli byla Přelouč mírně aktivnější na míči, ale nedokázala se prosadit v koncovce. Na rozdíl od hostů jsme měli ve svých řadách střelecky disponovaného Grepla,“ chválil kouč František Dvořák ml.

Druhý díl dvojboje na domácí umělé trávě neodehráli podle vlastní představ fotbalisté litomyšlské Jiskry. Poměrně rychlý inkasovaný gól bohdanečského Kárského je donutil začít se tlačit daleko více dopředu, což se jim ve větrném sobotním odpoledni vůbec nedařilo a měli problém ohrozit soupeřova gólmana vážnějším střeleckým pokusem. Ani po změně stran se přes dobře fungující defenzivu nedokázali prosadit, nedostali protivníka pod trvalejší tlak a poté, co hostům vyšel jeden z rychlých výpadů a navýšili svoje vedení, bylo jasné, že se tři body přestěhují poněkud překvapivě k nováčkovi krajského přeboru. „Po dlouhé době jsme poznali hořkost porážky a bohužel zaslouženě. Jestliže jsme po utkání s Holicemi mohli říct, že nám malé hřiště a umělá tráva velkou měrou pomohly, tak tentokrat tomu bylo naopak a pomohla soupeři, ale na to se nemůžeme vymlouvat. V utkání jsme jistě nebyli horší, ale velmi zkušeně hrající soupeř se po dlouhém autu dostal do vedení a potom se stáhl do bloku. Na malém hřišti nás do nějakých velkých šancí nepouštěl. Za celý zápas jsme kopali asi patnáct rohů, vytvářeli si tlak, ale vyložené šance jsme měli snad jen dvě, ty jsme neproměnili a do otevřené obrany nás Bohdaneč potrestala podruhé. Kdybychom hráli další hodinu, tak by se nám gól vstřelit nepodařilo,“ mrzelo trenéra Romana Pražáka, který zmínil ještě jednu skutečnost. „Je třeba dodat, že jsme v prvních kolech měli kvalitní protivníky a je obrovská škoda, že musíme hrát na malé umělce, kde se vlastně fotbal ani hrát nedá. Na větším hřišti by to byl lepší fotbal, bavilo by to jak hráče, tak diváky. Když je v silách jiných měst hřiště připravit, tak nechápu, proč to nejde u nás. Na zimním stadionu se taky nezačíná mrazit tři týdny po prvním mistrovském utkání…“