„Hodnocení utkání je samozřejmě negativní, protože jsme prohráli, byť to bylo až na penalty. Nevím, co se s námi stalo, protože si myslím, že v prvním poločase jsme měli převahu, ale ve druhém jsme vypnuli a přestali hrát. Snažili jsme se hru oživit střídáním, ale to se taky úplně nepovedlo,“ mrzelo svitavského trenéra počínání jeho hráčů po změně stran, kdy přenechali iniciativu soupeři a ten toho krátce před koncem dokázal využít.

„Dá se říci, že se tak trochu opakoval zápas, který jsme s Českou Třebovou odehráli asi před měsícem v krajském přeboru. I tehdy jsme měli dobrý začátek, vedli jsme dokonce 3:0 a měli hru pod kontrolou, ale potom jsme vypadli z role, doteď nechápu proč. Teď to bylo něco podobného. Nedokážu si to vysvětlit, asi klukům vypnuly hlavy, nemyslím si, že by bylo kondičního charakteru,“ kroutí hlavou Kroulík. V penaltovém rozstřelu selhal jako jediný kapitán Michal Čížek, ale vyčítat mu to Svitavští určitě nebudou. „Penalty jsou loterie a že se nepromění, to se prostě stane,“ říká smířlivě Radovan Kroulík.

Šance na jednu trofej je tedy fuč, nicméně ke krajskému přebornickému primátu mají Svitavští pořád ze všech týmů nejblíže. Stačí jim „maličkost“, tedy uspět ve dvou závěrečných zápasech. Nejprve doma proti Prosetínu a týden nato v Horních Ředicích. „Jsme ve hře o první místo. Věřím, že duel s Prosetínem zvládneme, byť my se někdy umíme porazit i sami. Ale snad to nebude tenhle případ a pojedeme do Horních Ředic zabojovat o vítězství v krajském přeboru, což by byl hezký vrchol soutěže,“ vyhlíží poslední týden mistrovského ročníku Radovan Kroulíka, jenž se bude loučit se svým angažmá na lavičce svitavského mančaftu a titul krajského přeborníka byl byl nepochybně parádní tečkou.

K pohárovému finále pořádanému podruhé v Pardubicích má svitavský lodivod jen slova chvály. „Je to perfektní, jako prostředí pro finálový zápas je to fantazie. Určitě se to nedá srovnávat s tím, kdy jsme hráli před dvěma lety v Kameničkách. Myslím, že i pro hráče je to velký zážitek.“