Šéf krajského fotbalu RENÉ ŽIVNÝ (50) se v rozhovoru pro Deník vyjádřil k řadě témat, jakými jsou sportovní úroveň regionálních soutěží, odmítání postupů jejich vítězi, problematiku rozhodčích či rostoucí agresivity na fotbalových hřištích a okolo nich. Přesto pevně doufá, že nadcházející mistrovské jaro se obejde bez rušivých vlivů a nabídne fanouškům spoustu atraktivních zážitků.

Jsme na prahu jarní části sezony 2023/2024 v Pardubickém kraji. V jaké „formě“ do ní vstupuje krajský fotbalový svaz?

Myslím, že jsme připraveni, jak ukázal i průběh únorové Valné hromady KFS a aktivu se zástupci klubů. Jsem hlavně rád, že dobře funguje spolupráce klubů se Sportovně-technickou komisí, je tam vzájemná komunikace, jasně například zaznělo upozornění vzhledem k termínům utkání v závěrečných kolech a případným změnám, které musí být hlášeny dostatečně včas kvůli obsazení rozhodčími. Všechno je nachystáno, všichni jsou natěšení, snad tedy bude všechno v pořádku.

Jak se vám vám líbí sportovní úroveň zápasů v krajských soutěžích, které navštěvujete?

Je to samozřejmě různé soutěž od soutěže, klub od klubu, ale pokud bych to měl vzít globálně, tak bych řekl, že úroveň neklesá a pohybuje se na určitém standardu. S trochou nostalgie si mohu vzpomenout, jak jsme sám hrával I. A třídu před dvaceti lety, že mi tehdy kvalita přišla o malinko vyšší, ale to může být jen můj zkreslený pohled. Asi se projevuje úbytek mladých hráčů, všichni víme, že na přechodu mezi dorosteneckou a dospělou kategorií to bývá z řady důvodů složité. Logicky potom může jít u některých týmů kvalita dolů, ale nemyslím si, že je to na Pardubicku nějak výrazné. Mohu to porovnat také se soutěžemi v jiných krajích, které mám možnost vidět, a neřekl bych, že vybočujeme z průměru.

Dlouhodobě záporným jevem je nezájem družstev o postup do vyšší soutěže, ať z krajského přeboru do divize, ale i jinde. Rozumíte tomu, proč kluby tuto možnost tak často odmítají?

To je věc, kterou rozhodně nemůžeme hodnotit pozitivně. Řeší se to prakticky ve všech krajích. Spadají do toho dva aspekty: za prvé hráčský, za druhé finanční. Dá se asi pochopit, že postup na úroveň divizí a třetích lig je po všech stránkách náročný a spousta klubů si ho dovolit nemůže. Ale není to jednoduchá věc, kterou vyřešíme během jara,to je koncepční otázka a možná tomu pomůže plánovaná restrukturalizace soutěží FAČR. Není to sice tak, že by se spustila hned od příští sezony, nicméněi vzhledem k výše popsané situaci je to asi nevyhnutelný krok.

Celek Libišan (v červeném) patří k hlavním favoritům na krajský přebornický titul. A na postup do divize? To ukáže teprve čas.
FOTBALOVÝ DENÍK: Kdo ovládne krajské soutěže? A kdo postoupí? Dvě různé otázky

V kraji máme dobře známý příklad. Přeboru zde dominují silné celky Horních Ředic a Libišan, ale nahoru nechtějí…

Pokud budu mluvit nikoli jako diplomat a předseda KFS, ale jako René Živný, tak je to špatně. Vítěz by měl z fotbalového hlediska vždycky postupovat.

Zmiňme se o rozhodčích, to je vždy téma, na které má každý, kdo má s regionálním fotbalem co do činění, silné názory. Jak jste spokojen v této oblasti?

Musím se našich rozhodčích zastat. Myslím, že se s nimi v našem regionu pracuje velice dobře, jak na krajské úrovni,tak na okresech. Škoda jen, že ne všichni mladí adepti u této činnosti vydrží, pod což se podepisuje i zvyšující se agresivita diváků. Kvůli tomu si potom mnozí řeknou, že to nemají zapotřebí. Je proto na místě i debata s FAČR o navýšení odměn rozhodčích právě na nejnižších úrovních. Je fakt, že to asociaci stojí každoročně značnou sumu peněz, ostatně je to hlavní podpora, kterou neprofesionálním klubům poskytuje. Podle mých zkušeností tohle téma rezonovalo na všech okresních valných hromadách, kterých jsem se zúčastnil. Můj názor je, že jedním z řešení může být optimalizace cestovních nákladů. Máme totiž na jednání Regionální komise příklady, kdy delegát jede na divizní zápas několik set kilometrů… Můžu ještě dodat, že není víkend, aby mi někdo nevolal se stížnostmi, že je rozhodčí poškodil, ale komise zápasy krajských soutěží pravidelně vyhodnocuje, v přeboru máme také video, takže jsem přesvědčen, že se vymýtilo to, že by to bylo úmyslně. Může se stát, že se rozhodčímu zápas nepovede, to se stát může, ostatně stejně jaké hráčům nebo trenérům, ale není to cíleně. Příprava ze strany komise je nejenom v tomhle směru svědomitá.

Zmínil jste téma agresivity, což je záležitost, s níž český fotbal zápolí na všech frontách. Jiná cesta než důsledné postihy za podobné projevy ať na hřištích, nebo v hledišti, neexistuje, že?

To je určitě pravda. Musím ale současně upozornit, že se s tím dost těžko pracuje. My mluvíme o potírání agresivního a urážlivého chování, ale potom se podíváme na fotbal na nejvyšší domácí či mezinárodní úrovni, a tam to není lepší, spíše naopak. Jak můžeme edukovat děti, když tohle vidí u svých vzorů… Dejme tomu, že v krajských soutěžích se to ještě tak často neděje na hřištích, ale u některých diváků je to hrozivé. Na podzim jsem proto sáhli i ke zvýšení počtu členů pořadatelské služby či dokonce uzavření hřiště, protože to bylo neúnosné. Všichni si musí zvyknout, že hlavní pořadatel není někde napsaný na papíře, ale že v současné době bude muset vykonávat svoji práci poctivě.

Abychom skončili optimističtěji, na co se vy osobně těšíte během fotbalového jara?

Co se týče regionu, těším se na finále Poháru hejtmana Pardubického kraje s předzápasem v podobě finále Poháru předsedy KFS starších žáků. Znovu se uskuteční v CFIG aréně. Loni jsme si to vyzkoušeli a vyšlo to na výbornou. Hrálo se v pěkné kulise, pozvali jsme partnery krajského fotbalového svazu a našich soutěží, celá akce měla důstojnou atmosféru a byla zdařila po sportovní i společenské stránce. Těším se moc.