Ze Svitav do Svitav vede aktuální fotbalová cesta Milana Králíčka. Prošel na ní Hradec Králové, Liberec, Vyšehrad a Hlinsko, oblékl i dres mládežnické reprezentace, ale teď rozdává svoje fotbalové umění v krajském přeboru. Nebere to však jako tragédii, ba právě naopak, je to pro něho svým způsobem nový začátek. „Na rovinu říkám, že kdyby nebylo předsedy svitavského klubu Pavla Čížka, kterému jsem vděčný za to, že mě dostal zpět do Svitav, tak už fotbal tuhle sezonu určitě nehraju,“ zdůrazňuje dvaadvacetiletý hráč.

Jaký byl duel s Vysokým Mýtem z vašeho pohledu?

Z týmového jednoznačně pozitivní, další výhra, posun v tabulce, dobrý kolektivní výkon, krom jedné šance v druhém poločase, kdy nás Tomáš Cabal podržel, si nevybavuji nějakou velkou šanci Mýta. Možná i proto, že se hosté víc zajímali o komunikaci s rozhodčím než o samotný zápas. Individuálně, co se týče hattricku, jsem samozřejmě rád, nicméně je taky třeba si říct, že herně to ode mě ještě vůbec není takové, jak bych si představoval.

Vaše tři vstřelené góly měly jedno společné, pokaždé jste se ocitl sám před gólmanem soupeře. Takže to byl „jednoduchý“ hattrick?

Vlastně jsem všechny tři góly dostal jako na zlatém podnose a bylo to jen o tom, abych to nepokazil… První gól byl dá se říct do prázdné brány po přihrávce Michala Horáka skrz celé vápno. Musím ho zmínit, jinak by byl dotčený (s úsměvem)… Další dva potom padly po nahrávkách od Davida Juříka, kdy mě našel kolmicemi mezi stopery a já šel sám na brankáře.

Pokládáte se za hráče, od kterého se čeká, že bude střílet góly?

Už od mládí jsem byl střelec, vždycky budu, všude kde jsem byl, jsem góly dával, až na Vyšehrad. Je mi jedno, proti komu hraju, vždycky se to ke mně nějakým způsobem odrazí, takže určitě ano, jsem tady od toho.

TJ Svitavy vs. SK Vysoké Mýto B.
Předposlední krajský víkend: Králíček byl svitavským hrdinou, Jílek litomyšlským

Řekl bych, že ptát se vás na dosavadní nejhezčí střeleckou vzpomínku by bylo nošením dříví do lesa, že…

Povedených zápasů bylo dost, ale z gólů, které jsem dal, i když nebyl pěkný, je to jednoznačně první ligový gól proti Slavii Praha v mém prvním ligovém zápase, z prvního doteku s míčem. To byl zážitek, byli u toho táta s dědou a bráchou, takže to dostalo ještě úplně jiný rozměr. Dodnes poslouchám, že jsem až druhý v rodině, co dal Slavii gól (směje se).

Jak k tomu vlastně došlo, že jste zmizel ze světa top fotbalu a po působení v divizním Hlinsku jste se letos na podzim ocitl v mateřských Svitavách?

To je pro dost lidí nepochopitelné, ale víte, od dvanácti let jsem trénoval osmkrát až devětkrát týdně, k tomu zápas… Ještě, než jsem odešel do Hlinska, tak jsem skončil, a chci podotknout, že z vlastní vůle, ve Slovanu Liberec. Byl jsem vyhořelý, začal trénink a já si říkal, proč to dělám, když mě to vlastně nenaplňuje a beru to spíš jako práci než jako zábavu. Odešel jsem do Hlinska, skvělá parta, potkal jsem senzační lidi, ale pořád mi tak nějak něco scházelo. Chtěl jsem se vrátit domů, miluju to tady, mám srdeční vztah ke klubu i městu a na rovinu, kdyby nebylo předsedy klubu Pavla Čížka, kterému jsem vděčný za to, že mě dostal zpět do Svitav, tak už fotbal tuhle sezonu určitě nehraju a Bůh ví, jestli bych potom vůbec ještě začal. Ale povedlo se, jsem doma, fotbal mě znovu začíná bavit, mám z něho radost a beru to zase jako koníček, kvůli tomu jsem se vrátil. Takže je to pro mě restart.

Svitavy se pohybují v elitní pětce krajského přeboru, před posledním kolem se posunuly na třetí místo. Jak jste spokojen s výsledky a předváděnou hrou?

No, mám uzavřenou sázku, že na konci sezony budeme první, nejhůře druzí, pokud ne, budu platit hodně kyblíků z KFC, takže zatím jsem nasr… (s úsměvem). Ne teď vážně, třetí místo je zatím super, máme hodně zraněných důležitých hráčů a i tak jsme nahoře. Herně to bývá střídavě oblačno, občas je to, jak se říká, že po hodech bejvá sra…. Takže máme super výsledky i herní projev a pak najednou vždycky zakolísáme s někým, s kým bychom neměli, a ještě se na to nedá dívat.

Ve Svitavách jste, jak sám říkáte, našel novou chuť do fotbalu. Máte pořád myšlenky na návrat na profi scénu?

Jak už jsem uvedl, návrat domů beru jako restart. Když se něco v budoucnu objeví, určitě to zkusím, když ne, svět se pro mě nezboří. Zároveň říkám, že nevím, jestli bych to chtěl zkoušet tady u nás v republice. Je to bahno, ať si říká kdo chce, co chce, je to o tom, kdo vytáhne víc peněz a kdo má jak schopné agenty.

Fortuna:ligu určitě pozorně sledujete. Kde vidíte favority na titul – v Edenu, na Letné nebo třeba ve Štruncových sadech?

„Číňani“ to nevyhrajou, takže jedině ACS!