Skutečně. Dominance vedoucích Libišan a druhých Lázní Bohdaneč v lecčems připomínala diktaturu, tedy ve fotbalovém smyslu slova.
Oba favorité zkrátka diktovali ostatním soupeřům svoji vůli a ti neměli, čímž by odpověděli.
Ostatně libišanské skóre 68:8 a bohdanečské 42:9 dokládá převahu této dvojice i konkrétními čísly.
Nikdo se nepřiblížil
Bohdaneč na podzim ve čtrnácti kolech ani jednou neprohrála a ztratila pouze třemi remízami. Libišany v jednom případě ano, ovšem vícekrát přišly o body už jenom plichtou ve vzájemném souboji se svým nejsilnějším soupeřem.
Ve druhé nejvyšší krajské soutěži bylo na podzim odehráno celkem 98 utkání. Padlo v nich 382 branek, průměr na jeden zápas tak činí velmi pěkných 3,9 gólu.
Ale jinak? Za všechno hovoří, že libišanští fotbalisté dokonce dvakrát za sebou vyhráli 11:0, a to je výsledek na úrovni I. A třídy vídaný skutečně zřídka. A to prosím Vysokému Mýtu a Přelouči, tedy žádným „nazdárkům“.
A že byl tým z Lázní Bohdaneč nováčkem soutěže? Ano, ale v tomhle případě to bylo skutečně pouze „na papíře“, rozhodně ne kvalitou kádru a předváděnými výkony.
Resumé je zřejmé. Nestane-li se přes zimu nic nepředvídaného, je tady jasná dvojice top favoritů na postup.
Pochopitelně, hrát se bude ještě o šestatřicet bodů a míč je podle otřepaného klišé kulatý, ale kdo z fotbalových fanoušků si myslí, že první dvě místa obsadí někdo jiný, nechť zvedne ruku. Moc takových se pravděpodobně nenajde, na to byl kvalitativní rozdíl na trávnících moc velký.
Ostatně onen rozdíl není vyjádřen jen obecným dojmem, ale také fakty. Tím zásadním je dvouciferná propast dělící elitní dvojku i od nejbližšího pronásledovatele. A odehrána je více než polovina sezony.
Ústecké vzepětí
Pakliže je špička soutěže výrazně odskočená, tak za ní je pořadí velmi vyrovnané. Třetí tým tabulky dělí od osmého jen čtyři body. Což také dává odpověď na otázku, proč se nenašel nikdo, kdo by duo lídrů výrazněji prohnal. Víceméně každý tým zde střídal lepší chvilky s těmi horšími.
Za milé překvapení lze určitě označit třetí místo letohradského béčka, kuriozitou přitom je, že se ocitlo tak vysoko s dost výrazně záporným skóre. Zde platilo – když prohrát, tak pořádně…
Očekávání více méně splnily Dolní Újezd a Přelouč, s těmi se v těchto patrech počítalo. Naopak, že se FC Jiskra 2008 a Tatenice přehoupnou přes dvacet získaných bodů, to je příjemné zjištění i pro tamní příznivce a lze možná říci, že to bylo nad plán.
Zvláštní zmínku zaslouží ústecké béčko, jež do sezony vstoupilo velice špatně a po třech dějstvích bylo na nule. Potom se však zvedlo a nakonec právě ono jako jediné dokázalo porazit i Libišany.
Omlazená svitavská rezerva působila herně lépe než výsledkově, nezkušenost ji stála v několika případech body. A tady začíná „ožehavé“ pásmo a rozhodně nikoli poklidný výhled do jara.
close
info
Zdroj: Deník/Radek Halva
zoom_in
Sokol Dolní Újezd vs. 1. FC Žamberk.
Nečekaně se sem sesunulo Vysoké Mýto mající za sebou nevýrazný podzim, podobně jako Žamberk. Ne, že by tyto celky neprožily žádnou fotbalovou radost, ale bylo jí podstatně méně, než samy čekaly.
Vyloženě zklamala Polička, je třeba k nevíře, že tenhle mančaft neuhrál ani bod venku. Zámrsk doplatil na nejhorší obranu v I. A třídě, dostával v průměru přes tři branky a z toho se zázraky nevyrobí.
A poslední Rosice, ty se na podzim ve všech směrech nalokaly hořkého kalichu do dna. Ne, že by byly úplně odepsané, ale to by tedy na jaře musely být úplně jiné Rosice, pokud by měly mít naději se z krizové pozice vyhrabat.
TOP střelci I. A třídy
1. Lukáš Kraják (FC Libišany) 21, 2. Tomáš Klátil (SK Lázně Bohdaneč) 13, 3. Pavel Drahoš (TJ Sokol Dolní Újezd) 12, 4. Radim Záruba (FC Libišany) 10, 5. – 6. Petr Štarman (TJ Sokol Dolní Újezd) a Zdeněk Chmelík (FC Libišany) 9, 7. – 9. Tomáš Sedlák (SK Vysoké Mýto B), Vlastimil Sadílek (SK Lázně Bohdaneč) a Ondřej Tareš (Sokol Tatenice) 8, 10. – 11. Jiří Šmolík (FC Jiskra 2008) a Ondřej Lang (1. FC Žamberk) 7.
Načítám tabulku ...
