Také Jan Koller, nejlepší střelec reprezentace v historii, si posteskl: „Nejhorší je, že v současné době nemohou sportovat děti.“ Není sám, kdo to tvrdí.

Ač žijeme v nelehkém čase, jde aspoň mírně otupit dopady na růst dětí a mládeže.

Jak na to? Rodičům mohou být užitečné rady a postřehy Jaroslava Hynka, bývalého kouče pražské Dukly nyní působícího v asociaci jako reprezentační trenér. „Je třeba brát vše tak, jak přichází, učit se reagovat, prostě si poradit. Udělat vše nejlépe, jak umím, ukázat lásku ke sportu ze všech úhlů. A tím se učit životu,“ říká.

Vybrali jsme několik všeobecně diskutovaných bodů.

Psychické nastavení

Tady se projeví spolupráce s rodičem. Děti sedí doma i při výuce, tréninky mají většinu času pouze distančně, tedy přes počítač. Chybí jim kontakt.

Hynek: „Vždy pracuji na propojení škola – fotbal – rodina. Do U15 se někdy hůře odhaduje samostatnost dítěte. Nyní nejsou hráči ve stejném prostoru, jsou každý jinde a sám, s různými možnostmi a s odlišnou podporou rodičů, bez trenéra. Je potřeba maximální spolupráce rodič – hráč – trenér. Určitě pomáhá udržovat kontakt se spoluhráči.“

Motivace

Ne každému se chce jen a jen trénovat. Je nezbytné, aby přicházely podněty od trenérů, pomoc rodičů. Jsou zapotřebí cíle, hra.

Hynek: „Tady se jednoznačně odkryje vnitřní nastavení sportovce. Někteří si činnost i plnění úkolů najdou sami a ven k tomu kamaráda nebo rodiče vytáhnou. To je ten lepší případ. Pak jsou další: Hráč(ka), který má výhradní motivaci sociálnía spojuje si fotbal jen s týmem, tak trénuje málo nebo vůbec. Prostě tu motivaci najednou postrádá, ale jak se zase vše rozjede, tak se zapojí. Nejhorší je zjištění, že větší motivaci mají rodiče než hráči. Že ten hůře kontrolovatelný proces sportovci vyhovuje a je zde reálná hrozba, že skončí úplně.“

Jídlo je klíčové

Už nyní se řeší dopady pandemie na životní styl, z nějž vyplývá zvýšení počtu obézních dětí. Je to potíž, která se projeví zdravotně i ve sportu.

Hynek: „Dobře zavedené stravovací návyky věc hodně ulehčí. Zaběhnutý denní režim je pryč. Starší děti (od cca 14 let) správné návyky by měly být schopny udržet i nyní. U těch menších je to v kompetenci rodičů. Několik zásad bych přece jen uvedl: Pravidelně šest jídel denně, pestrost a přitažlivost, kvalita potravin, dostatek ovoce a zeleniny. Obecně se z domácností vytrácí vařená strava a její vyváženost. Čas to vezme, ale pro sportovce se vyplatí.“

Cvičení

Fyzičku může každý dohánět sám. Ale jak na to?

Hynek: „V nabírání individuální kondice a herní kondice je obrovský rozdíl. A to v jakémkoli věku. Kdo si prošel dlouhodobějším zraněním ví, o čem mluvím, když zažil návrat na hřiště. V covidové době vidím podobnost. Běžecky je třeba se věnovat všem složkám: vytrvalost, rychlostní vytrvalost (nejvíce hýbe s kondičními aspekty hry), rychlost (hodně spojit se sílou samozřejmě podle věku a zkušenosti). Zásadní je kvalitně se rozcvičit a po tréninku zklidnit. Je třeba hledat svůj ideál, ne všem fungují stejné věci. Do běhů vkládejte míč a změny tempa. Pozor na přetěžování. Pokud vynechám, nemůžu chtít všechno dohnat hned.“

Trénink s míčem

Záleží na podmínkách. V bytě jsou složitější.

Hynek: „Pro práci s míčem bych doporučil ohleduplnost vůči sousedům (usmívá se). Je třeba se zaměřit na lehkost pohybu, doskoku, pocit míče, stabilizační cvičení s nahazováním. Jinak kliček na YouTube najdete mraky. Sledujte ve všem praktičnost, ne jen efekt. Skvělé jsou malé branečky pro cviky na přesnost. Pomůže i pocit, že se míč vlétne do sítě. Pokud to jde, hrajte jeden proti jednom. Je to základní mikrosituace z pohledu útočení i bránění. Doporučil bych rodičům komunikovat s trenéry. Inspiraci lze najít i v programu FAČR Trénuj doma.“

Fyzický dopad

Mládež absolvovala za rok jen mizivé procento zápasů i tréninků. Zničí pauza fyzickou připravenost?

Hynek: „Zmiňoval jsem rozdíl individuální a herní kondice. Dostal jsem se k zajímavé informaci, která vzešla z posledních testování mládežnických týmů U15. Ve všech silových testech a rychlostních bězích (přímých) se hráči přes individuální tréninky zlepšili. Kde stagnují nebo měli slabší výsledky, je u testů se změnou směru. Kondiční trenéři si to vysvětlují absencí pohybu a neustálých reakcí ve hře. Izolovaně to prostě těžko nasimulujete. Obdivuji trenéry v klubech, kam vidím, makají skvěle. Věřím, že po rozvolnění bude neduhů co nejméně.“

Jak udělat správný dřep
Techniku klíčkového cviku představuje Marie Ludvíková, fyzioterapeutka reprezentace U19:

Správné provedení dřepu:
- rozsah dřepu je individuální
- bederní a hrudní páteř jsou v rovině
- nohy na šířku pánve
- chodidla celá na podložce (tlak do 3 bodů - malíková hrana - palec - pata)

Pozor na tyto chyby:
- ohnutá záda
- zvednuté paty
- kolena zavřená dovnitř nebo příliš vytočená ven
- chodidla odlepená od podložky a zvednuté prsty
- příliš podsazená pánev nebo naopak prohnutá bedra
- ramena před osou kolen, kolena před špičkami